Konec spekulací: Netanjahu klauzuli o morálně hanebném jednání odmítl

Tato klauzule – známá v americkém právu, a uplatňovaná i v Izraeli, jako moral turpitude, tedy morálně hanebné či zavrženíhodné jednání – měla být součástí dohody o vině a trestu. Měla, ale nebude.

Neboť nebude ani dohoda o vině a trestu během úřadování nynějšího generálního prokurátora Izraele Avichaie Mandelblita, který ovšem z funkce odchází - na konci ledna 2022.

Dohoda, o níž se v minulých týdnech hodně psalo a ještě víc spekulovalo, se opravdu připravovala a pro Netanjahua by znamenala nutnost částečného přiznání viny a ovšem také souhlas s klauzulí o morálně hanebném jednání. Co by to expremiérovi přineslo? Zbavil by se nejtěžšího obvinění (z korupce), zřejmě by se vyhnul pobytu v žaláři, ale na sedm let by musel opustit veřejný život, tedy politickou scénu. Něco takového – sedm let mimo politiku - bylo ovšem pro 72letého Netanjahua nestravitelné, jak už dnes s jistotou víme.

V pondělí 24. ledna večer totiž Netanjahu zveřejnil video se zásadním prohlášením. Podle informací serveru The Times of Israel už předtím v pondělí sdělil Mandelblit právníkům Netanjahua, že další jednání o dohodě o vině a trestu budou muset počkat na jeho nástupce – a teprve potom se prý expremiér rozhodl video zveřejnit.

Ať tak či onak, podstatný je jeho obsah.

Netanjahu oslovil diváky jako „drahé a milované občany Izraele“, ovšem zřejmě měl na mysli ty, kteří v posledních dnech dokázali, že v tom není sám, ale že miliony jsou na jeho straně. Přiznal, že ho „velice dojali“ a ujistil je, že v jejich jménu povede i nadále Likud a národní tábor v zájmu (budoucího) vedení Státu Izrael.

Dále uvedl, že v médiích se v posledních dnech objevilo nepravdivé tvrzení, že měl údajně souhlasit s klauzulí o morálně hanebném jednání. To jednoznačně popřel.

Jeho rozhodnutí je jasné. Svým podporovatelům (kteří své sympatie vyjádřili sbírkou, v níž bylo dosud vybráno přes 2 miliony nových šekelů – LS) vzkázal: „Vaše mobilizace a obrovská podpora zahřála mé srdce a srdce členů mé rodiny a dává mi více síly, abych vás nadále vedl a bojoval za naši cestu, pravdu a spravedlnost.“

Málo platné, Netanjahu není z těch, kteří se jen tak vzdávají, i když jeho budoucí osud není vůbec jasný a jednoznačný. Vyhráno samozřejmě nemá, soudní řízení bude i nadále pokračovat a jak vývoj trojité kauzy ovlivní nový generální prokurátor nelze nikterak odhadovat. Navíc Netanjahu kromě všech svých známých vlastností dokáže být také nevyzpytatelný.

Jisté je jedno: v dohledné době dohoda o vině a trestu, velké téma v expremiérově příběhu, padá. Ať už s klauzulí „moral turpitude", nebo bez ní.