Zlatý olympijský medailista má problém

Sportovní Izrael byl v neděli 1. srpna 2021 na nohou. Země má po dlouhých letech opět zlatou olympijskou medaili. Teprve druhou. V prostných ji vybojoval gymnasta Artem Dolgopyat.

Izraelská vlajka byla vytažena nejvýše, halou zněla národní hymna Hatikva. Dolgopyatovi blahopřál prezident Herzog i premiér Bennett. Ten přerušil právě probíhající jednání vlády a do telefonu pustil šampionovi potlesk ostatních členů kabinetu. Gratulovali mnozí další.

Bylo proč. První zlatou na OH získal Izrael v roce 2004 v Aténách. Vybojoval ji tehdy Gal Fridman ve windsurfingu.

Každá malá země si nesmírně váží každého olympijského kovu, Izrael není výjimkou. A zlatá – to je sen každého sportovce.

Dolgopyat nadchl fanoušky už při kvalifikaci prostných, když postoupil z prvního místa. Tuto pozici ve finále obhájil. Měl sice stejný počet bodů jako stříbrný Španěl Zapata, ale vyšší obtížnost - o jednu desetinu bodu. To ho vyneslo na vrchol.

Stal se národním hrdinou – a přesto má problém. V Izraeli se nemůže oženit.

Dolgopyat se narodil v ukrajinské diaspoře a v dětství se s rodiči odstěhoval do Izraele. Jak ale řekla izraelskému rádiu 103FM matka zlatého olympionika Angela, ona sama není Židovka, pouze Artemův otec (a jeho rodina) – a tedy podle přísných pravidel halachy (židovské ortodoxní náboženské právo) Artem vlastně není Žid. Navíc ani jeho běloruská přítelkyně Máša, s níž tři roky žije, není Židovka.

Co z toho plyne? Oba se v Izraeli vzít nemohou, protože v zemi neexistuje institut civilních sňatků. Možný je pouze náboženský obřad – např. mezi Židem a Židovkou (dle halachy, což znamená, že oba musí mít židovskou matku); vše se navíc odehrává v režii ortodoxního proudu judaismu.

Jakou má tedy Dolgopyat šanci se s Mášou oženit (a dát matce vnoučata, o čemž také byla na stanici 103FM zmínka)? Pouze v cizině, např. na Kypru, přičemž izraelské úřady pak takový sňatek uznají.

Problém byl dosud v tom, že Dolgopyat byl příliš zaneprázdněn přípravou na olympiádu a mimoto komplikace působila i omezení související s covidem.

V zásadě jde ale o princip. Neměl by mít i on normální možnost, bez byrokratických komplikací a překážek, v Izraeli se oženit a necestovat kvůli tomu mimo hranice země?

Skutečnost, že v Izraeli až na malé výjimky neexistuje možnost civilního sňatku nesou někteří neortodoxně smýšlející Židé značně nelibě. Nejen v běžné populaci, ale i na vysokých místech. Ministr cestovního ruchu Yoel Razvozov z centristické strany Yeš Atid, sám bývalý sportovec (judista – zlato na ME družstev a stříbro na ME jednotlivců; obojí v roce 2005), situaci na Twitteru glosoval (volný citát): Na stupních vítězů národní hrdina, pod svatebním baldachýnem občan druhé kategorie.

Zbývá doufat, že tento případ – za sebe udělal pro svoji vlast maximum, jak ale vyjde vlast vstříc jemu? - znovu rozproudí vážnou debatu na téma civilních sňatků v Izraeli a věc se posune směrem k rozumnému kompromisu.