Čtvrtek 8. prosince 2022, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 8. prosince 2022 Květoslava

Je izraelská demokracie ohrožena?

22. 11. 2022 23:20:56
Jedním z klíčových témat, která se dostala do popředí po izraelských volbách do 25. Knesetu (1. listopadu 2022), je uvažovaný návrh zákona o přehlasování Nejvyššího soudu parlamentem.

V případě jeho přijetí, což je za daného rozložení sil v Knesetu relativně snadné, by se jednalo o zásadní zásah do demokratického systému izraelského státu. Podle mnohých o zásah negativní.

Abychom porozuměli podstatě věci, musím připomenout základní fakta. Izrael nemá ucelenou ústavu, ale pouze soubor Základních zákonů, které konstituci nahrazují. Nemá ani samostatný Ústavní soud; jeho funkci plní Nejvyšší soud Státu Izrael.

V praxi to vypadá tak, že pokud Kneset schválí nějakou legislativní normu a ta se dostane k Nejvyššímu soudu, který ji jako „protiústavní“ (tj. odporující příslušnému Základnímu zákonu) zruší, neexistuje způsob, jak takové rozhodnutí Nejvyššího soudu zvrátit. Poslední slovo v takovýchto případech mají tedy soudci.

Oponenti tohoto stavu chtějí dosáhnout toho, aby poslední slovo měli zvolení zástupci lidu, tedy parlamentní většina. (Otázky jak velká se dotknu níže.) To by v praxi mělo vypadat tak, že pakliže Kneset přijme nějaký zákon a Nejvyšší soud ho jako „protiústavní“ zruší, Kneset by mohl Nejvyšší soud přehlasovat a zákon by platil. To samo o sobě představuje problém: parlament by schválil zákonnou normu, která by byla „protiústavní“ (dle názoru Nejvyššího soudu).

Zákon o přehlasování (Nejvyššího soudu) podporují všechny strany vítězného pravicového národně náboženského tábora (Likud, obě ultraortodoxní a náboženští sionisté, k jejichž kandidátní listině patřily i frakce Židovská síla a Noam – všechny tři budou v novém Knesetu vystupovat samostatně, ale v rámci národně náboženského tábora); v zákonodárném sboru má tento blok většinu 64 mandátů (ze 120), zákon o přehlasování by tedy hladce schválili.

A právě toho se někteří politici, analytici a část odborné i široké veřejnosti děsí.

Než se seznámíme s názorem jednoho z oponentů připomenu, co navrhovatele ke zmíněnému návrhu vedlo. Předešlu, že k jeho propagátorům patří i pravicová politička, bývalá ministryně spravedlnosti a končící ministryně vnitřních věcí Ayelet Šakedová (dříve strana Yamina, nyní Židovský domov), která se ovšem do Knesetu nedostala, stejně jako celá partaj. Tímto zákonem se má čelit tzv. soudcovskému aktivismu: Nejvyšší soud podle stoupenců návrhu přebírá roli politické opozice a zasahuje do fungování demokracie tím, že lidem nevolení soudci anulují platnost zákonů přijatých „nejvyšším suverénem“ – lidem, samozřejmě zastoupeným parlamentem.

Protože, jak již řečeno, přijetí návrhu by znamenalo zásadní zásah do fungování izraelské demokracie, vynořil se bezpočet analýz obsahujících zásadní argumenty proti zákonu o přehlasování. Jednu z těchto analýz publikoval 11. listopadu 2022 na blogerské stránce serveru The Times of Israel Amir Fuchs, který působí v neziskové organizaci Israel Democracy Institute („All you need to know about Israel’s ‘override clause’“).

Amir Fuchs připomíná, že podle původního návrhu by podpora 61 členů Knesetu stačila k tomu, aby byla přijata – po přehlasování Nejvyššího soudu – norma obsahující porušení ustanovení některého Základního zákona, což by ve své podstatě umožnilo většině dělat si, co chce, ignorovat Základní zákony, které samotný Kneset kdysi schválil a nedbat na rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Autor tvrdí (a to by museli potvrdit znalci ústav všech zemí – LS), že na světě neexistuje stát s výjimkou Kanady, v němž by parlamentní většina mohla přehlasovat platná ustanovení zakotvená v ústavě (myšleno po soudním verdiktu říkajícím, že přijatá norma je v rozporu s ústavou; jde o tzv. Section 33 of the Canadian Charter of Rights and Freedoms, oddíl 33 kanadské Charty práv a svobod – LS).

V ČEM JE PROBLÉM?

Amir Fuchs píše, že zákon o přehlasování by dal většině v Knesetu absolutní pravomoc přijímat legislativní normy bez ohledu na ustanovení Základních zákonů. Došlo by k zásadnímu omezení pravomoci Nejvyššího soudu v ústavní kontrole zákonů přijatých izraelským parlamentem, na který má zásadní vliv výkonná moc mající politickou většinu. Fuchs připomíná, že každá (demokratická) země má systém kontrol a protiváh, které stanovují limity moci politické většiny. V Izraeli plní tuto funkci pouze Nejvyšší soud. Izrael nejenže nemá klasickou konstituci, ale ani jiné pojistky omezující výkonnou moc většiny – zmíněn je dvoukomorový parlament, lidem volený prezident s potřebnými pravomocemi, federální systém a s ním spojená decentralizace státní správy nebo možnost dovolat se práva u mezinárodních soudů.

Amir Fuchs soudí, že vzhledem k této jedinečné situaci Izraele – žádné jiné kontroly a protiváhy, pouze Nejvyšší soud – by přijetí zákona o přehlasování proměnilo zemi v jednu z nejslabších demokracií na světě, protože lidská práva a menšiny by neměly žádnou účinnou ochranu proti vůli většiny (byla-li by ta protiústavní – LS).

Autor nepopírá, že princip vlády většiny je skutečným základem demokracie. Obvykle se ovšem nejedná o základ jediný: musí být vyvážen ostatními demokratickými principy, k nimž patří právní stát, dělba moci a ochrana lidských práv. Demokracie je vládou všech, tedy včetně menšin a jednotlivců, kteří nejsou součástí většiny. Proto musí být princip vlády většiny vyvážen ostatními zmíněnými principy.

Amir Fuchs pokračuje tím, že konstituce je jedním z rozhodujících prostředků k ochraně demokratických hodnot. Jedním z cílů takového dokumentu je omezení moci parlamentní většiny. Definuje práva, která nemohou být běžnou legislativou bez řádného zdůvodnění porušována. To sice neznamená, že taková práva jsou absolutní a nelze je porušit za žádných okolností, nýbrž pouze to, že musí existovat zákonem stanovená kritéria, kdy je něco takového (porušení práv) možné. Ve většině zemí je běžný zákon obsahující ustanovení porušující konstituci považován za neústavní a následně zrušen.

Autor nahlédl na tento problém i z opačné strany. Znamená pravomoc Nejvyššího soudu zrušit zákon přijatý parlamentní většinou, že je tato většina bezmocná? Nikoli. Pokud se většina domnívá, že Nejvyšší soud pochybil, může změnit příslušné ustanovení ústavy (v Izraeli Základního zákona). Amir Fuchs znovu zmínil Kanadu: kromě ní údajně neexistuje žádná jiná země, kde by ustanovení ústavy mohla být přehlasována, aniž by došlo ke změně textu ústavy.

V závěru se Amir Fuchs zmínil o tom, že přijetí zákona o přehlasování by také zásadním způsobem narušilo „ústavní dialog“ mezi pilíři moci demokratického státu – vládou, parlamentem a justicí. Pokud by totiž zůstalo poslední slovo zákonodárnému sboru, který také kontroluje ústavu, nedocházelo by k žádnému skutečnému „dialogu“, ale pouze k jednostrannému uchopení moci, které by podkopalo stávající ústavní „dialog“, v němž soud může zrušit zákony. Autor naznačuje, že narušení tohoto „dialogu“ by mohlo vést k další eskalaci již existujícího konfliktu mezi Nejvyšším soudem a dalšími mocenskými pilíři státu: Nejvyšší soud, který byl dosud obezřetný, pokud jde o rušení zákonů schválených Knesetem, by už neměl k takové obezřetnosti důvod. Za sebe dodám, že to by bylo sice neblahé a nepřispělo by to k politické kultuře v izraelské demokracii, ale v praxi by Nejvyšší soud vždy tahal za kratší konec provazu: zrušil by z důvodu neústavnosti nějaký zákon, načež by ho parlament relativně snadno přehlasoval (pakliže by stačila absolutní většina poslanců). Něco na způsob Kocourkova.

Jako mnohem závažnější coby oddaný demokrat považuji spolu s Fuchsem hrozbu, že menšiny a ty sektory společnosti, které by byly postiženy „diktátem“ většiny, by utrpěly těžkou ránu. Nezbyl by jim nikdo (dnes je to Nejvyšší soud), kdo by je bránil. (Něco takového by propaganda nepřátel Izraele využila do posledního atomu. Včetně tvrzení, že izraelské soudnictví není nezávislé. - LS)

Tolik pohled Amira Fuchse, který lze vnímat jako součást obsáhlé diskuse na toto kontroverzní téma.

Zbývá dodat: existuje vůbec nějaký kompromis, pokud jde o zákon o přehlasování? Když už „musí“ být, a formující se vládní koalice k jeho schválení hlasy má, nebylo by férovější, kdyby byl Nejvyšší soud přehlasován nikoli absolutní většinou (61 poslanců), ale tzv. supermajoritou, tedy například třípětinovou většinou (72) nebo ještě lépe dvoutřetinovou (80) většinou zákonodárců? Pak bychom totiž měli jistotu, že parlament rozhodoval na základě politické dohody s opozicí, tedy se zákonodárci zastupujícími menšinu voličů. A vláda většiny respektující zájmy minority je přece to, co dělá demokracii demokracií.

Autor: Lubomír Stejskal | úterý 22.11.2022 23:20 | karma článku: 9.11 | přečteno: 138x

Další články blogera

Lubomír Stejskal

Československo 1938 není zapomenuto

Opět jsem si to s nemalou mírou hrdosti i smutku připomněl v souvislosti s nedávnou návštěvou Justina Welbyho, nejvyššího duchovního představitele Anglikánské církve, na Ukrajině.

8.12.2022 v 8:32 | Karma článku: 15.90 | Přečteno: 235 | Diskuse

Lubomír Stejskal

MS v Kataru: Provokace vítězů?

Už jste dnes otevřeli ledničku? A nevypadla na vás palestinská vlajka? Pokud ne, žijete ještě v normálním světě. Jak to ale souvisí se světovým šampionátem v Kataru? Čtěte dál.

6.12.2022 v 23:17 | Karma článku: 24.91 | Přečteno: 693 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K případu hospodského v Českých Budějovicích

Kdyby někdo v dobách, kdy byl svět ještě „společensky normální“, řekl majiteli hospody, že za inzerát „Přijmu číšnici“ dostane pokutu, hospodský by si nejspíš poklepal na čelo. Dnes si na čelo neklepe.

6.12.2022 v 13:36 | Karma článku: 46.65 | Přečteno: 7344 | Diskuse

Lubomír Stejskal

A toto obhájíte jak, pane Putine?

Pátý prosinec. Zatímco my čekáme na „útok“ Mikuláše a čerta s andělem a vnoučatům chystáme balíčky, agresor na východě připravil jiný balíček. Místo čokolády, ovoce a ořechů poslal na Ukrajinu rakety.

5.12.2022 v 19:21 | Karma článku: 39.01 | Přečteno: 2396 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Lubomír Stejskal

Izrael po volbách: Boj s časem

Koaliční rozhovory o sestavení „pravicově-ultrapravicové“ národně náboženské vlády v čele s šéfem Likudu Benjaminem Netanjahuem nepokračují tak hladce, jak si mnozí představovali. Možná včetně Netanjahua.

8.12.2022 v 20:32 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Michal Vimmer

Kdy padne Fiala ?

Nespokojenci jsou zoufalí : parlament zabetonovaný pohodlnou většinou Fialové 5ky slibuje jen další 3 roky beznaděje. Když si odmyslíme, že místo Fialovy party je v nabídce jedině Babiš, nevězíme po krk v bahně, ale v mlze, že by

8.12.2022 v 14:41 | Karma článku: 21.75 | Přečteno: 694 | Diskuse

Václav Kunft

Tak on Putin vlastně chrání Ukrajinu před Polskem.

Bajkař Putin přišel s dalším výmyslem, ruský medvěd chrání krasavici Ukrajinu před nenasytným polským zubrem.

8.12.2022 v 9:49 | Karma článku: 22.89 | Přečteno: 364 | Diskuse

Jiří Čumpelík

Trocha drobností z historie

Každý převrat ve společnosti je příležitostí k tomu, jak se dostat k penězům a majetku, jak uchvátit moc a jak ovládat společnost. Potvrzuje to historie nejméně už od cca 15. Století.

8.12.2022 v 7:04 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 364 |

Jan Bartoň

Opoziční smlouva v Praze

Nová rada hlavního města Prahy vznikne na základě opoziční smlouvy mezi SPOLU a ANO. V Událostech, komentářích dostali prostor zástupci pirátů, topky a ANO tuto novou situaci „vysvětlit“.

7.12.2022 v 10:45 | Karma článku: 27.57 | Přečteno: 754 | Diskuse
Počet článků 4262 Celková karma 18.86 Průměrná čtenost 917

Od 28. září 2022 je aktivována webová stránka http://www.eretz.cz

 

Můj tip: https://blogosfera.cz

 

/* 1956.   Toto je "my blog 2". Primárně o Izraeli, sekundárně o všem ostatním. Často nabízím menšinové náměty, neb i ty mají mít  své místo ve veřejném prostoru.  

 

eContact:  mrstejskal@gmail.com

 

Motto blogu:  Co jsem napsal, napsal jsem.  (Pilatus Pontius).  

 

Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. Viz zde:  http://www.flickr.com/mrstejskal  

 

Dcera je výjimečná, říká Julia Robertsová. Hazel oslavila 18. narozeniny

Herečka Julia Robertsová (55) oslavila osmnáctiny svých dvojčat, dcery Hazel a syna Finna společnou vzpomínkovou...

Zemřela Kirstie Alleyová. Hvězda trilogie Kdopak to mluví podlehla rakovině

Po krátkém boji s rakovinou zemřela v 71 letech americká herečka Kirstie Alleyová, hvězda filmové trilogie Kdopak to...

Známý český stylista Jan Pokorný spáchal ve 39 letech sebevraždu

Jeden z nejuznávanějších českých stylistů Jan Pokorný spáchal ve čtvrtek ve svých devětatřiceti letech sebevraždu...

Politik opustil partnerku a děti po šestnácti letech kvůli pornoherečce

Německý politik Hagen Reinhold (44) opustil svoji dlouholetou partnerku Karoline Preislerovou (51), se kterou má tři...

Žádné Uložto! Startuje České kino, za stovku nabízí ke streamování 650 filmů

Oblíbené české filmy, pohádky i seriály ke stažení na jednom místě, legálně a ve vysoké kvalitě slibuje nová platforma...