Doufal jsem, že premiér bude chytřejší (Doplněno)

Má za sebou Oxfod, poznal život na Západě – a když se stal letos v srpnu premiérem Pákistánu, choval jsem naději, že se tato jeho zkušenost promítne do jeho myšlení. Hovořím o Imranu Khanovi. Je tu ovšem jeden problém.

Imran Khan je muslim. To by samo o sobě nemusela být překážka  schopnosti chovat se jako osvícený vladař nezatížený předsudky, ale jak se nedávno ukázalo, ona to zřejmě překážka je.

Muslimové slaví každoročně svátek Mawlid – narození Proroka (Mohameda). Letos připadl na 20. listopadu. Při té příležitosti pronesl Imran Khan projev, který vysílala pákistánská televize 24 News HD.

Institut MEMRI, který monitoruje média v oblasti Středního východu a přilehlých zemí, Khanův projev zaznamenal, přeložil a vyzdvihl několik pasáží, z nichž mě zaujaly dvě.

(I)

• Byli jiní Alláhovi proroci než Mohamed, ale není o nich v lidské historii žádná zmínka. Je o nich jen nepatrná zmínka. Mojžíš je zmíněn, ale o Ježíši není žádná zmínka v lidské historii. Ale celý život Mohameda, posledního Alláhova proroka, je součástí historie.

Muslimové věří, že Mojžíš a Ježíš byli Alláhovi proroci. Kdyby se Židé a křesťané chovali stejně jako muslimové, museli by se okamžitě začít bouřit, protože hlásat něco takového je z pohledu obou náboženství rouhání. Mojžíš byl prorokem Boha Izraele, Ježíš je pro křesťany Synem téhož Boha – tedy nikoli muslimského boha (arabsky Alláha), kterého hlásal Mohamed.

Bouřit se ale nikdo nebude, protože jak judaisté, tak křesťané vědí, že toto učení nepřinesl na svět pákistánský premiér v roce 2018, ale Mohamed v 7. století n. l. Prostě nad tím mávnou rukou a myslí si své.

Ovšem tvrdit, že o Ježíši není v historii lidstva žádná zmínka je tvrzení naprosto neuvěřitelné, šokující, absurdní. Kdyby to totiž byla pravda, museli bychom se zeptat, kde Mohamed k existenci Ježíše vůbec přišel, že ho „dodatečně“ zařadil mezi Alláhovy proroky? Kdyby o něm nikdy nikde žádná zmínka nebyla, jak by se o něm dozvěděl?

(II)

Jestli ono to nebude s Ježíšem jako s Aristotelem. Také tuto osobnost premiér Khan ve svém projevu zmínil, když pravil:

• Dnešní velká civilizace, Západ, se učila od muslimů ve Španělsku. Začali číst. Aristoteles a řečtí filosofové dosáhli Evropy prostřednictvím muslimů a pak byla evropská civilizace na vzestupu.

Možná, že pákistánští posluchači Khanova projevu uznale pokyvovali hlavami, jakmile ale jeho slova přesáhnou hranici země, v níž je premiérem, přijde ke slovu kritické hodnocení. Nepopírám, že původní obyvatelé dnešního Španělska se od muslimských dobyvatelů Pyrenejského poloostrova mnohému naučili, ale pokud jde o Aristotela, dovolím si připomenout několik čísel:

• Aristoteles, mimochodem vychovatel Alexandra Makedonského, žil v letech 384 – 322  před naším letopočtem;
• islám spatřil světlo světa po působení Mohameda, který žil v druhé polovině šestého a v první polovině sedmého století našeho letopočtu;

Zjednodušené a nejednoznačné vyjádření  Imrana Khana vede k nedorozumění a nejasné interpretaci jeho slov.  Co znamená, že Aristoteles dosáhl Evropy  skrze muslimy?  Mohli ho snad ovlivnit? Třeba tím, že znal staroizraelské náboženské učení? K této zjevně nesmyslné otázce mne vede tvrzení Imrana Khana, že Mojžíš byl muslimský prorok. Leč nalijme si čistého vína:  i kdyby dodatečně Mohamed udělal muslimy ze všech staroizraelských patriarchů, králů a proroků, kteří kdy žili v Zemi izraelské i jinde (Mojžíš)  v době před Aristotelem, tyto osobnosti  muslimy nikdy nebyly a být nemohly. A nestaly se jimi ani  později, byť si Mohamed kdysi a jeho následovníci dnes - včetně šéfa pákistánské vlády - myslí opak.

•

DODATEK

Jak v diskusi správně připomněl Ladislav Jílek, některé Aristotelovy spisy se skutečně dochovaly v arabských překladech, čímž muslimové přispěli k větší známosti tohoto filosofa (a také některých dalších) v evropském intelektuálním (duchovním) prostředí. To se všeobecně ví. Nicméně není to tak, že by Evropa „objevila“ Aristotela až s příchodem islámu. Aristotela znal (četl) již biskup Augustin z Hippa, zvaný „učitel církve“ nebo „učitel Západu“, který žil v letech 354 - 430 našeho letopočtu – tedy opět: dávno před vznikem islámu. Muslimové rádi staví sami sebe na první místo, nad křesťany i Židy, což je také zřejmé ze zkratkovitého vyjádření pákistánského ministerského předsedy.