Úterý 28. září 2021, Den české státnosti
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 28. září 2021 Den české státnosti

Parlament: Na velikosti záleží

14. 06. 2021 10:00:57
Už jste to také asi slyšeli - a možná si to i myslíte. Že český parlament je příliš početný a měl by se redukovat, aby těch „darmožroutů“ v něm bylo méně. Co ale říci na názor, že zákonodárný sbor je personálně poddimenzovaný?

Hned v úvodu upozorním, že předchozí věta se netýká České republiky; u nás je parlament (obě komory) podle vzorce uvedeného níže spíše naddimenzován. Kdybychom ale vzali v potaz toliko dolní komoru – poslaneckou sněmovnu -, pak by počet jejích členů tomuto vzorci přibližně odpovídal.

V souvislosti s očekávanou (a nyní již potvrzenou) změnou vlády v Izraeli přinesl server Times of Israel v sobotu 12. června 2021 obsáhlou analýzu, která se týká vnitřních politických poměrů v Izraeli: mimo jiné slabého a špatně fungujícího parlamentu, příliš silné vlády a věcí s tím souvisejících. Některých si všimneme i v tomto článku.

Analýzu „Why the champions of change are forming one of Israel’s most bloated governments“ napsal Haviv Rettig Gur; v jeho materiálu vystupuje také politolog Asaf Šapira z Izraelského demokratického institutu.

Článek se odvíjí od konstatování, že architekt nové koalice, z níž vzešla „vláda změny“ v čele s Naftalim Bennettem, šéf největší opoziční strany Yeš Atid Yair Lapid, přiznal první selhání. Ačkoli jako opoziční lídr kritizoval Netanjahuovu vládu jako příliš „nabobtnalou“, ta „jeho“ není o mnoho štíhlejší. Má 28 členů – tedy tolik, kolik měl v závěru odcházející Netanjahuův kabinet. S tím, že někteří jeho členové zastávali víc než jeden ministerský post.

K tomu Lapid sebekriticky uvedl: „Tady jsem selhal. Toto nemohu obhájit. Chtěl jsem malou vládu s nízkým počtem ministrů. Není to dobrá věc.“

Proč ale Lapid selhal? Autor analýzy v Times of Israel má za to, že problém je závažnější a přesahuje možnosti předvolebních slibů.

Zvyšující se počet členů vlády je v Izraeli dán systémem: volí se proporčně a uzavírací klauzule pro vstup do Knesetu je 3,25 %. Dostaneme-li se do situace, kdy záleží na jednotlivém poslanci, zda bude zformována koaliční vláda, pak se snadno stane, že onomu poslanci je nabídnuto místo ve vládě – a vytvořeno pro něj nové ministerstvo.

Příkladem budiž Orly Levyová Abekasisová. Jako předsedkyně strany Gešer podpořila po předminulých volbách (březen 2020) vznik koalice Netanjahu - Gantz, stala se členkou vlády a bylo pro ni vymyšleno nové ministerstvo: resort pro podporu a rozvoj komunit. Ptáte-li se, co mělo „v referátu“, pak (mimo jiné) ochranu dětí před násilím, boj proti zločinu a drogám, podporu projektu „Města bez násilí“ a podpora programů zaměřených na zlepšení života v komunitách izraelských Arabů. (To posledně jmenované má nově na starosti politik v pozici náměstka ministra pro arabské záležitosti na Úřadu vlády; stal se jím předseda koaliční arabské strany Raam Mansour Abbás. Samotné ministerstvo pro podporu a rozvoj komunit patří mezi ta, která Bennettova - Lapidova vláda zrušila.)

Problémů ale jmenuje analýza v Times of Israel víc. Čím početně menší parlament, tím více zákonodárců musí pracovat ve více výborech. Lze tuto práci efektivně zvládnout? Toť otázka. Spíše ne.

Další problém: většina ministrů (izraelských vlád) se rekrutuje z členů parlamentu. Mohou pracovat současně ve vládě a v parlamentu? Nikoli. Na to pamatuje tzv. norský zákon (inspirovaný praxí v této severské zemi). Ministr – člen Knesetu se může vzdát svého parlamentního mandátu; na jeho místo nastoupí další osoba na kandidátce strany, a pokud ministr ve vládě skončí, do parlamentu se jako poslanec vrátí. Těchto "rošád už byla po nedělním (13/6) odsouhlasení nové vlády Knesetem řada realizována.

Haviv Rettig Gur ve své analýze s odkazem na politologa Šapiru konstatuje, že Izrael má jeden z početně nejmenších parlamentů v demokratickém světě (vzhledem k počtu obyvatel) a srovnává tři země:

  • RAKOUSKO

Počet obyvatel ... přes 9,5 milionů

Dvoukomorový parlament ... 244 zákonodárců

  • IRSKO

Počet obyvatel ... necelých 5 milionů

Dvoukomorový parlament ... 226 zákonodárců

  • ŠVÝCARSKO

Počet obyvatel ... přes 8,7 milionů

Dvoukomorový parlament ... 246 zákonodárců

  • IZRAEL

Počet obyvatel ... přes 9,3 milionu

Jednokomorový parlament ... 120 zákonodárců

Asaf Šapira k tomu uvádí, že obvyklý počet členů parlamentu pro země s počtem obyvatel srovnatelným s Izraelem je něco přes dvě stě. Podle jeho vyjádření se přitom vychází z následujícího vzorce:

Tedy: třetí odmocnina počtu obyvatel dané země.

Jelikož Izrael má zaokrouhleně 9,3 milionů obyvatel, měl by mít Kneset nikoli 120, ale 210 členů, tedy téměř dvojnásobek, aby byl efektivnější. Je něco takového přijatelné?

Asaf Šapira si myslí, že nikoli. Je-li pověst Knesetu ve veřejnosti nevalná, částečně proto, že podle mínění voličů pracuje špatně, pak těžko přesvědčíte občany, aby souhlasili s tím, že by bylo potřebné jej početně zdvojnásobit. (Něco na způsob Hlavy 22.)

Přesto: existuje řešení? Podle politologa Šapira ano. Přes peníze.

Informace z Knesetu říkají, že na každého poslance je vydáno z rozpočtu ročně v přepočtu 520 tisíc US dolarů. Ministr „stojí“ obvykle třikrát tolik. Čím víc ministrů a ministerstev, tím větší nároky na státní rozpočet. Pokud by zvýšení počtu členů Knesetu ze současných 120 znamenalo méně ministrů a méně ministerstev (a tedy méně výdajů na ně), pak by zvýšení počtu zákonodárců mělo smysl a veřejnost by tento krok mohla akceptovat.

To vše je ale pouhá teorie: nic z toho, zejména pak zvýšení počtu členů izraelského parlamentu, což vychází ze starověké židovské tradice, není na pořadu dne.

Poučení pro nás: volání po snížení počtu členů parlamentu vůbec nemusí být dobrým receptem na řešení neuspokojivé vnitropolitické situace v České republice (neuspokojivé podle mínění nespokojených občanů). Ať se nám to líbí nebo ne: to, co máme v ruce, je volební lístek. Je na každém z nás, jak rozdáme politikům karty – bez ohledu na to, kolik členů má dolní a horní komora českého parlamentu.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Lubomír Stejskal | pondělí 14.6.2021 10:00 | karma článku: 9.22 | přečteno: 282x

Další články blogera

Lubomír Stejskal

Za výzvu k míru - zatykač

V pátek 24. září se v kurdském Irbílu konala konference tří stovek iráckých osobností, které vyzvaly iráckou federální vládu, aby normalizovala vztahy s Izraelem. Jinými slovy, aby se Irák připojil k Abrahamovským dohodám.

27.9.2021 v 21:21 | Karma článku: 6.70 | Přečteno: 115 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Barbaři

Netuším, kolik lidí na Západě přesvědčí zavěšení mrtvoly na jeřáb o tom, že Tálibán roku 2021 je jiný (lepší) než Tálibán roku 1996. Ale budiž: možná je veřejné vystavení zabitého člověka věcí vkusu.

26.9.2021 v 18:07 | Karma článku: 22.00 | Přečteno: 462 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Jak jsem předběhl dobu. O osmnáct let

Přes tři stovky iráckých osobností, pravda vesměs kmenových vůdců, ale nejen kmenových vůdců, s velkým zpožděním (ale přece) naplnily alespoň symbolicky mé přání, které bylo spjato s osvobozením Iráku od diktátora Husajna.

25.9.2021 v 23:37 | Karma článku: 17.99 | Přečteno: 322 | Diskuse

Lubomír Stejskal

O jedné výzvě Mezinárodnímu olympijskému výboru

V sobotu 18. 9. jsem na svém blogu informoval („Neuvěřitelná troufalost Íránu. Kdy začne svět reagovat?“) o projevu nejvyššího představitele Íránu Chameneího, který pronesl při setkání s medailisty z tokijských LOH a paralympiády.

24.9.2021 v 23:55 | Karma článku: 13.51 | Přečteno: 212 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Petr Štrompf

Miliardáři budoucím prezidentem? A proč ne chuďas?

Čas běží, ten Zemanův taky, mám na mysli pana prezidenta. Konspirace, zda vydrží do konce svého mandátu či nikoliv, jen posilují úvahy, zda do "toho" půjde ten či onen fantasta.

28.9.2021 v 8:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 11 | Diskuse

Jan Bartoň

Německé volby pod klimatickým alarmismem

Německé volby dopadly tak jak dopadly – tedy de facto patem. Je příznačné, že německá média zcela ignorují výsledek AfD , ale postkomunistickou levici Die Linke považují za vhodného koaličního partnera.

28.9.2021 v 8:00 | Karma článku: 11.79 | Přečteno: 80 | Diskuse

Pavel Ďuran

Volba jako projev generačního sobectví?

Na Seznamu.cz jsem si přečetl glosu Tomáše Pergla, který voliče hnutí ANO (hovoří o starších ročnících) nazývá sobci. „Pokud senioři volí podle toho, od koho dostali víc přidáno, nechávají se uplácet na úkor svých potomků.“

28.9.2021 v 4:44 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 242 | Diskuse

Radek Peka

Koho volit ve volbách 2021

Dostávám celkem dost dotazů od lidí, kteří se o politiku tolik nezajímají, ale chtějí volit, komu by to měli hodit. Pokusím se stručně o každé straně napsat, co prosazuje, jaké jsou její klady a zápory.

28.9.2021 v 1:25 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 |

Lubomír Stejskal

Za výzvu k míru - zatykač

V pátek 24. září se v kurdském Irbílu konala konference tří stovek iráckých osobností, které vyzvaly iráckou federální vládu, aby normalizovala vztahy s Izraelem. Jinými slovy, aby se Irák připojil k Abrahamovským dohodám.

27.9.2021 v 21:21 | Karma článku: 6.70 | Přečteno: 115 | Diskuse
Počet článků 3717 Celková karma 21.20 Průměrná čtenost 957

Odkaz na portál Eretz (nová doména)

https://eretz.eu

 

Můj tip:

https://blogosfera.cz

 

/* 1956.   Toto je "my blog 2". Primárně o Izraeli, sekundárně o všem ostatním. Často nabízím menšinové náměty, neb i ty mají mít  své místo ve veřejném prostoru.

 

eContact:  mrstejskal@gmail.com


Motto blogu:  Co jsem napsal, napsal jsem.  (Pilatus Pontius).

 

K zamyšlení: Neřešme autora, ale obsah jeho textů.


Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. Viz zde:

 http://www.flickr.com/mrstejskal

 

Od ledna 2020 jsem také na Instagramu:

http://www.instagram.com/mrstejskal1

 

 

Najdete na iDNES.cz