AUTOR K DISKUSI (II) --- PRO PAVLA MACHÁČKA. Ano, jistý rituál v činu Oty Pavla byl, nemyslím si ale, že byl motivován nějakým mesiášským komplexem, jak naznačuje KT a už vůbec neměl spojitost s Janem Křtitelem. Pavel Kovář ve zmíněné knize (OP: POSTSKRIPTUM) připomíná rozšířenou hypotézu, že Ota Pavel v onom čertovi poznal esesáka z doby, kdy jeho bratři a otec byli poslání do KT. Pak už se přihlásil telefonicky z psychiatrické léčebny se slovy „Vedle mě sedí Hitler, předstírá, že je švec.“ Souhlasím s Vámi, že Pavlův čin by neměl být „manipulativně a účelově vykládán v takové nicotné při“, ovšem položme si otázku, kdo první tady zneužil Otu Pavla, aby obhájit tezi, že Jan Křtitel byl starý vůl. Vám by se zajisté také nelíbilo, kdyby někdo veřejně napsal o Vaší matce, že je „stará s..ně“. Proč by se někdo takto vyjadřoval o Vaší matce? A proč se podobně vyjadřuje KT o Janu Křtitelovi? To je, oč tu běží.

Silně jste přehnal použití klávesnice, abyste do toho zatáhl mou matku, protože velmi pochbuji, že Jan Křtitel je vaším otcem. A radši toho nechte, mohl bych se také dedukcí dopracovat k výroku JK po zjištění rodinné souvislosti.

AUTOR K DISKUSI (I) --- Dáma dostane přednost. Milá RADKO K., že KT vidí poněkud dál, s tím se smířím snadno. Budiž mu přáno. Nesmířím se ovšem s tím, že bych měl podle představ některých čtenářů mlčet a pokorně přijímat všechny Trčálkovy „teze“ – jako že Jan Křtitel je „starý vůl“, anebo nejnověji, že Hospodin je „lokální psychopatický démon“ (a nikoli Bůh). Větší či menší zcestovalost nehraje v tomto sporu žádnou roli, pokud jde o noty, těch mám sice plnou komodu pod dosluhujícím syntezátorem, ale jde o noty s písničkami, nikoli o návod, jak má nějaká víra vypadat. Toho jsem dalek, ostatně nejsem ani církevně organizován, leč u KT jde o něco jiného. Řeknu to natvrdo: Vy byste také asi nejásala, kdyby KT, lhostejno do jakého literárního hávu by to zabalil, tvdil, že Váš otec byl (omlouvám se) „starý vůl“. Anebo by se Vás to nedotklo jenom proto, že se takto vyjádřil KT? Tomu se zdráhám uvěřit. A přesně o tento princip jde. Jana Křtitele si můžeme vážit, můžeme ho ignorovat, můžeme si myslet, že neexistoval, ale slušný člověk by ho neměl urážet. Tak jako si Váš otec zaslouží respekt, zaslouží si respekt i Jan Křtitel. Citát Oty Pavla jsem si přečetl opakovaně i bez Vaší rady – a nedospěl jsem k závěru, že by mohl posloužit jako argument na podporu tvrzení KT, že Jan Křtitel byl starý vůl. Je mi líto, Radko.

Nedočetla jsem:))) jestli ctíte svého otce stejně jako někoho, koho jste v životě neviděl...obávám se...že to není Karel Trčálek, komu tu mají někteří spílat do fantasmagorikú. Skoro mám pocit, že si děláte srandu. Měl byste si dát do profilu...ctím dva otce...jeden je Stejskal a druhý je múj otec Jan Křtitel. Ne...já na tohle vnucování připitomělých podobenství múj otec a také otec a moje pocity netrpím a vskutku si své manipulace vstrčte za klobouk. Strašný. Proberte se a nenuťte nikoho hrát Vaši blbou hru na úctu. Děkuji.

No ustaňte přec, bo jeden osobní mač byl již adminy oceněn a pani/slečna Bošková je mimo a vy by jste mi zde scházel, tož tak

Polemizovat s Karlem T. nemá valný smysl, on jen provokuje a musí vytlačit ty 2 doporučené blogy denně. Snaží se být zajímavý. Copak by na něj asi řekl dr. Cynický? K tomu křtu ohněm, odhaduju, že Jan Křtitel vlastně varoval, vyhrožoval... Snad odkaz na peklo. JHV jako démon - to už jsem někde četl, asi u Freuda a tak podobně. A co se týče šílenství Oty Pavla - on nechtěl křtít, ale jak vysvětlil: vadila mu mlha, tak zapálil ohníček. Rakouští policajti se museli divit, co za magora k nim dorazilo z ČSSR. Blogerům Idnes zdar a sílu!

Smiřte se s tím, pane Stejskale, že Trčálek Karel vidí poněkud dál. Vy máte neuvěřitelně zcestováno, to myslím, že on ne, Vy máte noty, jak jedině má nějaká víra vypadat. Cestujte prominte mi hlavně směrem k sobě a do sebe. Do ráje srdce. To je taky ten důvod, proč Komenský byl před staletími neúzkoprsý a modernější chlapák než Vy. Začněte třeba tím, že si párkrát dokola přečtete ten Vámi nabídnutý citát Oty Pavla...a propojíte to se slovy a úvahou KT. Zkuste to. Protože od pochopení věci máte dál než z Prahy do Izraele. A prosím k Otovi Pavlovi...ale to je detail.

Nechme Otu Pavla Otou Pavlem. Jako sportovní novinář byl výborný, jako spisovatel skvělý. Popis života židovského dítěte na prahu války, během ní a po ní je pro mě i po letech, kdy některé pasáže znám slovo od slova, uchvacující. Psychické onemocnění a následná sebevražda na tom mění jen velmi málo.

Já to tady čtu a nestačím se divit.

Luban, kterého jako jednoho z hodně mála mám sklony číst s úctou, se pouští do polemiky s Karlem, kterému naopak není nic svaté a který si utahuje ze všeho a ze všech.

A nejhorší je, že tu svou polemiku myslí vážně. Kam zmizel nadhled?

Promiňte, že nesouhlasím s tím nedostatkem nadhledu. K tomu, abyste reagoval věcně, klidně, bez urážek, k tomu jako nepotřebujete nadhled? Mně přijde reakce pana Stejskala docela sympatická.

Bože, ty to vidíš a nehřmíš?

Pro nic za nic robotovat...nevěděl bych věru...že mu na tu čekuládu...no zkrátka kdyby ji aspoň pan Stejskal nabídnul:) nic

Obávám se, že dosti účelově interpretujete čin Oty Pavla jako žhářství a opomíjíte jeho autentické vyjádření, které sám ve svém blogu citujete.

Píšete:

"Obávám se, že Ota Pavel žádná slova Jana Křtitele nenaplňoval a ani to nebyla jeho motivace (myšleno v případě zapálení selské usedlosti nad Innsbruckem)."

Přitom sám následně uvádíte citát, který to staví do úplně jiné roviny, než tvrdíte vy.

Copak tam nečtete jeho vidění čerta?

Copak tam nečtete, že rozhodnutí zapálit následovalo právě po tom vidění?

A opravdu tam nečtete, že šel bosý sněhem jako Kristus?

Já, ač nejsem věřící, tak tam ta slova vidím a čtu a podle mne jsou dokladem jistého rituálu, nikoliv běžného žhářství.

V žádném případě neaspiruji na arbitra v kauze jmenovaný vers. nejmenovný, ale domnívám se, že Ota Pavel si určitě zasluhuje být hodnocen korektně a v žádném případě si nezaslouží, aby jeho čin byl manipulativně a účelově vykládán v takové nicotné při.

Když jsem četla toto " „Zbláznil jsem se na zimní olympiádě v Innsbrucku. Zatáhl se mi mozek, jako kdyby přišla mlha z Alp. Může vás zachránit jenom zázrak. Nemohu tvrdit, že jsem trpěl jako zvíře, protože žádný člověk neví, jak trpí zvíře. Vím jenom, že jsem zkoušel strašně.", běhal mi mráz po zádech. A běhá mi pokaždé, když si na to vzpomenu. Kdyby Ota Pavel byl anglický píšící spisovatel a novinář, tak měl nejspíše Nobelovu cenu za literaturu. Nebo Pulitzerovu za žurnalistiku. Nebo obě

Já vždy bral víru jako něco niterního. Přesvědčení. Ne, že mě s tím každej bude votravovat. Od svědků cinkající mi před vraty po dětinské polemiky humoristy s pánbíčkářem.

Ani ti svědci či adventisti nebývají tak zarputilí.

Dosti bylo polemiky blogera s blogerem. První si dělá ze všeho legraci, druhý to bere vážně.

Vážně to berou oba, každý po svém. Rozdíl je v tom, že Karel Trčálek hledá něco, co pan Nejmenovaný (dávno) našel. A hledá sakra fest. Vadí mu, že (asi) nic nenachází, proto to obrací v takovou "agresivní" legraci, kterou útočí zejména na pana Nejmenovaného nebo na paní Valíkovou, protože právě oni dva se netají (v očích pana Karla možná dokonce chlubí) tím, že už našli. Možná, že Karel nikdy nic nenajde, tak jako třeba já nebo mnozí z nás, kteří ani nic nehledáme. Ale Karel hledá, a to se (snad) počítá.