Úterý 28. září 2021, Den české státnosti
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 28. září 2021 Den české státnosti

Pokračování kauzy „Šajch Džarrách“ aneb Ani kompromis

5. 08. 2021 8:45:31
Šajch Džarah je čtvrť ve východním Jeruzalémě. Čtyři její arabské rodiny čelí soudnímu rozhodnutí o vystěhování, neboť nemovitosti, v nichž bydlí, jim nenáleží. Patří Židům, byť jde o spletitou historii.

Kdyby se něco podobného odehrálo kdekoli jinde ve světě, a kdyby nešlo o palestinské Araby, nikoho by tento spor o vlastnictví nemovitostí příliš nezajímal. Protože ale jde o palestinské Araby a k tomu o neuralgickou lokalitu – východní Jeruzalém -, máme tu „megakauzu“ (spíš ale pseudokauzu), na níž se propagandistický přiživí kdejaký progresivita. Včetně AOC – americké levicové aktivistické federální poslankyně Alexandrie Ocasio-Cortezové.

Nejprve zopakuji (s použitím materiálů z jednoho svého předchozího článku) o co v této záležitosti jde (ČÁST I) a poté přidám aktuální informace (ČÁST 2).

ČÁST I

Web programu ČT24, když v sobotu 8. května informoval o dění v izraelském hlavním městě, napsal:

  • Ve východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh Palestinci mezitím demonstrují denně zhruba týden. Protesty souvisejí s odvolacím řízením, v němž má soud rozhodnout o vystěhování desítek Palestinců, do jejichž domů se hodlají nastěhovat židovští osadníci.

Upřesněme: soudy nižší instance již rozhodly – ve prospěch Židů a v neprospěch Arabů; Arabové se odvolali k Nejvyššímu soudu, který měl rozhodnout 10. května, celá věc se ale posunula (více v ČÁSTI II). Server Times of Israel to 9. května vysvětlil takto: Poté, co rodiny (které se měly dle dřívějších soudních verdiktů vystěhovat; aktuálně jde o čtyři - LS) požádaly generálního prokurátora Avichaie Mandelblita, aby se stal účastníkem řízení, požádala Mandelblitova kancelář Nejvyšší soud, aby jí dal dva týdny na projednání žádosti. Nejvyšší soud byl velkorysejší – poskytl Mandelblitovi čas do 8. června; do té doby má zvážit, jak se k žádosti postaví, přičemž pro toto mezidobí byly zmrazeny předchozí verdikty týkající se vystěhování arabských rodin. Řízení u Nejvyššího soudu se nakonec protáhlo až do těchto dnů – a nic zatím není pravomocně rozhodnuto.

Podstatu problému vysvětlil 7. května 2021 na webu Jewishjournal.com právník Misha Danzig.

Šajch Džarráh je arabská čtvrť v Jeruzalémě, která byla založena v roce 1865. Ještě před tím, než během první arabsko-izraelské války (1948-1949) obsadilo tuto oblast Zajordánsko, patřila část této lokality Židům. Už před dvěma tisíci lety byla tato oblast známá jako „Šimon Hatzadik“ (Šimon Spravedlivý). Nazvána byla po jednom z posledním členů Velkého shromáždění, což byla instituce zřízená v poexilní době, míněno po návratu Židů z babylonského zajetí. K tomu web izraelské ambasády v Praze uvádí:

  • Návrat Židů do vlasti pod Ezdrášovým vedením, vybudování Druhého Chrámu na místě Chrámu prvního, opětovné opevnění Jeruzaléma a založení Velkého shromáždění (Kneset Hagdola) jako nejvyššího náboženského a soudního orgánu židovského lidu znamenalo začátek období Druhého Chrámu. V hranicích perské říše byla Judea národem, který vedl vysoký kněz a rada starších v Jeruzalémě.

Pojmenována po Šimonu Hatzadikovi byla tato oblast proto, že je v této části Jeruzaléma pohřben. V roce 1875 koupily hrobku a okolní pozemky dvě židovské náboženské organizace: Rada sefardské komunity a Generální rada aškenázského shromáždění Izraele. Záhy se lokalita stala domovem Židů, zejména z jemenské diaspory.

Výsledek první arabsko-izraelské války znamenal zásadní změnu. Čtvrť Šajch Džarráh připadla Zajordánsku (později se tato monarchie přejmenovala na Jordánsko). Stalo se něco, o čem se příliš nemluví: Židé zde žijící byli buď zabiti, nebo etnicky vyčištěni. Do jednoho.

Následně svět štkal na osudem „palestinských uprchlíků“. Vybral si ovšem jen ty arabské, o které se jejich „bratři“ ve víře odmítli z politických důvodů postarat; nechali je desetiletí žít v uprchlických táborech. Palestinští židovští uprchlíci z oblastí obsazených Zajordánskem svět příliš nezajímali.

Další změnu, tentokrát ve prospěch Židů ze čtvrti Šajch Džarráh, přinesla až situace vzniklá po třetí arabsko-izraelské válce (1967). V té bylo Jordánsko (někdejší Zajordánsko) poraženo, přišlo o Judeu a Samaří a také o východní část Jeruzaléma včetně námi sledované čtvrti. Změna spočívala v tom, že Izrael přijal zákon, který Židům umožnil získat zpět nemovitosti, z nichž byli vyhnáni zajordánskými úřady (a někteří předtím také Brity v době jejich mandátní správy nad Palestinou), pokud disponují platným dokladem o vlastnictví, pakliže současní obyvatelé těchto nemovitostí nemohou předložit listinný důkaz o nákupu nebo převodu vlastnictví.

Misha Danzig zdůrazňuje, že domy, které jsou předmětem současného soudního řízení, jednak stojí na pozemcích zakoupených v roce 1875 židovskými komunitami, jednak byly ve vlastnictví jednotlivých židovských rodin: ty si je v řádně koupily a tyto transakce byly řádně zaregistrovány jak úřady Osmanské říše (spravovala Palestinu od 16. století do roku 1917), tak úřady britské mandátní správy (skončila 1948).

Z výše uvedeného vyplývá, že jde o soukromý spor dvou stran o vlastnictví, které v právním státě může posoudit a právoplatně rozhodnout toliko soud, resp. s odvolacími řízeními toliko soudy, což se také v této kauze děje.

ČÁST II

Jak již uvedeno, případ čtyř arabských rodin, které se mají vystěhovat, skončil u Nejvyššího soudu. Ten navrhl předběžné kompromisní řešení. Referuje o něm web listu The Jerusalem Post („Court pushes deal for Palestinians to stay in Sheikh Jarrah homes“/2. 8. 2021).

Nabídka soudu zní: vždy jednomu členu každé rodiny bude poskytnut tzv. chráněný nájem výměnou za roční platbu 1500 nových šekelů. Tím by bylo zrušeno předchozí rozhodnutí soudu nižší instance o vystěhování. Arabové by ovšem museli uznat, že pozemky patří Společnosti Nahalat Šimon (ta odkoupila vlastnická práva, která předtím patřila oběma náboženským institucím uvedeným výše – sefardské a aškenázské).

Nabídka kompromisu byla tedy učiněna, ovšem ani jedna strana sporu se k němu nepostavila vstřícně.

Ilan Šemer, advokát zastupující Společnost Nahalat Šimon hovoří o nabídnuté dohodě jako o „prázdném kompromisu“. „Případem se zabývám už roky a oni nerespektovali žádná předchozí rozhodnutí, tak proč si myslíte, že by to udělali teď?“ zeptal se. Připomněl, že předchozí odmítnutí arabských rodin platit minimální nájem vedlo k soudnímu rozhodnutí o jejich vystěhování.

Naproti tomu Sami Eršeid, právní zástupce čtyř arabských rodin, jichž se vystěhování týká uvedl, proč ze strany jeho klientů nebyla dohoda akceptována: jeho klienti se obávají, že přijetím statusu „chráněných nájemníků“ by se vzdali svých vlastnických nároků. Dodejme: vlastnických nároků, které existují pouze v jejich představě; reálně majiteli nejsou.

Věc má i svoji politickou dimenzi. Arabové, kteří se považují za Palestince, odmítají cokoliv platit Izraelcům, resp. izraelské společnosti (Nahalat Šimon). Jednak ji považují za „osadnickou“ (což je z jejich pohledu cosi jako „ďábelský cejch“, jednak neuznávají izraelské (židovské) vlastnictví nemovitostí v Šajch Džarrádu, ačkoli je založeno na listinných důkazech a jeho právoplatnost potvrzena soudem.

Kauza trvající tři desetiletí, jistěže patřičně zhysterizovaná a neméně zpolitizovaná, opět skončila na mrtvém bodě. Bezpochyby se k ní dříve nebo později vrátíme.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Lubomír Stejskal | čtvrtek 5.8.2021 8:45 | karma článku: 20.75 | přečteno: 344x

Další články blogera

Lubomír Stejskal

Za výzvu k míru - zatykač

V pátek 24. září se v kurdském Irbílu konala konference tří stovek iráckých osobností, které vyzvaly iráckou federální vládu, aby normalizovala vztahy s Izraelem. Jinými slovy, aby se Irák připojil k Abrahamovským dohodám.

27.9.2021 v 21:21 | Karma článku: 7.17 | Přečteno: 121 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Barbaři

Netuším, kolik lidí na Západě přesvědčí zavěšení mrtvoly na jeřáb o tom, že Tálibán roku 2021 je jiný (lepší) než Tálibán roku 1996. Ale budiž: možná je veřejné vystavení zabitého člověka věcí vkusu.

26.9.2021 v 18:07 | Karma článku: 22.00 | Přečteno: 462 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Jak jsem předběhl dobu. O osmnáct let

Přes tři stovky iráckých osobností, pravda vesměs kmenových vůdců, ale nejen kmenových vůdců, s velkým zpožděním (ale přece) naplnily alespoň symbolicky mé přání, které bylo spjato s osvobozením Iráku od diktátora Husajna.

25.9.2021 v 23:37 | Karma článku: 17.99 | Přečteno: 322 | Diskuse

Lubomír Stejskal

O jedné výzvě Mezinárodnímu olympijskému výboru

V sobotu 18. 9. jsem na svém blogu informoval („Neuvěřitelná troufalost Íránu. Kdy začne svět reagovat?“) o projevu nejvyššího představitele Íránu Chameneího, který pronesl při setkání s medailisty z tokijských LOH a paralympiády.

24.9.2021 v 23:55 | Karma článku: 13.51 | Přečteno: 212 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

David Evan

Den české státnosti: Svatý Václav by se dneska asi hodně divil

Legenda o svatém Václavovi ožívá každý rok na konci září, kdy si připomínáme jeho život, který skončil násilnou smrtí kolem roku 935 ve Staré Boleslavi. Svatý Václav, symbol české státnosti, by se dneska nicméně asi hodně divil.

28.9.2021 v 9:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 | Diskuse

Martina Bojanovská

O tom, koho volit nebo jestli se očkovat aneb jak jsme pekli moravské svatební koláče

Hlavní aktéři novodobého draní peří: sedm žen, jeden chlap a pes. Místo činu: kuchyň nejlepší ženské přes pečení sladkého v okrese. Témata: covid, volby, vědmy, otevírání čaker a minulé životy.

28.9.2021 v 8:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Pavel Chalupský

Jak si udělat radost.

Těch možností je nepřeberné množství. Někdo si zajde do oblíbené kavárničky, někdo do přírody, někdo za známými, někdo si něco koupí, někdo....Je to naše volba. A co takhle udělat radost...

28.9.2021 v 7:29 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Kašlu na to, jak vypadám

Kašlu na to, jak vypadám, protože nejtěžší není svoji tvář obhájit, mnohem těžší je svoji tvář neztratit.

28.9.2021 v 6:54 | Karma článku: 11.11 | Přečteno: 149 | Diskuse

Jakub Kouřil

Ti nejlepší skončili v blázinci

Co mají společného malíř Vincent van Gogh, filosof Friedrich Nietzsche a lékař Ignác Semmelweis? Všechny zavřely do sanatoria pro duševně choré.

28.9.2021 v 6:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 62 | Diskuse
Počet článků 3717 Celková karma 21.21 Průměrná čtenost 957

Odkaz na portál Eretz (nová doména)

https://eretz.eu

 

Můj tip:

https://blogosfera.cz

 

/* 1956.   Toto je "my blog 2". Primárně o Izraeli, sekundárně o všem ostatním. Často nabízím menšinové náměty, neb i ty mají mít  své místo ve veřejném prostoru.

 

eContact:  mrstejskal@gmail.com


Motto blogu:  Co jsem napsal, napsal jsem.  (Pilatus Pontius).

 

K zamyšlení: Neřešme autora, ale obsah jeho textů.


Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. Viz zde:

 http://www.flickr.com/mrstejskal

 

Od ledna 2020 jsem také na Instagramu:

http://www.instagram.com/mrstejskal1

 

 

Najdete na iDNES.cz