Přemítání v předvečer královského pohřbu

Blíží se půlnoc, už jen nemnoho času zbývá do okamžiku, kdy otočím kalendářem a začne nový týden. A s ním pondělí 19. září 2022. Den posledního rozloučení s královnou.

Po 25 letech navštívím, a spolu se mnou miliony televizních diváků, Westminsterského opatství. Jako tenkrát, v sobotu 9. září 1997, kdy se svět loučil s princeznou Dianou.

Byl to jeden z nezapomenutelných zážitků, který člověka provází celý život. V paměti mi nejvíce utkvěly dvě melodie. Skladba Eltona Johna „Candle in the Wind“ a sborem zpívaná „Make Me a Channel of Your Peace“, modlitba, k níž hudbu složil Sebastian Temple a která je mylně připisována sv. Františku z Assisi. Její melodie mi zní v uších dodnes. Inspirovala mě tenkrát k tomu, abych ji opatřil českým textem:

Dej ať jsem ve tmách světlem Tvým,

včas podám číši vína žíznivým,

ať bližních břímě nebráním se nést

a Slovem Tvým se dávám vést.

Až obklíčí mne svůdný hřích,

dej najít sílu v ranách golgatských,

ať solí země v žití smím se stát

a svého já se vzdávám rád.

Ty Boží Syn a svaté Církve Pán,

dals´ lásky víc, než byl jsi milován.

Hříšný k Tobě jdu, Duch Tvůj zve mě dál,

jméno Tvé v Chrámu k slávě zní,

jsi Králů Král!

Dej ať jsem ve tmách světlem Tvým,

včas podám ruku bratřím zemdleným

a odpouštět chci denně tisíckrát,

ať pozná svět, že dávat je víc než brát.

Pondělní státní pohřeb bude důstojným rozloučením s královnou. Postupně se pak vrátíme ke každodennímu životu, Alžběta II. se bude víc a víc vytrácet z médií – a zůstane jen její odkaz a vzpomínky.

Kdybych měl uvést, co na mě udělalo největší dojem, pak to byly tisíce a tisíce lidí ochotných čekat nekonečné hodiny, aby v kratičkém zlomku času vzdaly poctu panovnici ve Westminster Hall. Opakovaně jsem si pouštěl živé záběry z tohoto procesí bez konce a na dálku všem v duchu vyjadřoval upřímný obdiv. Byla to ta nejpádnější odpověď všem, kdo usoudili, že všechny okázalé ceremonie provázející skon královny byly přehnané, ne-li kontraproduktivní. Nikoli. Alžběta II. byla poctěna přesně tak, jak si zasloužila. Na davy mužů a žen, rodičů s dětmi důstojně kráčejících kolem rakve se symboly královské moci nikdy nezapomenu.

Franklin Graham, syn již zesnulého světoznámého evangelisty Billyho Grahama o svém otci řekl, že si vážil přátelství s Alžbětou II. Ale proč: protože „bylo založeno na společné lásce k Ježíši Kristu a víře v Boží slovo“.

A to je to nejlepší svědectví, které někdo může o druhém říci. Láska ke Kristu a víra v Boží slovo. Je máloco důležitější v duchovním životě člověka.