Zmíněného biskupa naprosto chápu. Leviticus 20, 13 to říká jasně. Ale co je smutné, je to neustálé štěpení církví na menší a menší denominace. Vidím to zde v Kanadě a začíná to i v Čechách. Před časem byl uveřejněn článek v časopise "Christianity Today" popisující tu nynější krizi v protestantských církvích. Bohužel nemám ten článek k dispozici, ale ěřím, že je k nalezení.

V Čechách to začalo už ve středověku.

Jen bych doplnil, že kromě věroučných sporů jsou časou příčinou rozdělení církve politické a někdy i osobní rozpory. Například současná situace v pravoslavné církvi, kdy ruská pravoslavná církev přestala uznávat cařihradského patriarchu, nebo když si ukrajinská pravslavná církev rozdělila na dvě: Jedna uznává za hlavu moskevského patriarchu, druhá ho neuznává a naopak uznává cařihradského patriarchu.

Co bylo a je v Božím plánu, ví asi málokdo. A pokud někdo něco opravdu ví, pak jistě jen zlomek. Doufám, že nevyzní neskromně, když si dovolím odhadnout, že v Božím plánu byl a je i vývoj lidského poznání, a to především vlastními schopnostmi, tedy rozvojem vědních oborů. Kdyby tomu tak nebylo, Bůh by lidem už před staletími vysvětlil například původ záchvatů epilepsie a jiných navenek se výrazně projevujících poruch (z nichž některé mohou být způsobeny i prodělanými úrazy). To, co bývalo kdysi vnímáno i jako posedlost ďáblem, je již dávno vysvětleno i úspěšně léčeno. Je tedy výsledkem přirozeného vývoje, že i církve uznaly existenci DNA , chromozomů a mnoho dalších faktorů určujících to, co se dříve jevilo jako danost , bez znalosti zákonitostí a souvislostí.

Jen tak mimochodem: Základy genetiky položil brněnský augistniánský mnich Georg Mendel, když řešil vylepšení chovu ovcí na církevních statcích. Jeho dílo nemělo zpočátku ohlas. Dokonce jsme se u nás po dlouhou dobu snažili, aby upadlo v zapomenutí a teprve v poslední době jsme ho začali vyzvedávat.