Potěšení, satisfakce

Ve čtvrtek (31/10) večer přinesl izraelský server Arutz ševa zprávu z prostředí Světové sionistické organizace. Její vrcholný orgán v období mezi jednotlivými kongresy, Sionistická generální rada, vydal důležité doporučení.

Týká se názvoslovného označení teritoria, které je dnes známé jako Západní břeh. Sionistická generální rada se rozhodla používat v publikacích, prohlášeních a na mapách oficiálního označení Judea a Samaří a totéž doporučuje všem svým zástupcům v Židovském národním fondu, jakož i ostatním sionistickým organizacím.

Osobně používám tento termín, který vychází ze starověkého rozdělení Země izraelské, ve svých textech s přesvědčením, že je výstižnější než uměle a politicky účelově vytvořený pojem Západní břeh. Byl jsem v tom spíše výjimkou: o Judeji a Samaří jako o Západním břehu hovoří jak izraelská média, tak tamní politici. Jsem tím poněkud udiven.

Nechci zastírat, že použití termínu Judea a Samaří má svá úskalí: jednak není přesně stanovena judsko-samařská hranice, jednak dnešní Judea a Samaří nekopíruje úplně přesně starověké stejnojmenné teritorium, neboť důležitým faktorem je někdejší izraelsko-jordánská linie příměří z let 1949-1967 a tedy území tzv. vnitřního Izraele, kam starověká Judea a Samaří také zasahuje. To ovšem na správnosti označovat území na východ od linie příměří Izrael-Jordánsko 1919-1967 nic nemění.

Ostatně ani termín Západní břeh (Jordánu) není zeměpisně úplně přesný, neboť podstatná část takto označeného území nemá se západním břehem řeky Jordán žádnou přímou spojitost. Nehledě k tomu, že v představách některých Arabů nekončí Západní břeh na zmíněné linii příměří 1949-1967, ale na břehu Středozemního moře.

Jsem potěšen, že nejsem sám, kdo říká: NE označení ZÁPADNÍ BŘEH, ANO termínu JUDEA A SAMAŘÍ.