K jednomu aspektu tzv. církevních restitucí

30. 01. 2019 8:00:52
Tématem těchto dnů se stalo zdanění finančních náhrad v rámci tzv. církevních restitucí. Problematika je to mimořádně komplikovaná a obsahující několik „podnámětů“ Jedním z nich je i Apoštolská církev.

Ta, ačkoli navazuje na tradici letničního hnutí z počátku 20. století, byla československým státem uznána na sklonku komunistického režimu – v lednu 1989. Tehdejší režim jí tudíž žádné majetky ukrást nestihl, přesto je tato církev (dále jen AC) zahrnuta (dle zákona 428/2012) mezi subjekty, které obdrží tzv. paušální finanční náhrady (paragraf 15, odstavce 1 a 2 zmíněného zákona). Tyto náhrady se týkají majetku, který v rámci vyrovnání (s církvemi, náboženskými společnostmi a židovskými obcemi) nemohl být z různých důvodů vydán.

Jak je tedy možné, že AC obdrží relativně nemalé peníze – vlastně za něco, o co nikdy nepřišla? Tento argument používají militantní odpůrci restitucí. Ti svoji militantnost dokazují použitým slovníkem, jak jsem se mohl přesvědčit v těchto dnech, kdy jsem v emailové poště našel text, v němž se praví:

  • AC byla povolena a zaregistrována v roce 1989, tudíž v roce 1948 vůbec neexistovala, komunisté jí nemohli nic zabavit, církevní restituce by se na ni tedy vztahovat neměly a přesto obdrží od státu přes miliardu korun, což je jasný důkaz o (pardon) „zhovadilosti přijatého zákona“, přičemž jde o „naprosto evidentní podvod církví a Nečasovy vlády“.

K tomu krátká poznámka: Luterská evangelická církev augsburgského vyznání (LECAV) vznikla až v roce 1995 – a finanční náhrady také obdrží (byť nižší než AC). Jak je to možné?

Abychom tomu porozuměli, musíme se podívat na tzv. církevní restituce komplexnějším pohledem. (Píšu takzvané církevní restituce – mimo jiné proto, že se netýkají pouze církví, ale náboženských společnosti a rovněž židovských obcí, na něž pojem církev, církevní vztahovat nelze.)

Princip vysvětluje někdejší ministryně kultury Alena Hanáková v rámci odpovědi na dopis občana; obojí je umístěno na webu ministerstva (ovšem nedatováno). Z odpovědi ministryně vyjímám to nejpodstatnější:

  1. Během jednání, která proběhla mezi církvemi navzájem a pak mezi církvemi a státem bylo dohodnuto, že se finanční náhrada poskytne všem církvím a náboženským společnostem, kterým bylo přiznáno zvláštní právo na financování ze státního rozpočtu. Toto zvláštní právo bylo přiznáno 17 církvím a náboženským společnostem. Zákon o majetkovém vyrovnání toto zvláštní právo bez náhrady ruší. Finanční náhrada tudíž zároveň představuje kompenzaci za to, že se církve a náboženské společnosti vzdávají zvláštního práva, které jim bylo státem přiznáno.

  2. Církvím, které (...) nikdo neokradl, je poskytována finanční náhrada z majetku Církve římskokatolické (podíl Církve římskokatolické na hodnotě původního církevního majetku je cca 98 %, avšak podíl Církve římskokatolické na finanční náhradě je pouze 80 %). Toto řešení (...) bylo dohodnuto v rámci jednání mezi církvemi navzájem.

Tím je ona „záhada“ vysvětlena. Jde o dohodu mezi církvemi, o které si můžeme myslet cokoli, stejně jako o samotném zákonu č. 428/2012 (a právě tak o dodatečném zdanění náhrad – viz níže), nicméně skutečnost je taková, jak připomíná religionistka Kateřina Hamplová na webu Euroscop.cz („Církevní restituce. Je Česko poslední v Evropě?“/15. 8. 2012): katolická církev se po dohodě s ostatními vzdala dvaceti procent finanční náhrady ve prospěch nekatolických náboženských společností včetně subjektů oficiálně uznaných státem později (1989 AC, LECAV 1995), přičemž:

  • v návaznosti na plánované vyrovnání stát přestane zajišťovat platy duchovních, což v současnosti ročně činí 1,4 miliardy korun rozdělované mezi 17 církví, a to postupně v následujících sedmnácti letech. Zde je třeba ovšem podotknout, že současně dnes státu plynou příjmy z blokovaného církevního majetku, které dle dostupných analýz dosahují výše cca. 3 miliard korun ročně.

Jak patrno, tzv. církevní restituce souvisejí s budoucí odlukou církví (náboženských společností, židovských obcí) od státu, tedy s jejich finanční soběstačností. Pohoršovat se nad tím, že peníze směřují i k subjektům, které „o nic nepřišly“, nedává z tohoto pohledu smysl – jde, na základě zachování principu rovnosti církví (náboženských společností a židovských obcí), v rámci komplexního řešení tzv. církevní problematiky o smluvně dohodnuté řešení mezi všemi zainteresovanými stranami, kterého bylo dosaženo více než 20 let od pádu totality, a jako takové je hodné respektu. Ovšemže: právě “kauza AC“, případně „kauza LECAV“ může sloužit jako propagandistický klacek, který rádi používají ti, kdo odmítají nahlížet na celou problematiku komplexnějším pohledem.

Pokud je na celém tomto příběhu něco děsivého, pak zásadní změna postoje politické reprezentace (vyjádřená většinou v Poslanecké sněmovně 23. ledna 2019) k uzavřeným dohodám a obsahu zákona 428/2012 (a rovněž zákona 586/1992 o daních z příjmů), a to (zaokrouhleně) šest let (!) poté, co tzv. církevní restituce vstoupily v platnost. Na mysli mám samozřejmě zdanění náhrad. To je ale téma pro úplně jiný článek.

Snad jen: děsivá je na tom lehkost, s jakou lze v České republice změnit smluvně dohodnutá pravidla hry. Jistěže demokraticky, ale také jednostranně. Církve (a náboženské společnosti a židovské obce) jsou postaveny před hotovou věc, ačkoli oba výše zmíněné zákony tvrdily oněch šest let něco docela jiného: že „finanční náhrada není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění“ (zákon 428/2012; paragraf 15, odstavec 6), resp. „u veřejně prospěšného poplatníka nejsou předmětem daně příjmy z bezúplatného nabytí věci podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi“ (zákon 586/1992; paragraf 18a, odstavec 1f).

Inu, jak měl říci Oliver Cromwell: Když zasedá parlament, nemůžeme si býti jisti majetkem, ctí ani životem.

Dnes je to do jisté míry nadsázka, ale ne tak docela ...

Autor: Lubomír Stejskal | středa 30.1.2019 8:00 | karma článku: 26.74 | přečteno: 865x

Další články blogera

Lubomír Stejskal

Odpověď panu Pohankovi: Proč jsem byl vyhozen z blogu iDNES

Přesněji vyloučen z hlavní stránky a vyřazen z blogerské komunity. Můj soukromý blog na iDNES mi byl ponechán.

28.3.2024 v 20:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 29 | Diskuse

Lubomír Stejskal

O čem je můj Velký pátek, o čem jsou mé křesťanské Velikonoce

Důkaz budiž položen na přívlastek „křesťanské“, neboť o takové svátky v mém článku jde. Budeme v příštích dnech slyšet o Velikonocích mnoho slov, zejména v kázáních, číst spoustu úvah, zamyšlení a rozjímání.

28.3.2024 v 18:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 9 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Patří do porodnice automatické pušky, granáty, výbušniny a minomety?

Nesmyslná otázka, ovšem pokud hovoříme o porodnicích v českých zemích. Je ale na místě, jde-li o porodnici v Pásmu Gazy.

26.3.2024 v 13:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 15 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Premiéra: Poprvé v Praze trolejbusem

Od mládí, pravidelně od svých patnácti let, používám veřejnou dopravu. Vypěstoval jsem si k ní kladný vztah a rád se seznamuji s novinkami.

25.3.2024 v 21:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Kačír

V USA je standard jen 10 dní dovolené ročně a ne každá firma nabízí volno o všech svátcích

V posledních letech jsem se několikrát zajímal o možnostech práce v USA. Na toto téma jsem četl řadu názorů a článků, realita pracovních podmínek v této zemi mi trochu vzala iluze.

29.3.2024 v 16:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 18.81 | Přečteno: 261 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 151 | Diskuse
Počet článků 4768 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 844

Tip:

https://forum.eretz.cz/index.php/board,9.0.html - to nejpodstatnější z izraelského sportu na jednom místě

/* 1956.   

V letech 2012 až (duben) 2023 bloger na hlavní stránce iDNES. Předtím na BigBlogeru Lidovek. V období prosinec 2020 až únor 2023 též na Blogosféře.cz. Od 11. dubna 2023 na platformě Blogosvět.cz . Jako autor spolupracuji s internetovým deníkem Neviditelný pes. Od 18. 4. 2023 aktivní také na Seznamu Médium. (Po vyloučení z hlavní stránky iDNES  jsem aktivní pouze na tomto soukromém blogu na iDNES.) 

 eContact:  mrstejskal@gmail.com

Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. Viz zde:  http://www.flickr.com/mrstejskal  

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...