Otázkou, nikoliv bezvýznamnou, na kterou zatím nikdo neuměl dát reálně vyznějící odpověď je: "Bude schopen nový stát Palestinských Arabů, a je mi šuma fuk jak se bude jmenovat, působit hospodářsky i samosprávně suverénně, tedy budou schopni jeho občané svou prací, či jinými ekonomickými aktivitami vytvořit dost prostředků, aby takový stát mohl existovat bez cizí pomoci?"

A neméně důležitým problémem se jeví i to, jestli vůbec může vytvořit efektivně fungující stát uměle vytvořený národ (spíše etnikum), který se jako státotvorný nikdy v historii takto neprojevil a jehož krátkodobou existenci provází sektářské násilí. Srovnání se Slováky neobstojí, neb slovenská politická elita se dlouhodobě podílela na budování své státotvorné funkce aktivní činností ve státních orgánech jak Rakousko Uherska, tak i Československa a jako kompaktní, vnitřně jednotný národ se projevoval dlouhodobě politicky i kulturně. Což se o Palestinských Arabech, říci nedá!

Přesně takové projevy o neschopnosti Čechů mít svůj vlastní stát bylo možné najít v protektorátním a německém tisku.

Ale jo, název Severní, případně Arabská Palestina, by mohl být dobrým kompromisem.

Urcite nejde o neexistujici hrozby. Ty hrozby jsou opravdu realne.

Podobna situace je kuprikladu mezi Slovenskem, Rumunskem, Rakouskem, Srbskem, Chorvatskem a Madarskem. Madarsko pouziva v mezinarodnim kontextu oznaceni Hungary a to pak micha s Kingdom of Hungary a jeho geografickymi hranicemi. Proto si madarsti nacionaliste narokuji vsechna uzemi ktera patrila pod Hungary. Prekvapive je tato geograficko-historicka jazykova paralela velice ziva a pusobi jako hlavni argument proc Madarsko stratilo velkou cast vlastneho uzemi po valce.

K izraelsko-palestinske otazce se vyjadrit nedovedu.