K článku K. Trčálka o „greténismu“ V. Klause Aneb asi jsem měl jiné LN

Lidové noviny nečtu, tak jako v dobách předinternetových, přiznám se, každý den. Jednou z výjimek byl dnešek. Žena šla ráno do obchodu pro pár surovin k obědu. „Vezmi mi, prosím Tě, Lidovky,“ požádal jsem uctivě.

Důvodem byl titulek článku Karla Trčálka na blogu iDNES (25. 3.) „Greténismus prof. Václava Klause má vzestupnou tendenci“, v jehož perexu autor uvádí:

V rozhovoru, který velevážený prof. Klaus laskavě poskytl dnešním Lidovým novinám se prof. Václav Klaus už zcela otevřeně hlásí ke svému zelenému fanatismu!

Protože, a to je mé druhé přiznání, nedosahují intelektuální úrovně K. Trčálka a tudíž ne všechno z jeho publicistické tvorby chápu (někdy vůbec, někdy zřejmě nesprávně), porozuměl jsem citovanému sdělení tak, jak je napsáno. Že se V. Klaus hlásí k zelenému fanatismu. Přičemž použitý novotvar „greténismus“ dává tušit, že podlehl ideologickým svodům slečny Grety T.

Je tomu opravdu tak? Jinak řečeno: z čeho v rozhovoru v LN K. Trčálek dovodil, že tomu tak je? Anebo jde pouze o jeho literární styl, jehož smysl je pod mojí rozlišovací schopností?

Proto jsem požádal ženu, aby mi i s nákupem přinesla LN.

Nevím, jestli V. Klaus neposkytl rozhovory dva, ale v tom, který jsem 25. března četl já, nazván je „Vláda promarnila třetinu času“, jsem nenalezl ani náznak toho, že by se exprezident přikláněl nebo snad otevřeně hlásil k zelenému fanatismu. Dvě úvodní otázky redaktora Martina Zvěřiny se týkaly nového prezidenta a prezidentského úřadu, zbývajících dvanáct ekonomiky – vládní politice, inflaci, deficitu, údajných reforem včetně penzijní.

Kde vzal K. Trčálek „greténismus“ ve vztahu k V. Klausovi, to opravdu netuším. Ano, v odpovědi na poslední otázku, která byla zjevně jedinou inspirací K. Trčálka ke zveřejnění textu majícího exprezidenta a jeho tým rafinovaně znevážit, zmiňuje V. Klaus tzv. Anspruchsgesellschaft*) – nárokovou společnost. Myslí tím způsob myšlení, „že má člověk na všechno nárok a jenom se mu musí vyhovět“. Proti takovému uvažování se vymezuje, dokonce tvrdí, že „změnit Angspruchsgesellschaft je základní úkol naší doby“.

*) Nikoli „Angspruchsgesellschaft“, jak to K. Trčálek nesprávně opsal.

Zamyslíme-li se bez předpojatosti nad obsahem této teze, bez ohledu na náš vztah k V. Klausovi mu musíme dát za pravdu. A pravdu má i v tom, že hlavně je nutné „změnit mentalitu, změnit vidění světa“, tedy že je potřeba „sdělit lidem, že si žijeme nad poměry, že vytváříme dluhy a že je to potřeba změnit“. Není to v Klausově „učení“ nic nového, totéž zmiňuje i ve své knize „Návrat inflace“ (2022). V recenzi knihy publikované na webu Investujeme.cz (24. 1. 2023) je uvedeno:

Žijeme v nárokové společnosti, zaznívá v odkazované Klausově knize. Ve světě se rozšířil nárokový způsob uvažování. Charakteristikou doby je zpřetrhání vazby výkonu a nároku, zásluhy a odměny. Radikální vzpoura. Slova o garantovaném příjmu, používání hesla „každému podle jeho potřeb“. Nastoupily progresivistické ideologie podněcované lidské nepokory nabízející „něco za nic“. Rozdávají se předvolební dárky, každý hlas získaný politikou rozhazovačnosti se počítá. Vlády a centrální banky se s touto charakteristikou smířily. Společenské uspořádání a dominantní myšlenková schémata jsou výsledkem vzpoury proti ekonomickému myšlení.

To přece nemá nic společného s Gretou Thunbergovou a zeleným fanatismem nebo něčím podobným. Jde o realistický pohled na neblahý jev a vývoj ve společnosti, který stojí minimálně za pozornost, spíše však za seriózní rozbor. Realistický pohled předního ekonoma této země, který patří k duchovním otcům historicky unikátní transformace od ekonomiky centrálně řízené totalitním komunistickým režimem ke kapitalistickému tržnímu hospodářství.

A pak přijde Karel Trčálek, celé to postaví na hlavu a udělá z Klausova vážně míněného rozhovoru frašku orámovanou absurdní lží.

Proč?