Ať se nám to líbí nebo ne, tak zákony a pravidla se mění v toku času. Nakousl jste zajímavé téma, které bych ještě rozšířil o počet cizinců ve fotbalových klubech. Třeba u nás ve Slávii jsme se vydali africkou cestou. Je to dobře nebo špatně? Zatím to s těmi kluky z Afriky vychází. Koupíš levně a prodáš za draho

Neomezený počet cizinců vede v podstatě k tomu, že nejbohatší vyhrává. Ve fotbale to není tak markantní, bohatých šejků je víc, stejně jako kvalitních hráčů, v dalších sportech je to podstatně výraznější.

Dovede si někdo představit, že by v týmech směli hrát třeba jenom dva cizinci? Já bych byl pro. Když vezmu basketbalový Nymburk. Dostane soupeře z Izraele, Německa, Francie. A pokaždé přijede soupeř se sedmi Američany + dvěma domácími. Rozdíl mezi nimi žádný, jen otázka peněz, kdo si pořídil lepší Američany. Jaký to má smysl? Sympatičtější je mi právě třeba nymburská cesta, kde klidně postaví základní pětku pouze z Čechů. Je tam znát nějaká místní identita.

Problém s "místní identitou" nastane když bude její kvalita pokulhávat. Pak vám nezbyde nic jinýho než skončit a I ty nejnadějnější talenty odsoudit k neúspěchu (protože jich prostě není dost a jejich místní spoluhráči je táhnou teamově ke dnu).

A fanoušci chtějí pravidelně kvalitní hru a s heslem "jsme špatní, ale autentičtí" prostě v dnešním světě nepochodíte.

(nevím jaký má Nymburk team, ale podle vašich slov asi nebude mít komplet světové úrovně)