Na férovku: Je kolega kolegou?

•  Kde je tvá kolegyně (angl. colleague) Karin? Zeptal jsem se na pláži diskžokeje Ahmeda. Nechápal. Colleague? Kdo to je?

V tu chvíli jsem znejistěl já. Že by členka animačního týmu nebyla jeho kolegyní? Ale to jistě je, jen Ahmed ten výraz zřejmě nezná.

I když by se dalo namítnout: je Karin DJka? Není. Tak vlastně není Ahmedovou kolegyní. Jenomže patří do animační skupiny, takže kolegyní vlastně je.

Vzpomněl jsem si na tento minirozhovor z rudomořské pláže, když jsem četl diskusi pod článkem Jiřího Hermánka „Anexe“ Krymu Ruskem a její historické kořeny … (5/12). Autor v něm použil slovní spojení „pan kolega Stejskal“, což jeden z diskutujících zpochybnil slovy: „´Pan kolega Stejskal´(nevím, jestli by se takto označil).“

Jak to tedy je? Jsme, nebo nejsme kolegové zde na blogu?

Domnívám se, že jsme – ať se nám to líbí nebo ne. A že tedy v této záležitosti má pravdu pan Hermánek. Byli jsme kolegové na Big Blogeru LN a jsme kolegové na blogu iDNES. To je prostý fakt. Ten výraz nemá žádný citový či vztahový význam nebo podtext. Není tedy důvod, proč by mi mělo vadit, když mě někdo, kdo se zde na blogu z jistých důvodů (o nichž já nic nevím a nepátrám po nich) u části obce diskutujících netěší z hlediska charakteru té nejlepší pověsti, nazve „kolegou Stejskalem“.

Byli jsme a zůstáváme kolegy. Nic víc, nic míň. Nejsme přátelé, nesouzníme názorově, pokud jde o politiku, hodnocení minulého režimu a naši roli v něm jako občanů, chování Ruska a mnoho dalšího. Můžeme se navzájem respektovat, můžeme mít v úctě přednosti toho druhého – stejně tak ale spolu můžeme polemizovat a v otevřené debatě svobodně hájit svůj žebříček hodnot. To vše může probíhat korektně, slušně, bez urážek, lidově řečeno na férovku. Tak jak by mělo být mezi rozumnými kolegy obvyklé. Snad tomu tak je.

A pro ty, kdo nejsou v obraze. Animátoři jsou v hotelových komplexech řady zemí mladí lidé (těžko bych to mohl dělat já), kteří se starají o sportovní a kulturní zábavu hostů. Jednak tím, že ji organizují (sportovní míčové a jiné hry, vodní aerobik, strečink, tanec a diskotéky), jednak v nich na nejrůznějších show sami vystupují. Chlapci jsou obvykle místní, dívky zhusta ze zahraničí a často z východní a střední Evropy – Rusky, Ukrajinky, Češky, Slovenky. Klienti hotelů tak nejsou ponecháni „napospas sami sobě“, ale je o ně postaráno i během „volného času“. Animátorka z vaší země je pak něčím jako sympatickou přidanou hodnotou (i když není kolegyně).

•