Hrozba předčasných voleb odvrácena. Na jak dlouho?

Zatímco v českých zemích graduje Babišgate do obludných rozměrů, o nějakých 2660 km jihovýchodněji – v izraelském hlavním městě Jeruzalémě – vrcholí vládní krize. Personálně vzato spustil lavinu ministr obrany.

Přesněji: vrcholila v době, kdy jsem začal psát tento textu. Než jsem jej dokončil, došlo k zásadní změně.

Avigdor Lieberman, takto izraelský ministr obrany, oznámil demisi (kvůli nesouhlasu s příměřím s Hamasem) ve středu 14. listopadu. Ta ovšem znamená víc než pouze to, že on jako jednotlivec odchází z vlády. Pravicovou koalici opouští i Liebermanova strana „Izrael náš domov“, čímž ve Shromáždění (parlamentu – Knesetu) klesla podpora pro vládní uskupení na nejtěsnější většinu pouhého jednoho hlasu.

S tím se samozřejmě vládnout dá (známe českou verzi většiny „101“), ovšem k takovému vládnutí musí být ochota. Přesně tu ale na politickém Olympu, pardon na politickém Sionu, v Jeruzalémě postrádáme - postrádali jsme. Vůdce další koaliční strany – Židovský domov – Naftali Bennett, dosud ministr školství a šéf resortu pro záležitosti diaspory, přišel s tím, že křeslo ministra obrany by měl dostat on. (Musí napravit Liebermanovy fatální chyby.) A pokud ne, jeho partaj koalici opustí. To už by předčasné volby znamenalo, protože Židovský domov má ve Shromáždění osm zákonodárců (ve vládě drží ještě resort spravedlnosti a zemědělství).

Premiér Netanjahu byl v prekérní situaci vyjádřené dvojím ne. Ne obranu pro Benneta a ne předčasným volbách. Dělal vše pro to, aby jim zabránil, jednal s dalšími koaličními partnery včetně lídra strany Kulanu, ministra financí Mošeho Kahlona (v neděli večer, ale na ničem konkrétním se nedohodli a rozešli se s tím, že se setkají ještě v tomto týdnu) a připomněl situaci z roku 1992, kdy malá strana Techija rozbila koaliční vládu Jicchala Šamira z důvodu jeho účasti na Madridské konferenci (1991 - Arabové v palestinské části společné jordánsko-palestinské byli ze zákulisí instruováni Arafatovou PLO, která se tehdy ještě ani formálně nevzdala terorismu a proklamací o likvidaci izraelského státu) a v následných volbách vyhráli labouristé (Strana práce), premiérem se stal Jicchak Rabin – a všechny tyto okolnosti vyústili do tzv. Dohod z Oslo (které, dodávám já, sice dobře začaly – PLO se na papíře zřekla terorismu a uznala právo Izraele na existenci, zatímco Izrael ji uznal jako reprezentanta palestinských Arabů -, nicméně postupně se mírový proces dostal do bodu nula, což je ovšem na samostatné pojednání).

Jak řečeno, Netanjahu se snažil, seč mohl (předčasné volby za nynější vyhrocené bezpečnostní situace vnímá jako nezodpovědnost), ovšem Bennettovi neustoupil – ministerstvo obrany převzal sám, a protože současně šéfuje i ministerstvu zahraničí, rozhodl se, že tento resort přepustí někomu jinému. Brzy se dozvíme komu.

V neděli večer se zdálo být vše jasné. Naftali Bennett a dvojka ve straně Židovský domov, ministryně spravedlnosti Ayelet Šakedová, oznámili, že v pondělí (19/11) dopoledne přijdou se zásadním prohlášením. Všeobecně se mělo za to, že potvrdí úmysl rezignovat, čímž by byly předčasné volby neodvratné.

To se ovšem nestalo.

Bennett řekl, že „bezpečnostní loď“ jménem Izrael se dosud plavila špatným směrem a vyjádřil důvěru v to, že premiér jako ministr obrany dosavadní neblahý kurs změní. V tom má Netanjahu jeho podporu (rozuměj: jeho strany). Židovský domov na tom bude participovat, nicméně je zapotřebí činů, nikoli slov. Dodal obligátní: míček je na premiérově straně kurtu. Šakedová už dříve uvedla, že pravicová vláda dělá levicovou politiku – a to je zapotřebí napravit. Jinak nemá smysl v této koalici pokračovat.

Hrozba předčasných voleb je v tuto chvíli (psáno 19/11 kolem poledne SEČ) a pro tuto chvíli zažehnána a je zřejmé, že Netanjahu vyšel z nastalých turbulencí vítězně. Ovšem už zítra může být mnohé jinak – a nejen proto, že parlamentní většina „+1“ křehčí být nemůže. Jak píše v dnešní (19/11) analýze v Times of Israel David Horowitz, Naftali Bennett a Avigdor Lieberman budou připraveni využít všeho, co lze vnímat jako selhání nebo slabost. Osobně se obávám, že nejen oni.

•

FOTOODKAZ

Ministři Bennett a Šakedová na setkání s médii v pondělí 19/11/2018 v izraelském parlamentu. Zdroj JewishPress.com. Klikněte ZDE