Všechny podobné epizody jsou o podstatě komunistického režimu, o omezování svobody, zákazech, fízlování, trestání "neposlušných".

Zločinný režim přitom postupoval s naprostou zvůlí a klidně sáhl i k protizákonným krokům, kdykoliv se mu zlíbilo.

Já bych spíše souhlasil s Jirkou Hermánkem. Vy citujete případ z padesátých let, ale bavme se spíše o normalizaci. V letech 1980 - 1988 jsem pracoval jako korektor v tiskárně n.p. Mír, závod 1, kde se tiskla Práce a Mladá Fronta. Šéf byl velmi osvícený, takže v korektorně pracovali lidé, kteří byli režimu nepohodlní. Namátkou jmenuji spisovatele Ervína Hrycha, skauta Jana Tůmu či porevolučního šéfredaktora Zemědělských novin Jiřího F. Pilouse. V závodě Mír 4 (Svobodné slovo) dělal korektora spisovatel a signatář Charty 77 Alexandr Kliment. Tohle vše mimo jiné znamenalo, že jsme se dostali ke knihám vydávaným v Torontu J. Škvoreckým, Pelikánovým Listům, dokumentům Charty a k dalším nepovoleným tiskovinám. Nijak jsme nekonspirovali, přitom ten čtenářský okruh byl velmi početný. Tak jsme to praktikovali celá léta a nikdo z nás nebyl zatčen ani jinak policejně vyšetřován. A to zakázané tiskoviny byly daleko ožehavějším problémem, než poslech Svobodné Evropy.

JIste, i nekteri, mozna vybrani clenove UV KSC mohli tyto knihy cist. Ale bezny obcan se k nim dostal jen v pripade, ze je nekdo nekomu propasoval z toho prohnileho zapadu a pak je kolegove museli za noc precist, aby se dostalo na dalsi.

A diky bohu v kolektivu obvykle zadne lecive byliny nebyly. Jinak by se asi majitel ktery je pujcil musel podrobit zpovedi v te Bartolomejske.

Ono sice takzvaně nebylo trestné, když k vám přišlo večer pár kamarádů na návštěvu. Přesto se jakékoliv pravidelnější sešlosti doma či kdekoliv urputně fízlovaly a "ideální policejní stav" byl, pokud se Stb podařilo přímo do té party nasadit donašeče, potažmo někoho z party zlomit ke spolupráci.

Nedej Bůh, aby se v takové partě lidé modlili nebo si četli Bibli. To už byl trestný čin maření dozoru nad církvemi.

Ještě vzpomenu, jak se u nás na vesnici stalo, že se sousedka plazila pod okny rodinného domku, aby poslouchala, o čem se sešlost uvnitř baví. Byla z toho tragikomedie, protože ji nějaký kolemjdoucí viděl a zdvořile, i když pravda hodně nahlas, se jí zeptal, jestli náhodou něco nehledá Tatáž paní si pilně a přičinlivě zapisovala SPZ, pokud někdo přijel na návštěvu autem.

Dobře, Marku. Ale to už je o něčem jiném, že?

Akt, podepsaný v Helsinkách,(1975), obsahoval deset principů. Šlo hlavn ě o ten sedmý - který zavazoval k „Respektování lidských práv a základních svobod včetně svobody smýšlení, svědomí, náboženství a přesvědčení“. Tak vznikla kuriozní situace pro KSČ. Pak poslech rádia trestný nebyl - Trestné bylo šíření informací ...

Je to totéž, jako když někdo napíše, že poslouchat Karla Kryla bylo trestné. Podle mého názoru v soukromí to trestné nebylo, pokud ale někdo vytáhl jeho desky na nějaký mejdan, bylo to už něco jiného.

Ale, stále si myslím, že tichý (tedy bez komentářů) poslech desek K.K. i když v širším kolektivu by žádným trestným činem nebyl. Jenomže, ono se na takovém mejdanu obvykle nemlčí a pak už to trestný čin mohl být.

To samé s poslechem RFE. Pokud chce někdo tvrdit, že poslech Rádia Svobodná Evropa byl trestným činem, ať prosím předloží faksimili rozsudku. Jinak si tady budeme povídat jak báby na trhu.

P.S. Státní Bezpečnost "zhaftla" v 70. letech mého bratrance Pavla Roubala, protože měl doma knihařský lis a rozmnožoval samizdat. Dva měsíce si pobyl v Ruzyni a pak šel, bez obžaloby, domů.

Takže mi hlava nebere, že by za zcela pasivní úkon, tedy samotný poslech cizí (štvavé) radiové stanice šel někdo sedět. Ovšem, pokud posilněn poslechem šel něco sdělovat veřejnosti, pak by to tak jistě být mohlo.

Takže vlastně úplná pohoda

Souhlasím s názorem, že jenom poslouchání radia Svobodná Evropa trestné nebylo. O mně všichni v práci věděli, že Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky poslouchám a StB se začala zajímat až když na mne někdo prásknul, že rozšiřuji, co jsem se tam dověděl.

Cituji názor důstojníka, který mne vyslýchal: Kdybyste ji (Svobodnou Evropu) jen poslouchal , tak by nám to bylo jedno, ale šířit to nesmíte a můžete za to jít do vězení."

Zřejmě že to bylo na jaře 1989, tak se na mne estebáci vybodli a nějaké restrikce za to šíření nepřátelské propagandy jsem už nezaznamenal.

Ten oný možná vychází z faktu, že osoby jako byl on, byly za poslech zahraničního rozhlasu placené... ;-)

Jasná věc. Trestné to bylo. Pochopitelně, musel se najít udavač. Trestné bylo i hraní písniček Karla Kryla někde v hospodě. Jsou zdokumentovány případy, kdy za to byli lidé souzeni, ale tuším, že tyhle situace se nestávaly až tak často.

Stačilo, aby tam seděl agent StB Hermánek a bylo na malér zaděláno

Režim Václava Havla přebíral moc v roce 1989, nikoli v roce 1959, Při porovnávání poměrů před a po tomto převzetí moci je tedy nutno vycházet z aktuálního právního stavu a správní rutiny.Je nesmyslné si upravovat tento stav k obrazu svému ale je nutno ctít fakta, jakkoli se to vymyká zažitým klišé soudobé propagandy.

Režim Václava Havla prebiral moc? No potěš koště

Musim riz, ze ten jmenovany se chova uplne stejne jako jisti Übermenschen v Niorinbergu.

Vsechna svinstva okecavat.

Pravda, mam ve sve sbirce jeste jeden Volksempfänger, kde je na zadni strane napis Prelozeno: poslech ciziho rozhlasu se tresta smrti.

Pravda, zadne prijimace z narodniho podniku Tesla tam takovy napis nemely.

Ovsem konkretni pripad, sestrin spoluzak Pilda K. byl za poslouchani konkretne Svobodne Evropy odsouzen ke 3 letum v napravnem zarizeni. Pritezujici okolnosti bylo ze pochazel z burzoasni rodiny, jeho rodice meli fabrickuna vyrobu zapalovacu, a take to, ze to co slysel si nenechal pro sebe.

A jakou to má souvislost, Vokoune?