Souhlasím s generálem Šedivým: Ukrajinci v zahraničí by měli jít bránit vlast

Myšleno zdraví ukrajinští muži odpovídajícího věku, které potkáváme i v České republice a dalších evropských státech.

Armádní generál v. v. Jiří Šedivý v rozhovoru [1] pro Echo24 (kterému tímto blahopřeji k desátým narozeninám) řekl (omlouvám se za delší citát):

„Pokud chceme Ukrajině pomoct, měli bychom přijít s tím, že jsou-li v Česku bojeschopní muži, měli by být posláni zpátky na Ukrajinu. Tisíce Ukrajinců dál odchází na Západ, Ukrajinci už požadovali, aby evropské státy poslali muže zpět na Ukrajinu, ale tvrdě narazili. Na frontě chybí vojáci, byl bych pro, aby když bude vyhlášena mobilizace, Ukrajinci žijící na Západě se vrátili na Ukrajinu, země nemá kde brát, ale možnosti Ruska jsou téměř neomezené.“

Už dlouho si myslím totéž. Naše země intenzivně podporuje Ukrajinu jako oběť ruské agrese, možná víc než státy jiné a je za to částí populace někdy až nevybíravě a po mém soudu nespravedlivě kritizována. Nesprávné není to, že pomáháme napadené zemi – a stojí nás to nemalé prostředky, leč jde o věc principu; nesprávné a nefér je, pakliže Ukrajina má nedostatek mužů ve zbrani, že se tito muži „skrývají“ v emigraci na Západě.

Jiří Šedivý ještě jednou: „Požadavek na mobilizaci půl milionu vojáků naznačuje, že Ukrajina potřebuje obnovit téměř celou armádu. Mobilizace měla začít už na podzim, velká část Ukrajinců se vojně vyhýbá, v zahraničí je až 650 tisíc bojeschopných mužů, velká část mužů z Ukrajiny utekla.“

Máme tu naprosto absurdní a pro mě nepřijatelnou situaci. Na jedné straně Západ Ukrajině všemožně pomáhá - zbraněmi, vojenskou technikou, střelivem, finančně, zatím jí nemůže pomáhat, s výjimkou ne tak významného počtu dobrovolníků, svými vojáky - a na druhé straně ti, kdo mají morální povinnost podílet se na obraně vlasti se vojně vyhýbají a prchají do zahraničí. To považuji za skandální. Čistě teoreticky: kdyby to udělali všichni bojeschopní muži, kdo by pak Ukrajinu bránil? Lze se pak divit, že mnoho Čechů má na masivní pomoc určenou ukrajinskému státu negativní pohled, když my děláme, co můžeme, zatímco 650 tisíc Ukrajinců schopných zapojit se do obrany svého státu je v bezpečí v zahraničí?

Poněkud to připomíná desetiletí trvající dilema v Izraeli, které v tomto období vrcholí. V zemi, kde je povinná vojna pro muže i ženy, existuje nanejvýš problematická výjimka pro studenty ultraortodoxních náboženských učilišť, kteří se dlouhodobě vojně úspěšně vyhýbají. Dokud šlo o výjimky v řádu stovek, bylo to akceptovatelné, ale za uplynulý rok hlásí personální útvar izraelské armády udělení 66 tisíc výjimek pro ultraortodoxní mladé muže. Právem rozhodl Nejvyšší soud Státu Izrael, že něco takového porušuje občanskou rovnost garantovanou zákonem, ale řešení se dosud nenašlo (téma si ovšem zasluhuje samostatné pojednání).

Připomínám: ve válce na východě Evropy stojím od začátku plně na straně Ukrajiny. Nechápu ovšem, proč se do spravedlivé obrany nezapojí ti, koho se týká především: ukrajinští mladí muži v evropských zemích. A proč neexistuje mechanismus, jak je z těchto zemí na Ukrajinu transferovat.

?

ODKAZ

[1]

https://www.echo24.cz/a/Hj5P6/hrot-pavla-strunce-general-sedivy-ukrajina