Ani zde ale není všechno z mé strany takové, jak to někteří progresivisté na BS interpretují. Nikterak nezpochybňuji těžkosti a soužení, kterým mohou procházet jednotlivci postižení touto deviací (deviace = odchylka od normy, nic hanlivého); nezpochybňují to ani církve, které - ač se drží závazného ustanovení daném samotným Stvořitelem – přistupují k těmto lidem v duchu křesťanské lásky. Nebylo-li tomu tak vždy, je na místě omluva, což například Anglikánská církev nedávno udělala, jak jsem o tom psal i na BS 21. 1. 2023.
Církve jsou v této věci v nelehké pozici: musí skloubit křesťanskou lásku a striktní příkaz obsažený v Božím Slově. To může být právě takovým dilematem jako vnitřní zápasy lidí z komunity LGBT. Domněnku, že mi „pohled z druhé strany“ snad uniká musím odmítnout.
Milý Tome, píšete, že podle Vašeho mínění chápete Boží lásku jako zcela nepodmíněnou, absolutní, dívající se do nitra člověka, přičemž „vše ostatní lidské je až na druhé koleji“. Vše ostatní lidské patrně ano, ovšem na druhé koleji nejsou a nesmí být přikázání, o nichž v Bibli čteme, že „nebe a země pominou, ale slova má nepominou“. Řečeno méně komplikovaně, Bůh je nekonečná láska, současně ale žárlivě vyžaduje plnění svých ustanovení (v křesťanství těch, která byla ze Starého Zákona přenesena skrze Ježíšovu spásnou misi do naší doby, tedy platná pro křesťany). Říká-li Bůh, že obcování muže s mužem jako se ženou je ohavnost a nebylo-li to v rámci Nového Zákona zrušeno nebo něčím nahrazeno, pak to stále platí. A církve jsou povinné to vyžadovat; není-li tomu tak, pak dělají kardinální chybu.
V církvích, které ctí Písma, se kategorický postoj vůči hříchu netýká pouze homosexuálů (HS), ale také dalších záležitostí souvisejících s intimním životem, což platí stejně tak pro HS jako pro heterosexuály. Představa, že například baptistická denominace ke „vysazena“ pouze proti HS je falešná. Ostatně svůj poslední článek na BS jsem psal právě kvůli tomu: v pasáži „Tři zásadní otázky“ je alespoň v kostce vysvětleno, proč lidé, kteří zastávají nekompromisní biblický postoj v záležitosti manželství, nejsou homofobové.
Přiznám se, že ne příliš rozumím té pasáži Vaší reakce zde v Hyde Parku, v níž uvádíte: „Vy jste ve svých článcích zaujímal zcela nekompromisní postoj, za což jste sklízel drsnou (a mnohdy velmi) kritiku. Tato věc mne mrzela, a proto jsem Vás před časem požádal, abyste se psaní těchto témat vyhnul. Ne proto, že je nesmíte psát, ale z očekávané - a bohužel často velmi hrubé - kritiky, kterou bylo možné očekávat.“ Je to už passé, ale považuji za zvláštní, že místo toho, aby administrace „umravnila“ (nebo jak to říci) ty, kteří se dopouštějí velmi hrubé a drsné kritiky“, žádá mě, abych ustoupil. Nebylo by z více důvodů správnější, spravedlivější, férovější a logičtější zasáhnout vůči těm, kdo nehorázným způsobem porušuji pravidla slušné komunikace? Pokud se např. na fotbale vyskytne vulgární bílý chuligán nepřijatelně (rasisticky) urážející černého hráče, je přece vyveden ze stadionu onen chuligán, nikoli hráč! Nebudu chodit kolem horké kaše: pokud administrace nezpacifikuje paní Radku K., může příště požádat dalšího autora, aby to či ono smazal, může dokonce takového autora přimět k odchodu, to ale nic nezmění na problému, že ona dáma bude víc a víc stahovat diskusní fórum na BS do internetové žumpy, což je přece pravý opak toho, co bylo Vaším záměrem. Řeknu to otevřeně: paní Radka K. přerůstá administraci BS přes hlavu; nevidět to mohou jen nevidomí.
Ohradit se také musím proti srovnání, že požadavek vedení sboru First Baptist Church v Jacksonvillu připomíná antichartu. Nikoli! My, kdo si tu dobu dobře pamatuje, bychom měli takovéto demagogické srovnání odmítnout (tvrdit něco takového může nemoudře snad jen někdo, kdo se narodil po pádu železné opony). Baptisté v Jacksonvillu velice dobře vědí, co podepisují a proč to podepisují, navíc mají čas celou věc si promyslet a tak podobně. Za sebe vnímám tento počin cosi jako „obnovení slibů“, což známe z Bible už z dob starého Izraele.
Vyjádřím se také k Vaší větě „cítím však, že toto je téma je pro Vás zásadní a že chcete o něm psát i nadále, byť si myslím, že jde o cosi jen okrajového“. Nemohu souhlasit s tím, že jde o cosi okrajového. Naopak, jsme tu svědky zásadního ideového střetu mezi (zjednodušeně) progresivistickým a tradicionalistickým. Nahlédneme-li za hranice naší malé zemičky, za hranice většinově ateistické společnosti (mj. devastující účinek násilné rekatolizace a komunistické indoktrinace), pak zjistíme, že globálně vůbec nejde o nic okrajového. Například revizionistický pohled na manželství (tvrdící, že do tohoto pojmu spadá nejen muž + žena, ale také dvojice muž + muž/žena + žena) je pokusem o doslova atentát na nejelementárnější principy stvořitelského řádu a působí v mnoha křesťanských denominacích nutnost dalšího štěpení.
Nejnovější zprávy říkají, že povolení žehnat stejnopohlavním dvojicím působí zásadní rozkol v Anglikánském společenství. Vlivná celosvětová součást společenství, Global South Fellowship of Anglicans, v reakci na rozhodnutí Generálního synodu Anglikánské církve, který souhlasil se změnou liturgie ve prospěch církevního požehnání pro homosexuální dvojice, připravila sedmibodový plán s výzvou odmítající uvedenou změnu v postoji církve, což by v konečném důsledku, byl-li by plán akceptován, znamenalo, že arcibiskup z Canterbury, aktuálně Justin Welby, nebude uznáván jako duchovní hlava Anglikánského společenství. Bylo by to stejně převratné, jako kdyby katolický papež přestal být respektován jako hlava katolické církve, ale byl by uznáván pouze jako římský biskup (což je samozřejmě nepředstavitelné). Chci tím jen položit důraz na to, že zmíněné záležitosti nejsou zdaleka tak marginální, jak se nám mohou při použití čistě domácí optiky jevit.
Tolik moje reakce na Váš příspěvek v Hyde Parku. Napsána z technických důvodů nikoli do diskuse, ale jako samostatný text. Děkuji a také přeji vše dobré.
