Pokračování kauzy „Šajch Džarrách“ aneb Ani kompromis
Kdyby se něco podobného odehrálo kdekoli jinde ve světě, a kdyby nešlo o palestinské Araby, nikoho by tento spor o vlastnictví nemovitostí příliš nezajímal. Protože ale jde o palestinské Araby a k tomu o neuralgickou lokalitu – východní Jeruzalém -, máme tu „megakauzu“ (spíš ale pseudokauzu), na níž se propagandistický přiživí kdejaký progresivita. Včetně AOC – americké levicové aktivistické federální poslankyně Alexandrie Ocasio-Cortezové.
Nejprve zopakuji (s použitím materiálů z jednoho svého předchozího článku) o co v této záležitosti jde (ČÁST I) a poté přidám aktuální informace (ČÁST 2).
ČÁST I
Web programu ČT24, když v sobotu 8. května informoval o dění v izraelském hlavním městě, napsal:
- Ve východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh Palestinci mezitím demonstrují denně zhruba týden. Protesty souvisejí s odvolacím řízením, v němž má soud rozhodnout o vystěhování desítek Palestinců, do jejichž domů se hodlají nastěhovat židovští osadníci.
Upřesněme: soudy nižší instance již rozhodly – ve prospěch Židů a v neprospěch Arabů; Arabové se odvolali k Nejvyššímu soudu, který měl rozhodnout 10. května, celá věc se ale posunula (více v ČÁSTI II). Server Times of Israel to 9. května vysvětlil takto: Poté, co rodiny (které se měly dle dřívějších soudních verdiktů vystěhovat; aktuálně jde o čtyři - LS) požádaly generálního prokurátora Avichaie Mandelblita, aby se stal účastníkem řízení, požádala Mandelblitova kancelář Nejvyšší soud, aby jí dal dva týdny na projednání žádosti. Nejvyšší soud byl velkorysejší – poskytl Mandelblitovi čas do 8. června; do té doby má zvážit, jak se k žádosti postaví, přičemž pro toto mezidobí byly zmrazeny předchozí verdikty týkající se vystěhování arabských rodin. Řízení u Nejvyššího soudu se nakonec protáhlo až do těchto dnů – a nic zatím není pravomocně rozhodnuto.
Podstatu problému vysvětlil 7. května 2021 na webu Jewishjournal.com právník Misha Danzig.
Šajch Džarráh je arabská čtvrť v Jeruzalémě, která byla založena v roce 1865. Ještě před tím, než během první arabsko-izraelské války (1948-1949) obsadilo tuto oblast Zajordánsko, patřila část této lokality Židům. Už před dvěma tisíci lety byla tato oblast známá jako „Šimon Hatzadik“ (Šimon Spravedlivý). Nazvána byla po jednom z posledním členů Velkého shromáždění, což byla instituce zřízená v poexilní době, míněno po návratu Židů z babylonského zajetí. K tomu web izraelské ambasády v Praze uvádí:
- Návrat Židů do vlasti pod Ezdrášovým vedením, vybudování Druhého Chrámu na místě Chrámu prvního, opětovné opevnění Jeruzaléma a založení Velkého shromáždění (Kneset Hagdola) jako nejvyššího náboženského a soudního orgánu židovského lidu znamenalo začátek období Druhého Chrámu. V hranicích perské říše byla Judea národem, který vedl vysoký kněz a rada starších v Jeruzalémě.
Pojmenována po Šimonu Hatzadikovi byla tato oblast proto, že je v této části Jeruzaléma pohřben. V roce 1875 koupily hrobku a okolní pozemky dvě židovské náboženské organizace: Rada sefardské komunity a Generální rada aškenázského shromáždění Izraele. Záhy se lokalita stala domovem Židů, zejména z jemenské diaspory.
Výsledek první arabsko-izraelské války znamenal zásadní změnu. Čtvrť Šajch Džarráh připadla Zajordánsku (později se tato monarchie přejmenovala na Jordánsko). Stalo se něco, o čem se příliš nemluví: Židé zde žijící byli buď zabiti, nebo etnicky vyčištěni. Do jednoho.
Následně svět štkal na osudem „palestinských uprchlíků“. Vybral si ovšem jen ty arabské, o které se jejich „bratři“ ve víře odmítli z politických důvodů postarat; nechali je desetiletí žít v uprchlických táborech. Palestinští židovští uprchlíci z oblastí obsazených Zajordánskem svět příliš nezajímali.
Další změnu, tentokrát ve prospěch Židů ze čtvrti Šajch Džarráh, přinesla až situace vzniklá po třetí arabsko-izraelské válce (1967). V té bylo Jordánsko (někdejší Zajordánsko) poraženo, přišlo o Judeu a Samaří a také o východní část Jeruzaléma včetně námi sledované čtvrti. Změna spočívala v tom, že Izrael přijal zákon, který Židům umožnil získat zpět nemovitosti, z nichž byli vyhnáni zajordánskými úřady (a někteří předtím také Brity v době jejich mandátní správy nad Palestinou), pokud disponují platným dokladem o vlastnictví, pakliže současní obyvatelé těchto nemovitostí nemohou předložit listinný důkaz o nákupu nebo převodu vlastnictví.
Misha Danzig zdůrazňuje, že domy, které jsou předmětem současného soudního řízení, jednak stojí na pozemcích zakoupených v roce 1875 židovskými komunitami, jednak byly ve vlastnictví jednotlivých židovských rodin: ty si je v řádně koupily a tyto transakce byly řádně zaregistrovány jak úřady Osmanské říše (spravovala Palestinu od 16. století do roku 1917), tak úřady britské mandátní správy (skončila 1948).
Z výše uvedeného vyplývá, že jde o soukromý spor dvou stran o vlastnictví, které v právním státě může posoudit a právoplatně rozhodnout toliko soud, resp. s odvolacími řízeními toliko soudy, což se také v této kauze děje.
ČÁST II
Jak již uvedeno, případ čtyř arabských rodin, které se mají vystěhovat, skončil u Nejvyššího soudu. Ten navrhl předběžné kompromisní řešení. Referuje o něm web listu The Jerusalem Post („Court pushes deal for Palestinians to stay in Sheikh Jarrah homes“/2. 8. 2021).
Nabídka soudu zní: vždy jednomu členu každé rodiny bude poskytnut tzv. chráněný nájem výměnou za roční platbu 1500 nových šekelů. Tím by bylo zrušeno předchozí rozhodnutí soudu nižší instance o vystěhování. Arabové by ovšem museli uznat, že pozemky patří Společnosti Nahalat Šimon (ta odkoupila vlastnická práva, která předtím patřila oběma náboženským institucím uvedeným výše – sefardské a aškenázské).
Nabídka kompromisu byla tedy učiněna, ovšem ani jedna strana sporu se k němu nepostavila vstřícně.
Ilan Šemer, advokát zastupující Společnost Nahalat Šimon hovoří o nabídnuté dohodě jako o „prázdném kompromisu“. „Případem se zabývám už roky a oni nerespektovali žádná předchozí rozhodnutí, tak proč si myslíte, že by to udělali teď?“ zeptal se. Připomněl, že předchozí odmítnutí arabských rodin platit minimální nájem vedlo k soudnímu rozhodnutí o jejich vystěhování.
Naproti tomu Sami Eršeid, právní zástupce čtyř arabských rodin, jichž se vystěhování týká uvedl, proč ze strany jeho klientů nebyla dohoda akceptována: jeho klienti se obávají, že přijetím statusu „chráněných nájemníků“ by se vzdali svých vlastnických nároků. Dodejme: vlastnických nároků, které existují pouze v jejich představě; reálně majiteli nejsou.
Věc má i svoji politickou dimenzi. Arabové, kteří se považují za Palestince, odmítají cokoliv platit Izraelcům, resp. izraelské společnosti (Nahalat Šimon). Jednak ji považují za „osadnickou“ (což je z jejich pohledu cosi jako „ďábelský cejch“, jednak neuznávají izraelské (židovské) vlastnictví nemovitostí v Šajch Džarrádu, ačkoli je založeno na listinných důkazech a jeho právoplatnost potvrzena soudem.
Kauza trvající tři desetiletí, jistěže patřičně zhysterizovaná a neméně zpolitizovaná, opět skončila na mrtvém bodě. Bezpochyby se k ní dříve nebo později vrátíme.
Lubomír Stejskal
Reakce oběti na útok muslimského teroristy
Letos 15. dubna došlo v sydneyské předměstské čtvrti Wakeley k teroristickému útoku. V kostele během bohoslužby, živě přenášené na sociálních sítích.
Lubomír Stejskal
Co mají společného bloger Karel Trčálek a zpěvačka Taylor Swift?
Téměř nic – až na jedno. Oba našli zálibu v zesměšňování křesťanství. On ve svých článcích (některých), ona v (některých) písních na nejnovějším albu „The Tortured Poets Department“.
Lubomír Stejskal
Ve vlastní věci: Proč stále nemohu diskutovat? (Aktualizováno)
Dopoledne 27. dubna 2024 skončil několikaměsíční zákaz mého vstupu do diskusí na serverech iDNES a Lidovky.cz. Podotýkám, že na Neviditelném psu, kam také autorsky přispívám, jsem celou dobu diskutovat mohl.
Lubomír Stejskal
K dění v kampusech amerických univerzit
V reakci na antisemitské a protiizraelské nepokoje na amerických vysokých školách se v jedné internetové diskusi objevila otázka: „ Kde se ta rostoucí nenávist k Židům skoro po celém světě bere?“
Lubomír Stejskal
K demisi ministryně Langšádlové
Prý nebyla příliš vidět. A to je hodnoceno mnohými veskrze negativně. Taková paní Columbová, říkají. Je to ale fér?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Politické strany, hnutí a spolky a jejich příznivci se sešli k oslavám prvního máje. V Praze se...
Hrál na počítači a nechodil ven. Policisté u něj doma našli varnu pervitinu
V bytě na okraji Brna našla policie varnu pervitinu, podezřelý muž skončil ve vazbě. Stíhaná je i...
Na synagogu ve Varšavě kdosi hodil Molotov, čin odsoudil Duda i ambasáda USA
Neznámý útočník v noci na středu hodil tři zápalné lahve na synagogu v centru Varšavy. Případ...
Zatýkáme migranty pro první vlnu deportací do Rwandy, oznámil Londýn
Britská policie ve středu začala se zadržováním migrantů, kteří do Británie přišli nelegálně a byli...
- Počet článků 4813
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 837x
https://forum.eretz.cz/index.php/board,9.0.html - to nejpodstatnější z izraelského sportu na jednom místě
/* 1956.
V letech 2012 až (duben) 2023 bloger na hlavní stránce iDNES. Předtím na BigBlogeru Lidovek. V období prosinec 2020 až únor 2023 též na Blogosféře.cz. Od 11. dubna 2023 na platformě Blogosvět.cz . Jako autor spolupracuji s internetovým deníkem Neviditelný pes. Od 18. 4. 2023 aktivní také na Seznamu Médium. (Po vyloučení z hlavní stránky iDNES jsem aktivní pouze na tomto soukromém blogu na iDNES.)
eContact: mrstejskal@gmail.com
Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. Viz zde: http://www.flickr.com/mrstejskal