Nejde ale jen o vládou prosazovanou soudní reformu s cílem drasticky omezit pravomoce Nejvyššího soudu, který slouží i jako soud ústavní, což vyvolává týden co týden masivní demonstrace. Navzdory silným prohlášením zejména ultrapravicových politiků protižidovský teror neustává. Problémy se objevují i v zahraniční politice. Problém č. 1: Írán pod rouškou „mírového programu“ pokračuje v obohacování uranu. Zatímco loni v listopadu zprávy hovořily o 60 procentech, server americké televize NBC psal 8. března („Iran enriching uranium to near weapons-grade levels, nuclear watchdog warns“), že podle expertů MAAE již bylo dosaženo 83,7 procent. Čímž se Írán nebezpečně přiblížil k 90 procentům potřebným ke zkonstruování jaderné zbraně.
Souběžně pokračuje vývoj íránského raketového programu. V únoru 2023 informovaly servery o nové íránské raketě dlouhého doletu Chajbar Šekan s doletem až 1450 km a o dva týdny představil režim v Teherán u novou střelu s plochou dráhou letu – ta zasáhne cíl ve vzdálenosti až 1650 km. Vzhledem k tomu, že mezi Izraelem a Íránem je vzdálenost zhruba 1200 km a při vědomí toho, že jedním z cílů politiky teheránských ajatolláhů je vymazat „sionistickou entitu“ z mapy regionu, není divu, že vláda v Jeruzalémě i ministerstvo obrany a velitelství armády v Tel Avivu se mají maximálně na pozoru.
Jednou z možností jak zareagovat je íránský jaderný program zlikvidovat. V minulosti takto vyřadily izraelské vzdušné síly jaderné zařízení v Iráku (Osirak – 1981) a v Sýrii (u Dajr az Zauru – 2007). Ovšem realizovat podobnou operaci v Íránu je vzhledem ke vzdálenosti obou zemí a dalším faktorům mimořádně komplikované, nikoli ovšem nemožné. Ideální by bylo, kdyby Izrael mohl použít vojenská letiště spřátelených zemí k doplnění paliva pro své stroje.
Při pohledu na mapu se možností nabízí méně než málo. Jednou z uvažovaných byl Ázerbájdžán, který udržuje s Izraelem korektní vztahy a navíc patří Izrael k předním dodavatelům zbraní pro Ázerbájdžánské ozbrojené síly. Leč 10. března přinesl web listu The Jerusalem Post vyjádření nového ázerbajdžánského velvyslance v Izraeli Muchtara Mamadova, že Izrael nebude moci využít letiště v jeho zemi při případném útoku na Írán. (Inu, v nouzi poznáš přítele.)
Druhou Jobovou zprávou bylo oznámení taktéž z 10. března (informoval i server iDNES), že Saúdská Arábie a Írán obnovují diplomatické styky přerušené v roce 2016. Kromě toho se „obě země domluvily na vzájemném respektování státní suverenity, nezasahování do vnitřních záležitostí a také na aktivaci dohody o bezpečnostní spolupráci podepsané v roce 2001“ (iDNES).
Naděje na vytvoření byť tajného protiíránského spojenectví na linii Jeruzalém – Rijád tak vzala za své.
DOBRÁ ZPRÁVA
V pondělí 13. března bylo v Jeruzalémě po tříleté rekonstrukci zpřístupněno veřejnosti Davidsonovo centrum, které spolu s přilehlým Jeruzalémským archeologickým parkem nabízí unikátní vhled do historie izraelské metropole. Se zaměřením na chrámové období (10. stol. př. Kr. až rok 70 po Kr.). Centrum – muzejní výstavní komplex – se nachází v jihozápadním sousedství Chrámové hory a jedinečným způsobem spojuje archeologické artefakty s moderními inovativními prezentačními technologiemi a interaktivními projekcemi.
Zvláštní pozornost je věnována klíčovému symbolu provázejícímu lid Izraele od starověku. Není to Davidova hvězda, ale menora – sedmiramenný svícen. Pokyn k jeho zhotovení byl dán Izraeli ještě před vstupem do Zaslíbené země, na Sinaji, během cesty z egyptského otroctví. Později byla nedílnou součástí inventáře obou jeruzalémských Chrámů. Jako náboženský a národní symbol přetrvala dodnes: tvoří centrální vyobrazení státního znaku Izraele (obr. 1).
... obr. 1/Státní znak Izraele. Zdroj: Wikipedia, licence: Public Domain.
... obr. 2/Model menory, která je součástí výzdoby PC koutku autora článku. Je podobná 4,3 metry vysoké menoře stojící u severního okraje parlamentního okrsku v Jeruzalémě. Foto: Autor článku.
Davidsonovo centrum nabízí k vidění tři unikátní historické poklady, na nichž je menora vyobrazena. Je to (I) starověká mince, (II) Magdalský kámen a (III) Jásonova hrobka. Kromě toho přináší projekce také části starověkého zdiva s nejstarším uvedením názvu města – ve starohebrejštině „YRŠLM“.
Ad (I). Jedná se o minci s nejstarším známým vyobrazením menory. Pochází z doby kolem roku 40 př. Kr., kdy vládl v nezávislé Judeji poslední panovník hasmonejské dynastie Antigonus II. Mattathias (popraven roku 37 př. Kr.). Kdy a kde byla mince objevena není známo, nicméně do dnešního Izraele se dostala ve 40. letech minulého století, ještě za doby britského mandátu. FOTOODKAZ ZDE.
Ad (II). Magdalský kámen je tesaný kamenný blok o rozměrech 60x50x40 cm (poslední rozměr je výška) a nalezen byl ve zbytcích starověké Magdalské synagogy v roce 2009. (Magdala byla rybářským městečkem na západním břehu Genezaretského jezera, zmíněna je i v Bibli, v Novém zákoně.) Kámen obsahuje kromě jiného reliéf chrámové menory, přičemž se má za to, že autor musel svícen přímo v Chrámu vidět. Podstatné je, že kámen, který mohl být použit jako stůl při čtení Tóry, vznikl ještě před zničením Druhého chrámu (k němu došlo v roce 70 po Kr.). Opět jde o nejstarší známé vyobrazení menory v židovské synagoze. FOTOODKAZ ZDE.
Ad (III). Fragment zdiva, které bylo součástí pohřební jeskyně známé jako Jasonova hrobka. Objevena byla v 50. letech minulého století během průzkumu před výstavbou činžovního domu. Pochází rovněž z období Druhého chrámu. Do zdiva bylo vyryto pět symbolů menory. FOTOODKAZ ZDE.
Expozice ve znovu otevřeném Davidsonově centru víc než na co jiného ukazuje na těsné sepětí židovského lidu s Jeruzalémem jako svým odvěkým duchovním, národním a politickým centrem, dnes hlavním městem moderní židovské republiky. Představa, že by se Židé vzdali byť jen části tohoto pro ně posvátného města ve prospěch hlavního města uvažovaného státu palestinských Arabů je iluzorní a absolutně nereálná.
Zpracováno podle: YNETNEWS - Earliest likeness of menorah at Davidson center in re-opened archeological park/6. 3. 2023; THE TIMES OF ISRAEL - Coin with oldest depiction of Temple menorah displayed for first time/13. 3. 2023; THE JERUSALEM POST - Davidson Center in Jerusalem Archaeological Park reopens with brand-new modernized experience/11. 3. 2023.
