Přes noc bylo na západě Čech mimořádně větrno a navíc – ráno za oknem bílo. K tomu mírný mráz. Měl jsem obavy, jestli to nevzdáme, nebyl bych proti. Nakonec ne. Správné rozhodnutí.
Výlet se vydařil. Víc ale prozradí snímky, jde koneckonců o fotoblog.
... obr. 1/Vítejte v Lokti. (Snímky zde i níže: Autor fotoblogu nebo jeho archiv.)
... obr. 2/Vstup do hradu: zátiší se smírčím křížem.
... obr. 3/Cesta k hradnímu nádvoří.
... obr. 4/Začínáme netradičně. nejstarší meteorit nalezený v českých zemích. Pochází ze 17. století.
... obr. 5/Stará loketská lékárna.
DO ZBRANĚ! ANEB ZBRANĚ CHLADNÉ I PALNÉ
... obr. 6/
... obr. 7/
... obr. 8/
... obr. 9/
... obr. 10/
•
... obr. 11/Jídelny se od středověku příliš nezměnily.
... obr. 12/Je to tak trochu rébus. Údaj na této informační ceduli je srozumitelný. Pojmeme-li to celé jako "domácí úkol", budeme hledat postavu kardinála. Jenomže ...
... obr. 13/Kontrolní otázka: Vidíte v levé horní části zbytku křížové klenby postavu kardinála? Manželka ji tam objevila, já nikoli.
... obr. 14/Znak města. Loket nemůže chybět.
... obr. 15. Na hradě mají i obřadní síň. Kdybych se neženil na pražské Novoměstské radnici, nepohrdl bych ani tímto místem.
... obr. 16/Cestou po venkovním ochozu se nabízí pohled na dominantu - hradní věž. Vysoká je 26 metrů. Zamřížovaná okna nebyla zasklená; nasněženo bylo ten den i ve věži.
... obr. 17/Karel IV. V dětství byl na hradě internován, v dospělosti na něj ale nezanevřel. Odtud pořádal lovecké výpravy do okolních lesů, což mělo dva pozitivní dopady. Objevení termálních pramenů a s tím související založení Karlových Varů.
... obr. 18. Portrét sv. Anežky České. V rotundě sv. Anežky České.
... obr. 19/Z expozice cínového nádobí.
... obr. 20/Středověký "WC" zvaný prevét. Odtud prý pochází nadávka "prevít".
...obr. 21/Výhled z hradu na ohbí řeky Ohře. Vlevo most TGM, vpravo od něj proslulý přírodní amfiteátr s bezpočtem lákavých hudebních koncertů. Tak třeba v květnu vystoupí legendární rocková kapela Nazareth.
A ještě dva výhledy.
... obr. 22/Pohled z hradu na věž kostela sv. Václava.
... obr. 23/Pohled stejný a přece jiný.
•
HRŮZA HRŮZ ANEB TO NEJHORŠÍ TÉMĚŘ NA KONEC (SEKCE PRO 18+)
... obr. 24/Španělská inkviziční židle.
... obr. 25/Waterboarding se prý používal už ve 13. století.
... obr. 26/Natahování na skřipec.
... obr. 27/Pálení rozžhaveným železem.
... obr. 28/Vsazení do klády.
... obr. 29/Železná panna.
Návštěva mučírny byla hrozivým zážitkem, který v mé mysli dozníval ještě dlouho po návratu. Na jednu stranu je člověk rád, že žije v 21. století, na druhou si uvědomuje, jak děsivé utrpení je schopen způsobit člověk člověku. Jak je z obrázků patrné, na většině z nich je kříž - symbol křesťanství. Všechny ty strašlivé a nelidské hrůzy se tedy děly ve jménu křesťanství, ovšem křesťanství totálně zdeformovaného. Ježíš ani apoštolové nic takového neučili. Všichni, kdo se chovali vůči svým bližním jako ti nejhorší barbaři a zaštiťovali se Kristovým křížem se tím nejhrubším způsobem provinili proti nejelementárnější zásadě křesťanství - evangeliu lásky. Objektivně budiž řečeno, že stejně tak, jako se provinila katolická inkvizice, provinili se i protestanté, kdykoli přikročili k právu útrpnému vůči komukoli. Jedni i druzí pošlapali princip, že ve věcech víry se nesmí používat násilí. Pokud jde o skutečné zločince, vrahy, zloděje, násilníky, ti si samozřejmě zasloužili spravedlivé potrestání. V minulých dobách jistě i trest smrti. Nikoli ale nelidské mučení. Myslel jsem cestou z hradu na nádvoří, kolik nevinných lidí v dějinách muselo projít tímto peklem. Je to příšerná, nesnesitelná představa.
•
... obr. 30/Po otřesném zážitku v mučírně jsme si s manželkou kelímek svařeného vína jistě zasloužili. Potřebovali jsme zahřát nejen na duši, ale vzhledem k počasí i na těle.
... obr. 31/Hrad bez studny by byl jako loď bez kormidla.
... obr. 32/V podhradi: zkamenělý strom. K nerozeznání od nezkamenělého.
... obr. 33/Pohled na rozloučenou na hrad z mostu TGM.
... obr. 34/Cestou na parkoviště jsem si všiml tohoto nápisu na jednom loketském hotelu. Jde o citát. Jeho autorem je J. W. Goethe. Datum: 1. července 1807. Velký německý mistr slova se nemýlil.
