Nejvyšší soud mezi volbami a ustavením vlády

Zkusme si představit, že by se v ČR dvě velké strany domluvily po volbách na velké koalici a jejich dohoda by okamžitě putovala k Ústavnímu soudu. Něco podobného se nyní děje v Izraeli.

Na koaliční ujednání Likudu s Modrobílými podala nezisková organizace Movement for Quality Government (Hnutí za kvalitní vládu, MOG) a některé další celkem osm žalob, kterými se od neděle 3/5 zabývá Nejvyšší soud (v roli Ústavního soudu, který jako takový v Izraeli nemají).

Cílem pěti žalob je dosáhnout toho, aby Netanjahu jako obžalovaná osoba nemohl sloužit v roli premiéra, další tři poukazují na údajnou nedemokratičnost koaliční dohody.

Zde připomeňme jeden důležitý časový údaj. Knesetu vyprší do čtvrteční (7/5) půlnoci termín, v němž musí vybrat jednoho zákonodárce s podporou minimálně 61 hlasů (ze 120), kterého doporučí prezidentovi, aby jej pověřil sestavením koaličního kabinetu.

Formálně by to neměl být problém, protože obě velké strany, Likud a Modrobílí, jsou už dohodnuty: jako premiér bude vybrán Netanjahu, kterého po 18 měsících vystřídá v čele vlády Gantz, šéf Modrobílých. Co bude dělat Gantz prvních osmnáct měsíců? Vicepremiéra , což je nový post, který bude nutné legislativně uzákonit. (K tomu může být Gantz i ministrem, o to ale nejde.) Stejnou funkci pak bude vykonávat Netanjahu, až předá žezlo Gantzovi.

Co je důležité říci: pokud by Nejvyšší soud do koaliční dohody hodil zásadním způsobem vidle, čekaly by Izraelce v létě další, v pořadí už čtvrté volby od dubna 2019, což v období koronavirové pandemie není to, po čem by lid Izraele prahnul. Přednostně je třeba řešit covid-19, nikoli donekonečna politická témata.

Jak již naznačeno, čas (do čtvrteční noci) se krátí, do té doby by mělo být jasno, nicméně Nejvyšší soud nemůže rozhodnout o všech aspektech věci nyní. Například o nových zákonech, resp. o novele „Základního zákona: Vláda“ (obdoba příslušné hlavy Ústavy v ČR), pokud tato norma ještě nebyla Knesetem schválena.

Naproti tomu se už vyjádřil kriticky k některým bodům koaliční dohody a právní zástupci obou koaličních stran byli pověřeni „domácími úkoly“ - Nejvyšší soud přiměl obě strany, aby příslušné pasáže přepracovaly.

Aspektů této právní bitvy je celá řada a překračují rozumný rámec toho příspěvku. Vybírám tedy jen pro ilustraci.

Právní zástupce Likudu Avi Halevy uvedl, že soud by neměl zpochybňovat přijatá ustanovení, stanou-li se součástí Základního zákona (čti: ústavy). Na jakém základě rozhodne o jejich neústavnosti, jsou-li v „ústavě“? Na to se soudce zeptal:  A co když se Kneset rozhodne zrušit volby? Tím chtěl zdůraznit, že musí existovat nějaké mantinely, za nimiž by zásah soudu byl naopak žádoucí (a vítaný i lidmi se smýšlením právníka Halevyho). Na to Halevy lakonicky reagoval:  Tak daleko ještě nejsme.

Pravda, bylo to poněkud přitažené za vlasy.

Jiný příklad: úprava tzv. norského zákona prosazovaná Modrobílými. Jde o zákonnou možnost, kterou mohou uplatnit ministři vlády a jejich náměstci. Lidé na těchto postech se vzdají svého místa v Knesetu a za ně nastoupí ti, kdo jsou dle volební kandidátky první na řadě. Pokud ministr nebo náměstek o svůj post přijde, vrátí se zpět do Knesetu a jeho „náhradník“ parlament opustí. (Toto může udělat každá frakce jen jednou.)

K tomu je nutné vysvětlit, že v Izraeli není zaveden systém preferenčních hlasů (kroužkování na kandidátkách); jak jsou kandidátky sestaveny a platné v den voleb, tak platí i po nich.

To se ovšem jeví jako nevýhoda pro strany, které šly do voleb v alianci, konkrétně původní Modrobílí: tři partaje. Jejich kandidáti jsou na listině seřazeni střídavě („napřeskáčku“) – a pak se tyto strany rozkmotřily: Gantzova formace jde do vlády s Likudem, zbývající dvě míří do opozice. Kdyby chtěl Gantz aplikovat „norský zákon“ v jeho stávající podobě, měl by problém, který si znázorníme zde:

Původní kandidátka Modrobílých (relevatní část jejího závěru):

• 32. místo … Eitan Ginzburg (Gantzova strana)
• 33. místo … Andrej Kožinov (strana Telem)
• 34. místo … Idan Roll (strana Budoucnost existuje) – poslední kandidát na listině, který se dostal do Knesetu, protože ačkoli původně měli Modrobílí 33 mandátů, ale Yael Germanová odstoupila ze zdravotních důvodů; byla č. 13 a Roll byl na řadě jako první náhradník;
• 35. místo … Yorai Lahav-Hertzano (strana Budoucnost existuje)
• 36. místo … Michal Kotler-Wunsch (strana Telem)
• 37. místo … Einav Kabala (Gantzova strana)

Tedy: kdyby se tedy Gantz chtěl vzdát mandátu, za platnosti nynějšího „norského zákona“ by na jeho místo nastoupil kandidát č. 35, tedy člověk z jiné než jeho strany. Dalším „gantzovcem“ na listině je až Einav Kabala na 37. místě.

Proto Modrobílí navrhují novelizovat „norský zákon“ (původ názvu: podobný systém mají zaveden v Norsku) a přeměnit jej na „přeskakující norský zákon“. Pro něco takového ovšem soud při slyšení velké pochopení neměl.  Není to retrospektivní změna rozhodnutí voličů?, zeptal se soudce Melcer. Nikoli nelogicky. Zdá se, že „norský zákon“ podle představ Gantze a spol. novelizován nebude.

Toto byl jen stručný vhled do současné povolební situace v Izraeli, kde aktuálně klíčovou roli hraje Nejvyšší soud projednávající žaloby proti koaliční dohodě Likud-Modrobílí. Poprvé v historii jsou tato stání přenášena živě televizí.

•

Fotoodkaz

Nejvyšší soud Izraele projednává žaloby proti koaliční dohodě stran Likud a Modrobílí./ZDE

... autor při psaní tohoto článku. Žena mi právě přinesla k otestování novou roušku. Sedí jako ulitá. Pro internetové rozumbrady a trolly: Normálně ji doma nenosím. (Zdroj: Archiv autora)