Než umlkne Český rozhlas na středních a dlouhých vlnách

Chtěl jsem začít poděkováním všem, kdo na internetu připomněli přelomový okamžik, který nás čeká na Silvestra, totiž ukončení vysílání ČRo na středních vlnách a také na jeho frekvenci v pásmu dlouhých vln. 

Také na to dojde. Předtím se ale musím přiznat, že jsem se už dlouho nepobavil tak, jako při čtení diskuse pod článkem Roberta Bartyzala „Konec jedné krásné éry, ČRo končí vysílání na středních a dlouhých vlnách“ (blog iDNES, 23. 12. 2021). Píšu tento článek o svátcích, zachovám proto korektnost a nebudu nikoho jmenovat. Jen připomenu podstatu sporu: jestli Hlas Ameriky vysílal nebo nevysílal česky na střední vlně 251 m, to je 1197 kHz, resp. do roku 1978*) na 1196 kHz.

*) V roce 1978 byl v Evropě implementován nově dohodnutý mezinárodní frekvenční plán pro středovlnné vysílače, což v drtivě většině znamenalo, že se jejich frekvence zvýšila o 1 kHz, přičemž odstup mezi stanicemi byl  pak jednotně 9 kHz.

Diskutující 1 správně připomněla, že těsně před 21. hodinou končilo polské vysílání Hlasu Ameriky na střední vlně 251 metrů (1197 kHz), načež následovala 60minutová relace v češtině. Diskutující 2 oponoval: „Ale vysílač Drážďany na 251 m nemluvil ani polsky, ani česky.“

Diskutující 1 trvala na svém, přičemž Diskutující 2 napsal: „Na té vámi uváděné vlně vysílá už od počátku padesátých let Rádio Drážďany. Vysílací frekvence povoluje či přiděluje mezinárodní organizace OIRT, takže tam nemůže vysílat nikdo jiný, než to Rádio Drážďany. Tečka.“

Vždycky mě pobaví, když někdo nekompromisně hájí postoj, který je prokazatelně mylný. (I když se to obtížně dokazuje.) Je tomu tak i v tomto případě: Diskutující 1 pravdu má, její oponent nikoli.

Nevím, jestli na 251 metrech (1197, resp. 1196 kHz) vysílaly někdy v minulosti Drážďany, ale jsem si jist, že v 70. a 80. letech minulého století to byl Hlas Ameriky – přesně tak, jak píše Diskutující 1. Programy byly přenášeny přes stanici Mnichov A - Ismaning (viz přehled níže).

Přiznám se, že by mě nikdy ani ve snu nenapadlo, že by někdo někdy zpochybňoval, natož tak vášnivě,  nezpochybnitelný fakt, že Hlas Ameriky vysílal na střední vlně 251 m (1197 kHz, do roku 1978 1196 kHz), který jsem dlouhá léta dnes a denně na této vlně poslouchal. Zvláštní, obtížně pochopitelné.

PŘED ROZLOUČENÍM

Myšleno s Českým rozhlasem na středních a dlouhých vlnách. Tedy než v těchto pásmech ČRo navždy umlkne,  chtěl bych poděkovat všem, kdo na tento další milník v historii vysílání upozornili. Na blogu iDNES to byl již zmíněný Robert Bartyzal a například na Blogosféře Tomáš Flaška (ZDE). Jiní tuto záležitost komentovali a analyzovali jinde, příspěvků na toto téma je na odborných webech poměrně dost.

Článek našeho kolegy Tomáše Flašky na dané téma jsem přečetl jedním dechem. Protože rozhlas, to byl jeden z velkých kamenů mozaiky mého života.

V mládí, od začátku 70. let, jsem se dvě dekády věnoval aktivnímu rozhlasovému poslechu – tzv. DXingu, dálkovému příjmu. Aktivnímu znamená, že jsem stanicím zasílal poslechové reporty o kvalitě jejich signálu, zatímco stanice mi odpovídaly QSL lístky (jeden z nich je na obr. 1 níže) potvrzujícími, že jsem jejich vysílání zachytil. Této činnosti jsem se věnoval do roku 1992; následovalo mé angažmá na „opačné straně“: po vzniku soukromých stanic jsem spolupracoval s jednou z nich až do roku 2000, posléze až do covidového roku 2020 s regionální redakcí veřejnoprávního rozhlasu. Od reproduktoru jsem se přesunul před mikrofon.

Ačkoli těžiště mého posluchačského zájmu se nacházelo v pásmech krátkých vln, na nichž je možné zachytit doslova celý svět, neznamená to, že bych jako jiní nelovil také na středních vlnách. Zde jsem se zajímal především o české a slovenské programy zahraničních stanic vysílajících pro posluchače v Československu. Registroval jsem všechny, pravidelně jsem poslouchal  jen ty západní.

Tomáš Flaška připomněl populární Radio Luxembourg. Poslouchali jsme ho asi všichni. Do mysli se mi vrací pořad vysílaný po sedmé hodině večerní. Pro zájemce o dopisování v něm byly uváděny (moderátorem spelované) adresy posluchačů či posluchaček z různých zemí Evropy. Jednou jsem zachytil kontakt na dívku z Dobříše, napsal jí – a ono to fungovalo. (Lidé takto si dopisující mají v angličtině označení pen pals.) Méně je známo, že „Laxík“ vysílal ve své době také česky. Byl to čtvrthodinový náboženský program „Poznejte pravdu a pravda vás osvobodí“. Jak je to dávno!

Nebyla to jediná duchovní relace v tomto pásmu. Katoličtí věřící si jistě oživí v paměti vysílání Vatikánského rozhlasu, lidé protestantských vyznání zase pořady stanice Trans World Radio z Monte Carla (Zde nemohu nevzpomenout na páteční předpůlnoční Euroclub s těmi nejlepšími českými křesťanskými songy.) Což neznamená, že by katolíci neposlouchali TWR a nekatolíci Vatikán.

Všichni společně pak západní stanice, především Svobodnou Evropu (na střední vlně u nás na západě Čech extrémně rušenou), BBC, Hlas Ameriky a Deutschlandunk. Aby byl seznam kompletní, musím uvést ještě vysílání z Moskvy a Tirany – to druhé jmenované se vyznačovalo mimořádně špatnou češtinou (pokud jde o přízvuk hlasatelů) a vyznívalo spíše komicky.

Pro lepší přehled a oživení paměti jsem připravil následující základní údaje, z nichž mimo jiné vyplývá, že Radio Luxembourg mělo k dispozici suverénně nejsilnější vysílač, o němž v té době platilo, že je nejvýkonnějším středovlnným zařízením na světě provozovaným komerční stanicí.

PŘEHLED ZAHRANIČNÍCH STANIC VYSÍLAJÍCÍCH PŘED LISTOPADEM 1989 ČESKY/SLOVENSKY NA STŘEDNÍCH VLNÁCH (frekvence seřazeny sestupně)

?   Deutschlandfunk  … 1539 kHz/195 m … vysílač Mainflingen, Hesenko … výkon 700 kW/v noci 350 kW

?   Vatikánský rozhlas  … 1530 kHz/196 m … vysílač Santa Maria di Galeria, extrateritoriální území Vatikánu v Itálii, sz od Říma … výkon 150/450 kW

?   Trans World Radio, Monte Carlo … 1467 kHz/205 m … vysílač Romoules na jv Francie … výkon 1000 kW

?   Radio Tirana … 1458 kHz/206 m … vysílač Lushnjë v západní části střední Albánie … výkon 500 kW

?   Radio Luxembourg  … 1440 kHz/208 m … vysílač Marnach na severu Lucemburska … výkon 1200 kW

?   BBC  … 1296 kHz/231 m … vysílač Orfordness na východním pobřeží Anglie … výkon 500 kW

?   Hlas Ameriky  … 1197 kHz/251 m … vysílač Mnichov A (Ismaning) … výkon 300 kW

?   Moskevský rozhlas   … 1170 kHz/256 m … pravděpodobně vysílač Baranavičy, dnešní Bělorusko … výkon 150 kW

?   Svobodná Evropa  … 720 kHz/416 m … vysílač Holzkirchen na jv Bavorska … výkon 150 kW

(Zdroj: World Radio TV Handbook 1989)

Kolega Tomáš Vodvářka v diskusi na Blogosféře napsal, že v době VŠ studií „večer chytali VoA s typickou říznou znělkou“. Ano, je to skladba Yankee Doodle, poslechnout si ji můžeme zde:

ZNĚLKA HLASU AMERIKY/YOU TUBE

Tomáš Flaška uzavřel svůj článek slovy: „Doba je jiná. Pokrok jde dál a dlouhé a střední vlny odchází do zapomnění dějin.“ Pravda. Vedle toho: po pádu železné opony jsme museli postupně oželet jednu stanici za druhou.

Změny politických priorit, omezování západních finančních prostředků na přenosy za bývalou železnou oponu a nové možnosti obnovené československé demokracie – to vše způsobilo, že během příštích let postupně mizely z éteru české a slovenské pořady vysílané z ciziny. Ukončeny byly přenosy většiny náboženských relací a rozpuštěny téměř všechny české a slovenské (československé) redakce zahraničních stanic včetně Radia Canada International „Kanada volá Československo“), Hlasu Ameriky, Deutsche Welle/Deutschlandfunku a dalších. Týká se to i BBC a Svobodné Evropy – že RFE působí v Praze, byť již bez českého a slovenské vysílání, považuji za jedno z největších morálních vítězství nad komunistickou ideovou totalitou.

Jedno osobní potěšení. Když v roce 2000 končilo české a slovenské vysílání Deutsche Welle a já se s redakcí dopisem rozloučil a poděkoval, dostal jsem na památku dárek. Svého druhu geniální, protože slavnostní a celoživotní. Je to kravata vytvořená právě pro Deutsche Welle, italský design (obr. 1 níže); netřeba dodávat, že patří k mým nejoblíbenějším.

Ano, do historie vstoupila jak zlatá éra českého a slovenského vysílání z ciziny, kdy zejména stanice ze Západu měly punc zakázaného ovoce a bylo z čeho vybírat, tak (vstoupí) od 1. ledna 2022 středovlnné a dlouhovlnné vysílání Českého rozhlasu.

Inu, každý ví – časy se mění.

•

... obr. 1/Kravata na rozloučenou od Deutsche Welle. Vlevo QSL lístek s připomenutím 30. výročí vysílání stanice. (Foto: Autor článku)