Pokračování kauzy „Šajch Džarrách“ aneb Ani kompromis
Kdyby se něco podobného odehrálo kdekoli jinde ve světě, a kdyby nešlo o palestinské Araby, nikoho by tento spor o vlastnictví nemovitostí příliš nezajímal. Protože ale jde o palestinské Araby a k tomu o neuralgickou lokalitu – východní Jeruzalém -, máme tu „megakauzu“ (spíš ale pseudokauzu), na níž se propagandistický přiživí kdejaký progresivita. Včetně AOC – americké levicové aktivistické federální poslankyně Alexandrie Ocasio-Cortezové.
Nejprve zopakuji (s použitím materiálů z jednoho svého předchozího článku) o co v této záležitosti jde (ČÁST I) a poté přidám aktuální informace (ČÁST 2).
ČÁST I
Web programu ČT24, když v sobotu 8. května informoval o dění v izraelském hlavním městě, napsal:
- Ve východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh Palestinci mezitím demonstrují denně zhruba týden. Protesty souvisejí s odvolacím řízením, v němž má soud rozhodnout o vystěhování desítek Palestinců, do jejichž domů se hodlají nastěhovat židovští osadníci.
Upřesněme: soudy nižší instance již rozhodly – ve prospěch Židů a v neprospěch Arabů; Arabové se odvolali k Nejvyššímu soudu, který měl rozhodnout 10. května, celá věc se ale posunula (více v ČÁSTI II). Server Times of Israel to 9. května vysvětlil takto: Poté, co rodiny (které se měly dle dřívějších soudních verdiktů vystěhovat; aktuálně jde o čtyři - LS) požádaly generálního prokurátora Avichaie Mandelblita, aby se stal účastníkem řízení, požádala Mandelblitova kancelář Nejvyšší soud, aby jí dal dva týdny na projednání žádosti. Nejvyšší soud byl velkorysejší – poskytl Mandelblitovi čas do 8. června; do té doby má zvážit, jak se k žádosti postaví, přičemž pro toto mezidobí byly zmrazeny předchozí verdikty týkající se vystěhování arabských rodin. Řízení u Nejvyššího soudu se nakonec protáhlo až do těchto dnů – a nic zatím není pravomocně rozhodnuto.
Podstatu problému vysvětlil 7. května 2021 na webu Jewishjournal.com právník Misha Danzig.
Šajch Džarráh je arabská čtvrť v Jeruzalémě, která byla založena v roce 1865. Ještě před tím, než během první arabsko-izraelské války (1948-1949) obsadilo tuto oblast Zajordánsko, patřila část této lokality Židům. Už před dvěma tisíci lety byla tato oblast známá jako „Šimon Hatzadik“ (Šimon Spravedlivý). Nazvána byla po jednom z posledním členů Velkého shromáždění, což byla instituce zřízená v poexilní době, míněno po návratu Židů z babylonského zajetí. K tomu web izraelské ambasády v Praze uvádí:
- Návrat Židů do vlasti pod Ezdrášovým vedením, vybudování Druhého Chrámu na místě Chrámu prvního, opětovné opevnění Jeruzaléma a založení Velkého shromáždění (Kneset Hagdola) jako nejvyššího náboženského a soudního orgánu židovského lidu znamenalo začátek období Druhého Chrámu. V hranicích perské říše byla Judea národem, který vedl vysoký kněz a rada starších v Jeruzalémě.
Pojmenována po Šimonu Hatzadikovi byla tato oblast proto, že je v této části Jeruzaléma pohřben. V roce 1875 koupily hrobku a okolní pozemky dvě židovské náboženské organizace: Rada sefardské komunity a Generální rada aškenázského shromáždění Izraele. Záhy se lokalita stala domovem Židů, zejména z jemenské diaspory.
Výsledek první arabsko-izraelské války znamenal zásadní změnu. Čtvrť Šajch Džarráh připadla Zajordánsku (později se tato monarchie přejmenovala na Jordánsko). Stalo se něco, o čem se příliš nemluví: Židé zde žijící byli buď zabiti, nebo etnicky vyčištěni. Do jednoho.
Následně svět štkal na osudem „palestinských uprchlíků“. Vybral si ovšem jen ty arabské, o které se jejich „bratři“ ve víře odmítli z politických důvodů postarat; nechali je desetiletí žít v uprchlických táborech. Palestinští židovští uprchlíci z oblastí obsazených Zajordánskem svět příliš nezajímali.
Další změnu, tentokrát ve prospěch Židů ze čtvrti Šajch Džarráh, přinesla až situace vzniklá po třetí arabsko-izraelské válce (1967). V té bylo Jordánsko (někdejší Zajordánsko) poraženo, přišlo o Judeu a Samaří a také o východní část Jeruzaléma včetně námi sledované čtvrti. Změna spočívala v tom, že Izrael přijal zákon, který Židům umožnil získat zpět nemovitosti, z nichž byli vyhnáni zajordánskými úřady (a někteří předtím také Brity v době jejich mandátní správy nad Palestinou), pokud disponují platným dokladem o vlastnictví, pakliže současní obyvatelé těchto nemovitostí nemohou předložit listinný důkaz o nákupu nebo převodu vlastnictví.
Misha Danzig zdůrazňuje, že domy, které jsou předmětem současného soudního řízení, jednak stojí na pozemcích zakoupených v roce 1875 židovskými komunitami, jednak byly ve vlastnictví jednotlivých židovských rodin: ty si je v řádně koupily a tyto transakce byly řádně zaregistrovány jak úřady Osmanské říše (spravovala Palestinu od 16. století do roku 1917), tak úřady britské mandátní správy (skončila 1948).
Z výše uvedeného vyplývá, že jde o soukromý spor dvou stran o vlastnictví, které v právním státě může posoudit a právoplatně rozhodnout toliko soud, resp. s odvolacími řízeními toliko soudy, což se také v této kauze děje.
ČÁST II
Jak již uvedeno, případ čtyř arabských rodin, které se mají vystěhovat, skončil u Nejvyššího soudu. Ten navrhl předběžné kompromisní řešení. Referuje o něm web listu The Jerusalem Post („Court pushes deal for Palestinians to stay in Sheikh Jarrah homes“/2. 8. 2021).
Nabídka soudu zní: vždy jednomu členu každé rodiny bude poskytnut tzv. chráněný nájem výměnou za roční platbu 1500 nových šekelů. Tím by bylo zrušeno předchozí rozhodnutí soudu nižší instance o vystěhování. Arabové by ovšem museli uznat, že pozemky patří Společnosti Nahalat Šimon (ta odkoupila vlastnická práva, která předtím patřila oběma náboženským institucím uvedeným výše – sefardské a aškenázské).
Nabídka kompromisu byla tedy učiněna, ovšem ani jedna strana sporu se k němu nepostavila vstřícně.
Ilan Šemer, advokát zastupující Společnost Nahalat Šimon hovoří o nabídnuté dohodě jako o „prázdném kompromisu“. „Případem se zabývám už roky a oni nerespektovali žádná předchozí rozhodnutí, tak proč si myslíte, že by to udělali teď?“ zeptal se. Připomněl, že předchozí odmítnutí arabských rodin platit minimální nájem vedlo k soudnímu rozhodnutí o jejich vystěhování.
Naproti tomu Sami Eršeid, právní zástupce čtyř arabských rodin, jichž se vystěhování týká uvedl, proč ze strany jeho klientů nebyla dohoda akceptována: jeho klienti se obávají, že přijetím statusu „chráněných nájemníků“ by se vzdali svých vlastnických nároků. Dodejme: vlastnických nároků, které existují pouze v jejich představě; reálně majiteli nejsou.
Věc má i svoji politickou dimenzi. Arabové, kteří se považují za Palestince, odmítají cokoliv platit Izraelcům, resp. izraelské společnosti (Nahalat Šimon). Jednak ji považují za „osadnickou“ (což je z jejich pohledu cosi jako „ďábelský cejch“, jednak neuznávají izraelské (židovské) vlastnictví nemovitostí v Šajch Džarrádu, ačkoli je založeno na listinných důkazech a jeho právoplatnost potvrzena soudem.
Kauza trvající tři desetiletí, jistěže patřičně zhysterizovaná a neméně zpolitizovaná, opět skončila na mrtvém bodě. Bezpochyby se k ní dříve nebo později vrátíme.
Lubomír Stejskal
Slovo k migračnímu paktu
Kdyby nešlo o tak závažné téma, byla by to docela zábava. Evropská unie připomíná člověka plačícího nad rozlitým mlékem.
Lubomír Stejskal
Video, které by měl vidět každý
Izraelský prezident Isaac Herzog sdílí na svém účtu na síti X nové video z barbarského únosu Yardena Bibase, jednoho z těch, kdo byli 7. 10. 2023 gangsterky odvlečeni teroristy do Pásma Gazy.
Lubomír Stejskal
Brusel: Ke skandálnímu pokusu levice zakázat pravicovou konferenci
V pátek 12. dubna rozpustila berlínská policie propalestinskou konferenci podporovatelů teroristických agresorů. K podobnému kroku sáhl o čtyři dny později starosta jedné obce v metropolitní oblasti Bruselu.
Lubomír Stejskal
Několik poznámek k článku Jana Fikáčka z 16. 4. 2024
Bloger Jan Fikáček publikoval 16. dubna 2024 článek „Proč jsou izraelská média daleko méně proizraelská než česká?“.
Lubomír Stejskal
Na okraj zákazu propalestinské konference v Berlíně
Na pátek 12. dubna byla do Berlína svolána Palestinská konference 2024. Krátce po začátku ji německá policie zakázala.
Lubomír Stejskal
Pravda vyšla najevo: Írán se spolupodílel na masakru ze 7. října 2023
Teheránský režim se opakovaně dušuje, že s masakrem provedeným Hamasem v Izraeli loni 7. října nemá nic společného. Máme tomu věřit?
Lubomír Stejskal
Agrese proti Izraeli: Tuto bitvu Írán prohrál
Bylo to úlevné probuzení do nedělního rána 14. dubna. Dlouho po půlnoci jsem šel spát s obavami, jak rozsáhlé škody drony a střely agresora v Izraeli způsobí.
Lubomír Stejskal
Je válka na spadnutí?
Tuto otázku jsem si kladl v sobotu 13. dubna na začátku večera, kdy to tak skutečně vypadalo. Soudě podle obsahu zpráv a řady opatření, z nichž zásadní byla vydána v Izraeli.
Lubomír Stejskal
Válka va Gaze: K novému videu unesené Noy Argamaniové
Šestadvacetiletá Noa Argamaniová je jednou z těch mladých žen, které na izraelském hudebním festivalu Supernova loni 7. října nebyly zavražděny, ale gangstersky uneseny do Pásma Gazy.
Lubomír Stejskal
Česká korupční republika?
Vždycky když se v médiích objeví nová zpráva o zásahu protikorupčních orgánů tam či onde, vzpomenu si na jeden svůj rozhovor starý nějakých dvacet let.
Lubomír Stejskal
Válka v Gaze: Matka píše náčelníkovi generálního štábu
Iris Haimová zažila jednu z nejhorších a zároveň nejabsurdnějších věcí, která může izraelskou matku potkat. Její syn Jotam unesený 7. října 2023 gangstery Hamasu byl v Pásmu Gazy zabit.
Lubomír Stejskal
Mají muslimské svátky větší hodnotu než židovské?
Proč se ptám? Ta otázka mě napadla, když jsem se ve středu 10. dubna 2024 večer letmo seznamoval s obsahem denního vydání egyptského serveru Ahramonline.
Lubomír Stejskal
Fanatismus BDS se nyní obrátil proti Giro d´Italia a Tour de France
Jsou oba špičkové cyklistické podniky Evropy z hlediska zajištění bezpečnosti ohroženy? Při pohledu na web hnutí BDS se toho dojmu sotva zbavíme.
Lubomír Stejskal
Hlas z periferie: Ke sporu p. Valíkové a p. Flašky
Nejde o takovou legraci, jak by se mohlo na první pohled zdát. Svoboda tvorby na blogu iDNES není bezbřehá. Je omezena mantinely, které nesou název kodex blogera.
Lubomír Stejskal
Nemocnice Al Ahli v Gaze: Definitivní konec jedné hysterie
Vzpomínáte na 17. října 2023? Z Pásma Gazy přišla zpráva o výbuchu v anglikánské nemocnici Al Ahli. Palcové titulky hlásaly: 500 mrtvých. Arabové přičetli vinu Izraeli.
Lubomír Stejskal
Slovenské volby a postřehy některých blogerů
Už jen letmé seznámení s titulky některých článků v blogerském prostoru českého internetu mohly vyvolat dojem, že z naší strany byl masivně podporován pouze Ivan Korčok.
Lubomír Stejskal
Proč budou letos pravoslavné Velikonoce až 5. května?
Zatímco podle gregoriánského (našeho) kalendáře byla letos Velikonoční neděle 31. března, v ortodoxních církvích, které se řídí juliánským datováním, připadne až na 5. května.
Lubomír Stejskal
Už půl roku...
Už půl roku jsou držena izraelská rukojmí v Pásmu Gazy v nelidských podmínkách. Už půl roku vede izraelská armáda v Pásmu Gazy válku s teroristy Hamasu.
Lubomír Stejskal
Odpověď z periferie: Pro p. Krištofíkovou a Kielbergerovou
Druhého dubna 2024 to byl rok, co jsem byl administrací odsunut v rámci blogů iDNES na internetovou periferii. Protože mi byl později na několik měsíců zablokován vstup do diskusí, reaguji článkem.
Lubomír Stejskal
Střelba na konvoj v Gaze. Co se vlastně stalo?
V pátek 5. dubna 2024 zveřejnila izraelská armáda (IDF) výsledky svého šetření tragédie, k niž došlo v pondělí 1. dubna v Pásmu Gazy.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 4798
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 840x
https://forum.eretz.cz/index.php/board,9.0.html - to nejpodstatnější z izraelského sportu na jednom místě
/* 1956.
V letech 2012 až (duben) 2023 bloger na hlavní stránce iDNES. Předtím na BigBlogeru Lidovek. V období prosinec 2020 až únor 2023 též na Blogosféře.cz. Od 11. dubna 2023 na platformě Blogosvět.cz . Jako autor spolupracuji s internetovým deníkem Neviditelný pes. Od 18. 4. 2023 aktivní také na Seznamu Médium. (Po vyloučení z hlavní stránky iDNES jsem aktivní pouze na tomto soukromém blogu na iDNES.)
eContact: mrstejskal@gmail.com
Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. Viz zde: http://www.flickr.com/mrstejskal