Úterý 30. listopadu 2021, svátek má Ondřej
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 30. listopadu 2021 Ondřej

Chtěli příjemné zážitky – skončili za mřížemi

14. 11. 2021 10:35:17
Když web tureckého deníku Daily Sabah informoval 4. června 2021 o otevření nejvyšší budovy v Istanbulu, televizní věže Çamlıca (369 m), napsal, jaká byla očekávání úřadů: roční návštěvnost 4 miliony lidí, možná více.

Měl to být turistický magnet asijské části města – a také se jím stal. Futuristicky působící dominanta je neodolatelné lákadlo. Jako Eifellovka v Paříži, CN Tower v Torontu nebo Burdž Chalífa v Dubaji.

Ovšem dva návštěvníci na ni nebudou mít ty nejlepší vzpomínky. V těchto dnech se totiž děje něco neuvěřitelného, byť pro paranoidní režim tureckého prezidenta Erdoğana příznačného.

Zmíněný Daily Sabah přinesl v sobotu 13. listopadu následující zprávu (obr. 1 – titulek):

... obr. 1/

V článku se píše, že izraelský pár a jeden turecký občan čelí obvinění ze špionáže poté, co byli v zatčeni kvůli fotografování rezidence prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana z istanbulské věže Çamlıca. Podle novin se vše seběhlo tak, že zaměstnanci restaurační části věže viděli oba Izraelce a tureckého občana, jak fotí Erdoğanovo sídlo a přivolali policii, která všechny tři zatkla a odvezla k výslechu. Následně byli umístěni do vazby, přičemž podle úřadů čelí obvinění z „politické a vojenské špionáže“.

Absurdní.

V Izraeli vyvolal tento zvrat v jinak standardním narozeninovém výletu do Istanbulu šok. Především proto, že oba Izraelci žádní špioni nejsou. Oba čtyřicátníci, Mordy a Natali Okninovi z Modinu v centrálním Izraeli, pracují jako řidiči autobusu ve společnosti Egged. Rezidenci tureckého prezidenta vyfotografovali jako turistickou zajímavost a jako takovou ji poslali příbuzným v rodinné skupině na WhatsAppu. Podle izraelských médií netušili, že je něco takového zakázané.

Dle mého soukromého názoru si neuvědomili, do jaké země se vypravili (mělo jít o překvapení – dárek k narozeninám pro Natali od manžela): do země, jejíž režim se od pokusu o převrat proti Erdoğanovi (2016) chová v mnoha ohledech hystericky, extrémně podezíravě, ba paranoidně. Stačí připomenout masivní zatýkání a čistky ve veřejné správě a v armádě.

Údajným nepřítelem státu (Erdoğana) je v Turecko kde kdo, věznice jsou plné nejen skutečných, ale také domnělých stoupenců pučistů a v USA žijícího islámského kazatele Fethullaha Gülena (který spojení se strůjci pokusu o převrat striktně odmítl) – a tudíž lidí, o jejichž skutečné vině je možné s úspěchem pochybovat.

Jako příklad mohu uvést zatčení a uvěznění amerického pastora evangelikální presbyterní církve Andrewa Brunsona (2016), který v Izmiru (Smyrně) založil a vedl křesťanský sbor. Nesmyslně byl obviněn z podpory terorismu a špionáže. Na svobodu se dostal po rozhodné akci prezidenta Trumpa a masivním tlaku americké administrativy na Ankaru. O tom, že pastor byl zneužit tureckým režimem jako rukojmí svědčí fakt, že v roce 2017 Erdoğan navrhl Američanům výměnný obchod: Dejte nám Gülena, my vám dáme Brunsona. Spojené státy tuto hanebnost odmítly.

Turecko po americkém tlaku později, v říjnu 2018, sice Brunsona odsoudilo, ale pouze na dobu, kterou do té doby strávil ve vazbě a po vynesení rozsudku byl propuštěn. Účelovost z toho trčí stejně viditelně jako věž Çamlıca na panoramatu metropole na Bosporu. Lze se oprávněně domnívat, že nebýt této aktivity z nejvyšších míst, strávil by pastor v tureckém kriminále nesrovnatelně delší dobu.

Na základě této kauzy je zřejmé, že o nynější turecké justici (a orgánech činných v trestním řízení vůbec) si nelze dělat sebemenší iluze. Platí to právě tak o počínání těchto orgánů kauze manželů Okninových.

Také v Izraeli se o případ zajímají nejvyšší místa (prezident, premiér, ministr zahraničí, lídr opozice), což je pro další vývoj kauzy velmi důležité (jako zájem prezidenta Trumpa o pastora Brunsona).

V pátek 12. 11. se ovšem jejich vyhlídky zhoršily. Zatímco o den dříve psaly izraelské servery s odkazem na zprávy z Turecka v optimistickém tónu – všeobecně se očekávalo, že soud rozhodne o jejich deportaci a půlročním zákazu vstupu do země, druhý den přišla studená sprcha. Jejich vazba byla prosloužena o dalších dvacet dnů.

Za zmínku stojí myšlenka Nira Jaslovitze, advokáta zadržených; myšlenka, která musí napadnout každého normálně uvažujícího člověka. Volně interpretováno: podezírat turisty, kteří si vyfotí z veřejně přístupné věže nějakou budovu, byť rezidenci hlavy státu, ze špionáže v době, kdy lze ze satelitu pořídit snímek zobrazující čas na našich hodinkách je paranoidní a krajně znepokojivé.

Věc má i svoji neblahou lidskou stránku. Manželé mají doma pětiletého autistického syna (hlídaného příbuznými) , s nímž do svého zatčení pravidelně přes sociální sítě komunikovali. Tyto kontakty rázem ustaly – a chlapec se nyní stále ptá, kde je máma s tátou. A ptát se bude zřejmě dlouho, neb máma s tátou se dostali do spárů orgánů režimu, který umí v mžiku udělat z komára velblouda a z chlapcových rodičů agenty Mossadu.

Osobní poznámka. Dovedu se vžít do jejich pocitů, maje za sebou podobný, byť o několik levelů méně nemilý zážitek. Stalo se to v egyptské Tabě. Když jsme sjeli autobusem z letiště v sinajských horách do pobřežní oblasti, nechal jsem, bez jakéhokoli špionážního úmyslu, u prvního kontrolního stanoviště kameru zapnutou v režimu stand-by. Bdělé oko jednoho policisty v civilu (možná příslušníka tajné služby) ovšem zaznamenalo, že jsem několik sekund před tím check-point kameroval; onen činitel s pistolí u pasu vtrhl do autobusu a po nepříjemném konfliktu, kdy mi naznačoval to nejhorší (dával si dlaň horizontálně ke svému krku), mě donutil těch několik sekund záznamu smazat a teprve pak mohl autobus pokračovat dál. (Těžko říci, jak bych dopadl, kdyby se totéž stalo v dnešním Turecku; můj sinajský příběh se datuje do doby závěru Mubarakovy éry).

Absurdní? Právě tak jako příběh Okninových.

Zpráva ze sobotního večera (13. 11.) uvedená na serveru The Times of Israel uvádí, že turecká prokuratura se rozhoduje mezi dvěma trestnými činy: mezi špionáží nebo údajně méně závažným poškozováním národní bezpečnosti státu. Tak trochu z deště pod okap: ani jedno nevěstí nic dobrého.

Pokračování příště ...

FOTOODKAZY

Věž Çamlıca ZDE

Manželé Okninovi ZDE

Autor: Lubomír Stejskal | neděle 14.11.2021 10:35 | karma článku: 14.03 | přečteno: 268x

Další články blogera

Lubomír Stejskal

Zpráva dne: Mistrovství světa mužských týmů ve squashi zrušeno!

Je to dobrá zpráva? Ano i ne. Každá mince má dvě strany. NE proto, že tím postiženým bude sport. Sportovci. ANO proto, že Světová federace squashe odmítla přistoupit na diskriminaci, kterou se snažila uplatnit hostitelská země.

29.11.2021 v 23:09 | Karma článku: 16.49 | Přečteno: 280 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K článku Radky K. O tom, co ji žere

Milá kolegyně Radka K. zveřejnila na blogu iDNES 29. listopadu 2021 text „Co žere Gilberta Grapea, co žere mě ...“. Věnován je „příznivcům paní Boškové a pan Cilicha ... a některým dalším...“.

29.11.2021 v 20:47 | Karma článku: 30.53 | Přečteno: 790 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ozvěny zapálení první chanukové svíce

Letošní 28. listopad byl významný hned pro dvě náboženství. Pro křesťany je byla první neděle adventní; Židům po západu slunce začal osmidenní svátek Chanuka.

28.11.2021 v 23:03 | Karma článku: 13.29 | Přečteno: 140 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Další neuvěřitelná buzerace kvůli několika gramům marihuany

Tentokrát v Bělorusku. Obětí arogantního přístupu úředníků Lukašenkova režimu se stala izraelská advokátka Maya Rayten-Stolová. O její tristní situaci informují izraelská média.

28.11.2021 v 15:12 | Karma článku: 13.42 | Přečteno: 335 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Sylva Řiháková

Svatojakubská pouť do Santiaga de Compostely (4 - Eric)

Z albergue bylo nutné vypadnout do osmé hodiny, takže jsem vyrážela do ranního chladu ještě za úplné tmy. Ušla jsem ale jen pár desítek metrů na náměstí, kde jsem vplula do jedné z mnoha kaváren na snídani.

28.11.2021 v 16:15 | Karma článku: 18.48 | Přečteno: 348 | Diskuse

Pavel Kynčil

Františkovo Lázně

Ač obvykle jezdím za poznáním v létě nebo zimě, vybral jsem si poprvé podzim a Františkovo lázně krásné město v Karlovarském Kraji.

28.11.2021 v 13:45 | Karma článku: 14.39 | Přečteno: 228 | Diskuse

Martin Faltýn

Egypt 6 - kouzelný svět podmořský

Je to úchvatné, vznášet se na hladině, pozorovat rybky a vůbec celý ten podivuhodný podmořský svět pod sebou. Kdo nezažil, neuvěří jak kouzelné to může být.

28.11.2021 v 8:08 | Karma článku: 11.64 | Přečteno: 240 | Diskuse

Josef Procházka

27. etapa cesty kolem republiky (Rumburk - Višňová)

O prvním prodlouženém květnovém víkendu nastalo pro některé z nás páté roční období – období pochodu kolem naší republiky. Vyrazili jsme 128. den roku 2019 a ... a zážitky z pochodu jsou v textu níž

27.11.2021 v 13:59 | Karma článku: 9.83 | Přečteno: 146 | Diskuse

Pavel Kynčil

Třeboňský zámek

Třeboňský zámek je nádherný. Další jakákoliv slova jsou celkem zbytečná, protože by stejně jenom opakovaly ta předešlá. Měl jsem možnost v Třeboni nějaký čas pobývat a za tu dobu zámek trochu prozkoumat a samozřejmě nafotografovat

26.11.2021 v 17:20 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 219 | Diskuse
Počet článků 3794 Celková karma 19.54 Průměrná čtenost 951

Odkaz na portál Eretz (nová doména)

https://eretz.eu

 

Můj tip:

https://blogosfera.cz

 

/* 1956.   Toto je "my blog 2". Primárně o Izraeli, sekundárně o všem ostatním. Často nabízím menšinové náměty, neb i ty mají mít  své místo ve veřejném prostoru.

 

eContact:  mrstejskal@gmail.com


Motto blogu:  Co jsem napsal, napsal jsem.  (Pilatus Pontius).

 

K zamyšlení: Neřešme autora, ale obsah jeho textů.


Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. Viz zde:

 http://www.flickr.com/mrstejskal

 

Od ledna 2020 jsem také na Instagramu:

http://www.instagram.com/mrstejskal1

 

 

Najdete na iDNES.cz