Inspirováno blogem: Kdo je tady za hlupáka?

Kolega Tom Vodvářka napsal článek („Řekl bys mi to do očí?“/23. 12. 2018), který mě inspiroval k rozsáhlejší odezvě. Zaujal mě jeden aspekt věci: jak iracionálně se někteří lidé v internetových diskusích chovají.

Tom k tomu správně uvádí:

• Značná část příspěvků se však netýká meritorního tématu, ale autora. Je mu vytýkán (volím slušný výraz) jeho politický postoj, dřívější názory či jen vzhled.

Ano, tak to je. Vždycky se najde několik jedinců, pro které jste úhlavním nepřítelem – a pálí do vás hlava nehlava. Ještě na BigBogeru LN jsem byl plísněn jedním takovým, asi trollem, za to, že na fotografii neladí vzor košile se vzorem na motýlku (když už nevěděl, co mi vytknout). To jsou ale krajní případy.

Podobné, byť možná ne takto extrémní typy diskutujících se objevují rovněž na iDNES. Cokoli napíšete, je špatně, máte prsty rychlejší než mozek, jste zoufalý snaživec, případně grafoman; takovéto urážky stíhají jednu druhou – a přitom ti lidé vás vůbec neznají, pouze vaše texty.

Co s tím?

V zásadě nic. Ignorovat. Reagovat jen výjimečně, je-li na co. Když o vás někdo napíše, že jste blbec, jak mu chcete vyvrátit, že se mýlí? Když ale někdo napíše prokazatelnou lež, kterou argumenty vyvrátit lze, pak je, myslím, obranná reakce na místě.

Této skupině oponentů chybí velkorysost. Sám pro sebe jsem si v této souvislosti vymodeloval následující podobenství.

Ve vinotékách mají v nabídce víno, my (blogeři) nabízíme názory, myšlenky, zážitky, pohledy a postřehy. Představme si, že majitel vinotéky , kterou na vývěsním štítu označil jako řeckou, prodává také Retsinu, tedy řecké víno se specifickou příchutí pryskyřice. Jsou lidé, kteří si Retsinu neoblíbili. Jak se tedy mohou zachovat? Půjdou-li do vinotéky s řeckými víny, musí počítat s tím, že v nabídkovém katalogu bude i Retsina. Normálně uvažující člověk vezme tento fakt na vědomí, regály s Retsinou pomine – a vybere si značku sobě libou. Tím to skončí.

Pak jsou ale tací – a teď váhám, jak správně je nazvat -, kteří sami Retsinu nepijí, neb jim nechutná, absolutně nerespektují to, že existují lidé, kteří si ji oblíbili – a spustí vodopád kritiky, pomluv, nechutných urážek. Typu kdo takový patok může chlastat, co je to za pitomce ten majitel vinotéky, že si dovolí něco takového vůbec prodává, vždyť je to zoufalec, který se snaží podnikat v něčem, čemu vůbec nerozumí, tou vinotékou s takovýmto zbožím zničil pověst ostatních vinoték (třeba těch, které nabízejí vína tuzemská a tedy bez Retsiny) a tak dále, a tak podobně.

A toto tito lidé dělají opakovaně: znovu a znovu navštěvují tu samou řeckou vinotéku, aby se znovu a znovu přesvědčili, že tam Retsina je (a stále bude) a pak znovu a znovu jako zaseknutá gramodeska opakují, opakují a opakují, jaká je ta Restina odporný hnus.

K Vánocům se to moc nehodí, ale nemohu se nezeptat: Kdo je tu za hlupáka? Majitel vinotéky, nebo onen „vinařský troll“?