Je možné hovořit o homosexualitě jinak než kladně?

Asi jak kde. Své o tom ví Päivi Räsänenová, poslankyně finského parlamentu za křesťanské demokraty, někdejší šéfka této strany a bývalá ministryně vnitra. Vedle toho žena, která vyznává biblické křesťanství.

A jako věřící žena respektující biblické učení zastává vůči homosexualitě biblický postoj. Tedy záporný. Bible učí, v souladu s ustanovením Stvořitele: intimní vztah mezi mužem a ženou ano (a to výlučně), homosexualita je v očích Stvořitele ohavnost.

Nemusí se nám to líbit, ale tak to prostě je. A v duchu tohoto biblického učení se veřejně vyjadřuje i Päivi Räsänenová.

V normálně a nikoli extrémně politicko-korektně fungujícím světě by neměla mít problém – a my bychom o ní nejspíš ano nevěděli. Tak tomu ale není. Ona problém má. A ne malý.

Ve čtvrtek 29. dubna (2021) informoval web finské rozhlasové a TV společnosti Yle o tom, že Räsänenová byla generální prokurátorkou obžalována kvůli údajným nenávistným projevům:

Obvinění se týká jejích textů publikovaných na internetových stránkách Luther Foundation Finland, duchovního reformního hnutí, a misijní organizace Finnish Evangelical Lutheran Mission. Dále jejích příspěvků na sociálních sítích (Twitter, Instagram, Facebook) a v rozhlasovém pořadu Yle Puhe.

Ve všech těchto vyjádřeních zastávala biblický postoj k manželství a homosexualitě, což generální prokurátorka Raija Toivianenová vyhodnotila jako hanlivá a diskriminační vyjádření vůči homosexuálům, která porušují jejich důstojnost a princip rovnosti. Písemné a slovní projevy političky prý překračují hranice svobody slova a svobody vyznání a mohou být interpretovány tak, že  mohou podněcovat  k nesnášenlivosti, pohrdání a nenávisti.

Räsänenová oponuje tím, že hájí biblické principy a nehanobí homosexuály, neboť je toho názoru, že jejich lidskou důstojnost a lidská práva je nutné respektovat a bránit.

Protimluv? Nikoli. Kdo je schopen rozlišovat, porozumí. Protože shodou okolností nahlížím na homosexuální problematiku stejně jako obžalovaná politička, velice dobře vím, jaký mám názor na homosexualitu, homosexualismus a homosexuální praktiky (včetně pocitů z nich, jsem-li svědkem jejich projevů na veřejnosti*) - to na jedné straně; na straně druhé plně respektuji jejich lidská a občanská práva a právo na lidskou důstojnost. (Nikoli ovšem jejich „právo“ dávat zavedeným termínům nový obsah, např. zahrnout do pojmu manželství úředně potvrzený vztah stejnopohlavní dvojice.)

/*/ Nikdo nikdy neřešil a řešit nebude mé pocity absolutního hnusu doprovázené zvednutím žaludku, když vidím ve veřejném prostoru dva muže vedoucí se za ruku a líbající se. Je to něco, s čím se nějakým způsobem musím vyrovnat a nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že bych to měl řešit jinak než sám v sobě. Tím myslím za pomoci nějakého druhu aktivismu či dokonce státní moci.

Obžalovaná Räsänenová má se svými názory problémy delší dobu. Např. v roce 2019 se veřejně postavila proto angažmá luterské evangelické církve ve prospěch módních homosexuálních pochodů. Na svém Twitteru zveřejnila obrázek otevřené Bible s úryvkem z dopisu apoštola Pavla římskému sboru (Epištola Římanům, kapitola 1, verše 24 až 27), kde čteme:

• Proto je Bůh nechal na pospas nečistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní těla; vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli - on budiž veleben na věky! Amen. Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost.

Tím na základě biblického učení vyjádřila své přesvědčení, že křesťanská církev by měla k homosexuálním aktivitám zaujmout jiný než vstřícný postoj. I to jí v obžalobě přitížilo.

Päivi Räsänenová si ovšem stojí za svým. Říká, že k soudu půjde s klidnou a statečnou myslí a s důvěrou, že Finsko je ústavním státem, kde je garantována svoboda projevu a svoboda víry.

Podle ní přesvědčení založené na křesťanské víře není pouhá formalita. „Prvotní křesťané se nezřekli své víry ani v jámě lvové, tak proč bych se já měla vzdát své víry v soudní síni.“ Svého světonázoru se vzdát nehodlá, ani neplánuje „odvolat“ cokoli z toho, co napsala. „Ani se nebudu omlouvat za to, co napsal apoštol Pavel. Jsem připravena bránit svobodu slova a svobodu vyznání, bude-li to nutné.“

A přesně o to jde.

Řečeno bez servítků: jsme svědky odstrašující podoby politicko-korektního extremismu. Päivi Räsänenová je souzena za vyjádření názoru, což by mělo být varující. Homosexuální lobby a její sympatizanti dosáhli další mety. Jsou v ofenzívě.

Připomeňme ten obludný paradox. Západní společnost se ráda hlásí k tomu, že stojí na židovsko-křesťanských základech (vedle antických). Když ale někdo elementární principy těchto základů veřejně hájí, tak jako Päivi Räsänenová, čelí trestnímu stíhání, je vláčen po soudech a hrozí mu kriminál.

Server organizace ADF International (Mezinárodní aliance na obranu svobody) napsal, že Päivi Räsänenová čelí třem žalobám a za každou může jít až na dva roky do vězení.

Další důkaz toho, že nežijeme v normální světě. Přitom úsilí o zrovnoprávnění homosexuálů začalo kdysi tak nevinně. Dnes jsme ale někde jinde. Už nejde o práva homosexuálů, kteří stále zvyšují své nároky, ale o právo nás ostatních svobodně vyjádřit svůj názor na vše, co se homosexuality týká.

Kauza Päivi Räsänenové vytváří atmosféru strachu, nesvobody, autocenzury. Další s děsivých plodů politické korektnosti. Ano, zatím ve Finsku. A zítra?