Mariánský sloup v Praze z pohledu Valdštejnovy teze

Česká Národní knihovna chová mimořádný poklad, který se stal i součástí Paměti světa UNESCO. Je to soubor 526 tzv. univerzitních tezí z let 1637 až 1754. Jedna z nich souvisí se staroměstským Mariánským sloupem.

Nejprve připomeňme co to univerzitní teze vlastně jsou. Zjednodušeně jde o oznámení o ukončení univerzitního studia, jež si nechávali zhotovovat absolventi pro informování veřejnosti. Jak v roce 2011 vysvětlila Pražskému deníku Zuzana Hochmalová z Národní knihovny:

• V tezích je zapsáno, kdo absolvuje, v jakém oboru, čeho se týkala jeho disputace – dnes bychom řekli závěrečná zkouška. A toto oznámení se vyvěsilo na půdě univerzity, ale také na dalších veřejných místech, třeba v kostelech a určitě některé výtisky zůstaly v rodině na památku.

Teze sestávaly ze dvou částí – písemné a obrazové. Celek tvoří grafický list, přičemž vyobrazení v některých případech tvořily originální malby předních umělců. Takový je i případ teze Jana Bedřicha z Valdštejna, pozdějšího pražského arcibiskupa (1678-1694); patřil ovšem do jiné větve rodu než více známý vojevůdce Albrecht z Valdštejna.

Valdštejnova univerzitní teze z roku 1661 je užitečná v tom, že dává nahlédnout do tehdejšího uvažování týkajícího se staroměstského Mariánského sloupu, neboť ten je jejím středobodem. Ovšem nejen to. Tehdejší představy se sloupem spojené jsou důkazem toho, že sloup měl i jiný význam než jen pouze děkovný, potažmo duchovní. Má i svůj zjevný politický rozměr.

Pro úplnost dodejme, že Valdštejnova teze, o níž je tento příspěvek, má tři autory:

• námět … J. B. Valdštejn
• výtvarný návrh ... Karel Škréta
• rytec … Melchior Küssel

Jak již naznačeno, jde o univerzitní tezi Jana Bedřicha z Valdštejna, kterou roku 1661 obhajoval, když graduoval na pražské univerzitě. Mědirytina zobrazuje Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze jako duchovní, ale i politický střed celé Evropy (viz odkaz na konci článku). Jak informuje na svém webu historická společnost Veritas:

• Uprostřed Evropy v Praze na Staroměstském náměstí stojí „Mariánský sloup“, k němuž vzhlíží obyvatelé z celého kontinentu včetně protestantských a pravoslavných zemí, což vyjadřuje záměr totalitní rekatolizace Evropy a úplného ideologického monopolu římskokatolické církve v tomto geoprostoru.

Dále Veritas uvádí:

• Záměru politicky si podmanit celou Evropu a rekatolizovat ji, aby vše bylo podřízeno papeži a císaři jako neomezeným vládcům, žehná celá plejáda světce, svatých patronů evropských zemí.

Podíváme-li se na obraz blíže, najdeme tam vedle svatých Petra a Pavla řadu patronů zemí Evropy: sv. Leopolda, Václava, Cyrila, Vojtěcha, Brihitu, Olafa, Hedviku Slezskou a Štěpána I. Uherského. Ti všichni mají podpořit myšlenku Valdštejnovy teze, kterou totální nadvláda římského papeže a rakouského císaře nad celou Evropou – včetně zemí protestantských a pravoslavných.

V části, v níž Valdštejn oslovuje císaře Leopolda I. je uvedeno:

• Až doposud se mohlo zdát, že mariánská oddanost vyčerpala svou veškerou sílu, kdyby Tvůj vznešený otec Ferdinand nebyl nedávno uchvátil s obdivuhodným prospěchem vítězství všemu lidskému pokolení, když vztyčil znamení vítězství neposkvrněné Panny v samotném centru křesťanstva, to jest na pražském náměstí, již dávno zrudlém krví mučedníků. Mohl zvolit lepší místo? Božská prozřetelnost zajisté chtěla rozdělit podstatu v církvi mezi nejvyšší představitele, tak aby papež vlastnil znamenitou památku Bohem počatého člověka, císař naproti tomu Bohem počaté Marie. Ať jiní usilují o království, Ty vlastníš dědičným právem tu, skrze níž králové vládnou, aby Tobě přišel všechen prospěch spolu s ní. V tomto vskutku srdci křesťanstva Bohorodička buď své srdce uložila u Rakušanů anebo dosvědčila, že oni jsou její srdce.

Tedy: nejen vděčnost Marii za pomoc při obraně Prahy. Je to sloup oslavující vítězství. Máme-li vítěze, máme i poražené. Kdo byl tehdy vítězem a kdo poraženým netřeba již opakovat.

Jen je třeba říci si pravdu: Mariánský sloup na Staroměstském náměstí byl, je a bohužel i bude symbolem porážky protestantů v českých zemích ve třicetileté válce se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Nemá smysl si nalhávat něco jiného. Nemusíme hovořit o Bílé hoře, k níž se sloup vztahuje spíše zprostředkovaně. Stačí když hovoříme o tom, co se dělo na konci oné evropské války a v našich zemích i po ní.

Grafická univerzitní teze J. B. Valdštejna je snad dostatečným důkazem, že jde o sloup nejen mariánský, ale i politický.

•

ODKAZ

Valdštejnova teze (vyobrazení) na webu UNESCO./ZDE