Není metr jako metr

Detaily nechme stranou. Pojďme k tomu podstatnému. Turecko má problém s Kurdy za svými hranicemi – a chová se podle toho.  

Viděno ankarskou optikou: hájí svoji bezpečnost. Proto vjely do sousední země - do Sýrie - turecké tanky. Turci hovoří o „strategické prioritě“ současné ofenzívy. Chtějí, aby se Kurdové v Sýrii nějak chovali (aby se milice YPG stáhly za Eufrat) a na podporu tohoto požadavku použili vojenskou sílu.

Předpokládám, že Turci chtějí, abychom toto jejich angažmá akceptovali a měli pro jejich zájmy porozumění.

Jak se ale sami chovají? Sobecky uznávají jen svá práva a co si nárokují, jiným odpírají. Kdykoli byl Izrael napaden raketami vypálenými z Pásma Gazy a sáhl k odvetě, ozval se z Ankary povyk. Naposledy jsme se dozvěděli, že Turecko nemůže se zavřenými ústy přihlížet „útokům proti palestinskému lidu“.

Čili: podle Ankary Izrael právo na sebeobranu nemá, Turecko ovšem ano. Anebo jste někdy slyšeli, že by se Turci vzdali silového angažmá za svými hranicemi (v Sýrii) proto, aby zabránili útokům proti kurdskému lidu?