No to vítěztví by se dalo chápat, že se ustoupilo do předem připravených pozic, aby jsme se pak mohli nezraněni vrátit do vyklizených pozic a vystřídat nepřátelské obyvatelstvo

Smutné pro nás je, že prakticky všichni odsunutí z rozhodnutí vítězných mocností, na tom byli v západní zóně po pár letech lépe než my

U podepsání nikdo z představitelů ČR nebyl, takže to byla zrada Francie a Anglie. Bylo to jednání o nás bez nás. Úvahy o tom co Beneš chtěl nebo nechtěl udělat jsou bezpředmětné. Může mi někdo vysvětlit proč by tam Beneš nebo někdo z ČR nebyl pozván, když tu dohodu tvořili a chtěli podepsat? Je to pouze žvanění na obhajobu zrady. Podívejte se jak se na Mnichov francouzští a britští představitelé dívají dnes, je to poučení pro zítřek. Churchil je po smrti, jeho názor na Mnichov už nikdo nezná a nikoho nezajímá.

Souhlas a karma. O určité, donedávna tajené, aktivní spolupráci E. Beneše na tvorbě Mnichovské dohody se dnes už ví.

"vítězství jisté myšlenky prezidenta Beneše, který byl ochoten učinit bolestné územní koncese (ústupky) ve prospěch Německa – v zájmu zachování míru, který byl tehdy velice vážně ohrožen a prezident si toho byl velice dobře vědom."

Jenže Beneš smlouvu nepodepsal a Češi k podpisu nebyli připuštěni

Přidám "kamínek" do mozaiky. https://www.youtube.com/watch?v=r8WrgFBhrjg

Dejme tomu, že bychom bojovali a za měsíc, za dva prohráli. V boji by padlo snad 50 000, snad 100 000 mužů a během války by na nás dopadla nacistická odveta: stejně jako v Polsku. Dejmetomu, že bychom ztratili dalších půl milionui lidí. Dnes by lidé debatovali na Idnes: Neměli jsme jim radši ty Sudety odstoupit? Nebylo by tolik zbytečných mrtvých a neměli bychom vybombardovaná hlavní města. - Debaty o tom, zda jsme měli bojovat , by se mohly přirovnat k úvahám, zda jsme radši neměli - tedy král - radši vyhrát u Bílé Hory. ..Co by kdyby opravdu nemá valný smysl. - Kdyby Němci nešli do války, měli dneska větší území, které by sahalo až k Rusku a němčiny všude po Evropě - i v Rusku.

V zásadě lze s Vaším názorem souhlasit, ale mají-li být dějiny i zdrojem poučení a neopakování starých chyb, je probírání alternativních možností nezbytností, alespoň do určité míry.

Díky za článek a ještě větší dík za fundovanou diskusi. Obdivuji se znalostem historie některých diskutujících.

Jenom škoda, že nám také "jiný" pohled a nový kamínek do skládačky nenabídla ČT v případě jiného výročí a to 21.8.1968.

Tak toho "jiného" pohledu jsme si užívali až do r. 1989, ne?

Za to, že sudetští Němci, Maďaři a Poláci nebyli ochotní moc bojovat za Československo může zčásti i silně nacionalistická politika první republiky.

I když jeden můj strýc, těšínský Polák, si velice pochvaloval morálku a připravenost

jednotky, kde narukoval za mobilizace / dělostřelci /, přátelský vztah důstojníků

k vojákům, když se pak vracel na Těšínsko, které zrovna zabírali Poláci,tak ho kontrolovala polské hlídka, pán důstojník na koni a dva vojáčci v ušmudlaných kabátech, kvéry na špagátech....

Jako obvykle. Povězte nám o nacionální politice Německa, Polska, Maďarska. a dalších států. To by bylo velmi, velmi zajímavé čtení.

V září 1938 mělo Německo 52 bojeschopných divizí, vhodných k nasazení v poli. Žádná německá ještě nebyla tanková. Proti Československu mohlo německé velení rozvinout pět armád s 39-41 divizemi, v tom byly všechny rychlé a obrněné části – tři tankové divize a jedna brigáda, čtyři divize motorizované a tři až čtyři lehké. To byly veškeré pozemní síly, které mohlo Německo použít; k všeobecné mobilizaci, kterou Hitler hrozil, nakonec nepřistoupilo.Německá vojska nebyla úplná. Snad žádná divize neměla plánovanou organizaci a plné počty. Pěší pluky byly zpravidla jen o dvou praporech, praporům často chyběli kulometné roty. Třicet pět chybějících praporů představovalo hodnotu pěchoty téměř čtyř divizí. Neúplné bylo i polní dělostřelectvo. V počtech svazků byl poměr sil mezi německou a československou armádou celkem vyrovnaný. Německá armáda ovšem měla značnou převahu v technice. Proti 2400 německým letadlům mohlo Československo nasadit jen 1514 Tankové jednotky neměly plný počet strojů, zvláště organizace lehkých divizí byla neúplná. Československá armáda měla 340 tanků s kvalitní kanónovou výzbrojí a 70 tančíků. Pouze 180 německých tanků vyrobených do konce roku 1938 mělo kanónovou výzbroj, ovšem se slabšími balistickými vlastnostmi. Německé protitankové kanóny ráže 37 mm „vynikaly“ zcela nepatrnou průbojností.Silnou, hodnotnou a nebezpečnou zbraň představovalo německé letectvo. Trpělo však nedostatečným výcvikem pilotů i malou zásobou pohonných hmot. Ta ještě 1.září 1939 stačila právě jen na jeden a půl měsíce, a teprve po dalších osmi měsících ji bylo možno dostatečně pokrýt. V roce 1938 se německému letectvu nedostávalo ani pum .Předností německé armády měl být vysoký stupeň motorizace, s její pohyblivostí to však bylo horší.

Předností německé armády měl být vysoký stupeň motorizace, s její pohyblivostí to však bylo horší. Velké závady se v tomto směru projevily při okupaci Rakouska v březnu 1938. Postup 2. tankové divize na Vídeň, který byl jen pouhým mírovým přesunem po silnici, vázl pro značnou poruchovost německých tanků a nepružné zásobování pohonnými hmotami. Divize nedokázala dorazit do Vídně po vlastní ose a musela do ní být nakonec dopravena po železnici.