Když Arabové zabíjejí Araby (2)

Část médií u nás i ve světě ráda zdůrazňuje, kolik dětí přišlo o život v Pásmu Gazy v rámci odpovědi izraelské armády na raketovou agresi proti jeho území. Ne všechny děti ale zemřely kvůli operacím Izraele.

Na území Palestinskoarabské autonomie působí místní pobočka mezinárodní nevládní organizace „Defense for Children International“ (DCIP). Ta kromě jiného monitoruje případy úmrtí dětí, k nimž dochází během tamního konfliktu. (Jenom na okraj: zmíněnou NGO sotva můžeme podezírat z přehnaných sympatií k Izraeli.)

K nejnovějšímu konfliktu uvedla zajímavé informace. 11. května zveřejnila na svém webu článek „Nine children killed in Gaza Strip as violence escalates“ (V důsledku eskalace násilí bylo v Pásmu Gazy zabito devět dětí), v němž konkretizuje oběti tří incidentů z 10. května:

• /1/ Jeden chlapec zemřel při izraelské operaci proti jeho otci (více níže).
• /2/ Dvě děti zemřely v důsledku kolapsu rakety útočníků (více níže).
• /3/ Příčina smrti zbývajících šesti dětí není zatím zřejmá.

Zastavme se u prvních dvou incidentů; oba se staly v Jabaliyi na severu Pásma Gazy.

• Ad /1/ Patnáctiletý Mohamed Saber Ibrahim Suleiman přišel o život, když střela vypálená z izraelského dronu eliminovala jeho otce Sabreho Ibrahima Mahmúda Suleimana. Podle zjištění organizace DCIP byl chlapcův otec velitelem Brigád Izz ad Dína al Kassáma, což je vojenské křídlo teroristické organizace Hamas. (Proto byl také, jako člověk ve velitelské struktuře teroristické organizace, odstraněn.)

• Ad /2/ Při druhém incidentu se raketa vystřelená na Izrael krátce po startu zřítila (ještě v Pásmu Gazy – dopadla na ulici Saleh Dardouna poblíž mešity Al Omari) a zabila osm Arabů včetně jednoho teenagera (Mustafa Mohamed Mahúd Obaid – 16 let) a pětiletého dítěte (Baraa Wisam al Gharabli). Během tohoto – pro Izrael naštěstí neúspěšného – útoku bylo dále zraněno 34 civilistů včetně dalších deseti dětí.

Člověk se neubrání dobrému pocitu. Ti, kdo chtěli rozsévat zkázu na druhé straně hranice, dost možná zranění, ne-li smrt, padli do jámy, kterou vykopali pro jiné. Jistěže můžeme litovat nevinných obětí, zejména dětí. Na druhou stranu: když toto západní svět ví (a vědět to musí, když se ta informace dostala i k obyčejnému blogerovi ve střední Evropě), bude stejným způsobem, jakým je schopen postavit na pranýř Izrael kvůli úmrtí 15letého Suleimana juniora z prvního incidentu, posuzovat také ty, kdo zavinili smrt a zranění dětí v incidentu druhém. Vůči nim by měl být vzhledem k tomu, kdo je zde v pozici útočníka a kdo v pozici obránce, nesrovnatelně tvrdší. Tak velí zdravý rozum. Bude tomu ale opravdu tak?

Jistou odpověď nám poskytne vyjádření EU uvedené níže.

ANI NAHÁ, ANI OBLEČENÁ

Portál Arutz Ševa přinesl 12. května v 17:39 hod. SELČ informaci obsahující vyjádření vysokého představitele EU Josepa Borrella k současné krizi. Pan Borell pravil:

• I když uznáváme legitimní potřebu Izraele chránit své civilní obyvatelstvo, musí být tato reakce přiměřená a maximálně zdrženlivá při použití síly.

Vskutku geniální. A příznačné. Jen by EU měla prozradit sladké tajemství, jak by taková „přiměřená reakce“ tváří v tvář tisícovce raket agresora měla vypadat. Bude-li Izrael „maximálně zdrženlivý při použití síly“, pak ve válce s nepřítelem, který ničemu jinému než síle nerozumí, nemůže být úspěšný. Těžko za dodržení takovéto podmínky může realizovat svoji legitimní potřebu chránit vlastní civilní obyvatelstvo.

Co tedy?

Můžeme být rádi, že lidé s takovýmto úsudkem neměli rozhodující slovo v době druhé světové války. Ta by pak sotva skončila v pětačtyřicátém – a kdo ví, jestli by nacistické Německo netyranizovalo kontinentální Evropu dosud.