Chanukové faux pas

Tento týden probíhá ve znamení židovského svátku Chanuka. Klíčovou roli v něm hraje osmiramennýn svícen, na němž se první den zapaluje jedno světlo a v dalších dnech se přidávají po jednom další.

Poslední, osmý den svátků tak září na svícnu všech osm světel.

Původ svátku je v druhém století před naším letopočtem, kdy Židé pod vedením rodiny Makabejských znovu vysvětili jeruzalémský Chrám (muslimové na celém světě si mohu spočítat o kolik století dříve, než v Arábii začal působit Prorok Mohamed); Chrám byl předtím brutálně znesvěcen syrsko-helenistickými mocipány, kteří v té době nad Zemí izraelskou panovali.

Součástí Chrámu byla také menora – svícen sedmiramenný (dnes na státním znaku Izraele). Zatímco během těchto svátků hovoříme o chanukiji, svícnu osmiramenném. Proč ten rozdíl?

Když Židé v době povstání vedeném bratry Makabejskými chtěli v rituálně očištěném Chrámu zapálit menoru, měli zásobu posvátného oleje pouze na jeden  den. Přesto dokázala menora svítit dlouhých osm dní – a za tu dobu byla připravena nová zásoba oleje. Na památku tohoto požehnaného zázraku trvá Chanuka osm dní – proto má její svícen osm ramen.

Pikantní faux pas se na začátku letošních svátků podařilo katolické zpravodajské agentuře CNS (Catholic News Service). Ta na svém Twitteru popřála všem, kdo Chanuku slaví, šťastné svátky, připomněla, že Chanuka začíná se západem slunce (letos 2/12) – a přání doplnila snímkem, kterému se v českém lidovém vyjádření říká „pěst na oko“. V duchu rčení holinky jako hodinky přidala obrázek levého reliéfu římského Titova vítězného oblouku, který zobrazuje jednu z největších pohrom židovského národa v dějinách – pád Jeruzaléma, zničení Chrámu (předtím v době Makabejské znovu vysvěceného), předstupeň k masivnímu exodu Židů z vlastní země. Na tomto reliéfu nesou římští vojáci při triumfálním pochodu Římem nejvýznamnější kořist – chrámovou menoru, sedmiramenný svícen (viz fotoodkaz  níže).

Dát něco takového do souvislosti s Chanukou je ovšem prvotřídní trapas, neboť jde o dvě významově zcela odlišné události. Je to podobné, jako kdybychom si výročí příchody Rudé armády do Prahy 9. května 1945 připomínali fotografií z doby nacistického obsazení metropole 15. března 1939.

Vysvěcení Chrámu v době Makabejské (164 př. n. l.) je symbolem triumfu Židů nad nepřáteli, zatímco zničení Chrámu Římany (70 n. l.) je symbolem triumfu nepřátel nad Židy.

Agentura CNS si ale ještě téhož dne svoji chybu uvědomila, tweet stáhla a omluvila se za něj (obr. 1). Nový post na Twitteru CNS uvádí, že předtím publikoval k chanukovému přání obrázek, který urazil mnohé z těch, kdo jej sledují (followers). Tweet byl odstraněn a CNS se všem, koho se cítí uraženi, omlouvá.

Faux pas tak bylo s úspěchem napraveno. Zůstává jen neblahý pocit, že kdosi v CNS je na štíru se starověkými dějinami Izraele. (Ostatně stejně jako dnešní muslimové.)

•

FOTOODKAZ

Původní chanukové přání na Twitteru CNS s fotografií ukořistěné menory a jiných předmětů z jeruzalémského Chrámu; jde o foto levého reliéfu Titova vítězného oblouku. Klikněte   ZDE

OBR. 1 - Omluva na Twitteru CNS: