Za mne souhlas a karma, ale počítám, že to od blogerů z Blogosféry pěkně schytáte, protože cokoliv protičeského, ale prohabsburského je pro ně Slovem Božím.

Jedním ze zásadních důvodů založení blogosféry byla žádoucí nepřítomnost slaboduchých v diskusích. Oni ti slabí duchem si neumějí představit, že jinakost názorů ještě nemusí znamenat třídní boj, případně snášení ideologických stupidit, vyčtených z publikací předních českých bolševiků.

Navíc se potvrzuje předpoklad, že máte již mozek zasažen nějakou degenerativní chorobou, protože na blogosféře - kterou nejspíše pečlivě čtete a stále propagujete (děkuji, pane Petříku) - se tématu vůbec nevěnuje.

P.S. Musí to být svědivé, jako pupínek na bradě, číst a nemoci tam nasadit svou rudou metastázu, že?

Měl jsem vás z chytřejšího. To, co jste napsal je jak z Rudého práva. Když už jste se tak rozohnil, tak by Praha měla změnit svůj znak. Ferdinanda III. za to, že Praha se ubránila Švédům dal do znaku „ruku s mečem, která se chystá hájit otevřenou bránu proti vetřelcům. Také udělil cechu židovských řezníků z židovského Města privilegium používat dvouocasého lva ve svém cechovním znamení, kterého dnes řezníci používají .Na památku zachránění Prahy byl také, jako projev díkuvzdání Panně Marii, postaven na Staroměstském náměstí Mariánský sloup, to na přání Pražanů.. Z hlediska odkazu budoucím generacím byl sloup zamýšlen jako poděkování Panně Marii za skončení útrap třicetileté války. Pozoruhodným detailem je také fakt, že vrchol sloupu nezdobila Panna Marie Vítězná, oslava vítězství, nýbrž Panna Marie Immaculata, neposkvrněná. Symbol to míru, lásky, odpuštění a smíření. Pražští radní a císař Ferdinand III., mecenáši stavby sloupu tak předběhli svou dobu. Sloup prvoplánově neoslavoval pouze vítězství, respektive ubránění Prahy před Švédy v roce 1648, ale byl především prosbou o odpuštění a smíření znesvářených stran, jejichž počínání zapříčinilo během pouhých tří desetiletí smrt statisíců lidí. Toto jsou hodnoty, které by neměly být cizí ani dnešnímu člověku. Události z roku 1648 dodnes připomíná nápis na domě na Novotného lávce následujícího znění: "Poutníče, postuj na místě, kde zuřivost Šwédů za wálky třicetileté ustáti musela. Čti to na památku wssech ČECHŮ, přede wssemi ale na památku Měssťanů staroměstských a Študentů, kteří LETA PÁNĚ 1648 na mostě u kříže zbraní w ruce a hustou střelbou z rozstřílené již Wěže mostecké a Wodárny útok Šwédů hrdinsky odrazili."

Pokud mluvíte o Švédech, tak ty k útoku na Prahu ponoukal Komenský. Ubezpečoval Švédy, že Čechy a zejména Praha je protestanská a nebude se bránit. K překvapení Švédů, Prahu urputně bránili všichni. Obyvatelé, studenti, Židé, Jezuité a ubránili ji. Přesto Švédové Prahu vydrancovali a odvezli si z ní největší kořist za celou 30 letou válku. Odvezli si nejvýznamnější kusy císařské sbírky kam patřil Codex gigas nebo Codex Argenteus, na 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit, stovky korálů, slonoviny, drahých kamenů, jantarů apod. Později byla uloupena také knihovna Rudolfa II. Mezi uměleckými předměty byla díla světových mistrů, jako např. Leonarda da inciho, Rafaela, Tiziana, Corregia, Tintoretta, Rubense, Paola Veroneseho, Caravaggia, Breughela, Cranacha, Dürera či Hieronyma Bosche.

Nerozumím této hysterii pana autora, kterého si jinak vážím. Vždyť teď budou stát na Staroměstském náměstí kousek vedle sebe pomník Mistra Jana Husa a Mariánský sloup - jako krátkou dobu v letech 1911 až 1918. Už jen toto symbolizuje složitost naší historie.

Již od svého vztyčení, v roce 1650, tvořil sloup svou výškou (16 m) významnou dominantu náměstí. Jeho stín v poledne zakrýval v dlažbě vyznačený pražský poledník a tím byl i atraktivním ukazatelem času. Také Ladislavem Šalounem realizovaný pomník Janu Husu, dodnes stojící na Staroměstském náměstí jaksi postrádá jednak ideového, tak také kompozičního oponenta. Sousoší bylo realizováno v roce 1915. Šaloun pojal pomník jako výraznou horizontální kompozici, která měla být v protikladu k výrazné vertikále mariánského sloupu. Obě práce tak svými, jasně definovanými odlišnostmi, měly tvořit kompoziční dominanty náměstí .