Volby do sněmovny ještě letos? Snad ano

• Ostatně bylo by to v souladu s ústavou. I když ani její text není jednoznačný. A právě možnost odkladu voleb rozděluje politickou scénu.

Hovoříme o Egyptě, jehož cesta k demokracii po sesazení islamistického prezidenta Mursího (červenec 2013) je tvořena třemi milníky. Novou ústavou (splněno v lednu 2014), volbou hlavy státu (splněno v květnu 2014), volbami do Sněmovny reprezentantů (zatím nesplněno).

Ptáme se: proč nesplněno a kdy bude splněno?

Nahlédněme nejprve do (nové) egyptské ústavy. Ta ve svém závěru obsahuje přechodná ustanovení, v nichž se v článku 230 praví, že buď volba prezidenta, nebo volby do Sněmovny reprezentantů se uskuteční v době ne kratší než 30 dnů a ne delší než 90 dnů ode dne, kdy ústava vstoupí v platnost (18. ledna 2014). A v další větě je stanoveno, že následující volební procedura (rozuměj ta druhá) bude zahájena ve lhůtě nepřesahující šest měsíců.

Co to znamená v praxi? Především: ústava nestanovila, které z obou voleb, zda hlavy státu nebo zákonodárců do Sněmovny reprezentantů, se mají konat jako první. Jak známo, rozhodnuto bylo, že upřednostněna bude volba prezidenta. Tím se stal v květnu Abdel Fatah el-Sisi (E*). Nyní jsou na řadě volby parlamentní, přičemž dle ústavy bude mít Egypt napříště pouze jednokomorový zastupitelský sbor – Madžlis Al Nowwab, Sněmovnu reprezentantů.

V souladu s výše zmíněným článkem 230 ústavy, měly by se konat … ale kdy vlastně? Pouze povrchní čtenář konstituce usoudí, že do šestí měsíců od 18. ledna 2014. Pozornější čtenář (a tento přerod, musím sebekriticky  přiznat, jsem musel prodělat i já) dojde k jinému závěru. Že do šesti měsíců musí začít procedury vedoucí k volbám (electoral procedures), nikoli volby samotné. Co to volební procedury jsou a jak dlouho mají trvat, tedy kdy má být stanoveno přesné datum voleb, o tom ústava nehovoří.

Otevírá se tu prostor k možnosti termín voleb do parlamentu oddálit - a přesně to se nyní v Egyptě děje. Tedy pokus o to. Věc se dostala až ke káhirskému správnímu soudu, kam nezávislý exposlanec a byznysmen Hamdy El-Fakharany (E) podal podnět, v němž žádá, aby hlasování bylo o rok či ještě déle odloženo. Argumentuje mimo jiné tím, že bezpečnostní síly nejsou ještě připraveny zajistit ochranu kandidátů a volebních kampaní před teroristickými útoky, přičemž aktivisté (zakázaného) Muslimského bratrstva by mohli voleb zneužít k atakům proti svým rivalům a pokusit se vtáhnout zemi do občanské války „na syrský způsob“.

Tomuto soudnímu podání se dostalo podpory některých politických kruhů, k nimž patří lidé s úzkými vazbami na exprezidenta Mubaraka a jeho zrušenou Národní demokratickou stranu (NDP). Poněkud obojaké stanovisko zaujal Salah Hassaballah (E), vedoucí činitel liberální Congress Party a bývalý představitel NDP. Souhlasí s tím, že ústava nestanoví přesné datum voleb, nicméně sám by byl pro jejich konání pokud možno co nejdříve. Nicméně dodává, že zpoždění by mohlo být ku prospěchu novým politickým subjektům vzešlým z revoluce 2011: „Tyto strany potřebují čas k vytvoření určité popularity v širších vrstvách obyvatel v guvernorátech.“

Pro odklad voleb je rovněž Gamal Zahran (E), profesor politických věd na Suez Canal University a bývalý nezávislý člen parlamentu. Jeho stanovisko: volá po celonárodním dialogu, který by se týkal nových volebních zákonů , a to v tom smyslu, aby nesloužily pouze zájmům politických stran. Dále soudí, že by k volbám měly být připuštěni členové NDP a Bratrstva a také odpůrci povstání z 25. ledna (2011) a 30. června (2013).

Předložit zákon o volbách do Sněmovny reprezentantů k veřejné diskusi, a tedy volby odložit, požaduje i aliance Civil Demokratic Current v čele s bývalým prezidentským kandidátem Hamdínem Sabahim. Vedoucí představitel aliance Abdel-Ghaffar Shukr (E) formuloval další výtku většiny levicových a liberálních partají vůči jednomu aspektu současného parlamentního systému: totiž, že 75 procent mandátů ve sněmovně je určeno pro nezávislé a jen 20 procent pro stranické kandidáty. To podle Shukra představuje diskriminaci politických stran. Jejich požadavek je zvýšit počet stranických mandátů na 30 procent.

Budou příslušná místa na tyto podněty pozitivně reagovat? Nezdá se. Jak rozhodne káhirský správní soud není možné předjímat, nicméně ti, kdo mají za volby z ústavy zodpovědnost žádné prodlužování termínu či odklad hlasování neplánují. Relevantním orgánem je Vysoká volební komise (HEC), která byla dekretem prezidenta Sisiho ustavena 15. 7. 2014 (o tři dny dříve než uplynul ústavou stanovený termín). Její mluvčí Mohamed Idris (E) řekl, že ve fázi dokončení jsou veškerá opatření nutná k tomu, aby volby mohly být vyhlášeny co nejdříve a naznačil, že v zásadě se čeká na dokončení zákona o ustavení nových volebních obvodů. V neděli (31/8) k tomu uvedl ministr pro parlamentní záležitosti Ibrahim El-Heneidy (E), že zákon je v podstatě hotov a na řadě je revize technické komise, aby mohl být předložen prezidentovi ke konečnému schválení.

Proti odkladu voleb je i Amr Músa, předseda „komice 50ti“, která připravila novou ústavu. Podle něj jsou volby do sněmovny třetí a poslední součástí politického plánu přijatého po revoluci z 30. června (2013). Podle jeho mínění nejde ani tak o to, zda by odklad byl či nebyl v souladu s ústavou, ale zda by byl ku prospěchu egyptského demokratizačního procesu.

Důležitý je také postoj prezidenta, kterým toto pojednání ukončím. Na nedávném setkání s šéfredaktory egyptských novin Sisi opět zdůraznil, že parlamentní volby v jeho zemi se budou konat ještě v tomto roce.

Vše tedy nasvědčuje tomu, že snahy stoupenců odkladu voleb vyjdou naprázdno. Což je v principu dobře, neboť země na Nilu je bez funkčního parlamentu od jeho rozpuštění Nejvyšším soudem v červenci 2012. A bez parlamentu, jak známo, není demokracie.

* Vysvětlivka pod čarou

Od nynějška bude v mých textech označení (E) za arabským vlastním jménem znamenat, že jde o přepis pocházející z předlohy v angličtině. Použiju ho v těch případech, kdy mi v době psaní příspěvku nebude správný přepis do češtiny znám.