Lekce

Říká se, co tě nezabije, to tě posílí. Platí to i o internetové debatě týkající se Mariánského sloupu? Nevím, zda mě posílí, rozhodně se mi ale dostalo další lekce. Dobře mi tak: sám jsem k té debatě svými texty přispěl.

Co ta lekce obsahuje? Především: netolerantní prý nejsou ti, kdo vztyčením sloupu druhou stranu urážejí a ponižují, ale kupodivu ti na opačné straně názorového spektra – kdo se urážet nenechají a pozvedli svůj kritický hlas. Svět postavený z nohou na hlavu.

Jenom pro pořádek. Mě neuráží, že na vrcholu sloupu stojí Maria, ale sloup samotný, se vším všudy – jeho symbolika, jeho poselství (rafinovaně maskované do něčeho pozitivního), bezohlednost těch PRO. Už jen skutečnost, že sloup byl znovu postaven na místě nacházejícím se pár metrů od popraviště 27 představitelů České konfederace je vrcholem cynismu. Že to nevadilo mocným tehdy, v polovině 17. století, nepřekvapuje. Že to nevadí jeho obnovitelům dnes, o čemsi vypovídá.

Ano, protistrana bude namítat: původní sloup vztyčili na místě, kde bylo zneuctěno staroboleslavské Palladium. Jeho přibytí na pranýř byla jedna ze série projevů zla, netolerance a neúcty, kterých jsme v dějinách náboženských válek svědky. Stalo se to ovšem tehdy, v roce 1632; sloup ale vztyčujeme nyní. Se znalostmi všeho, co brutální rekatolizace znamenala. Jako by projevy zlé vůle neměly konce.

Je mi vyčítáno, že bojuji starou, dávno skončenou bitvu. Není to ale jinak? Nepozvedli „zrezivělý meč“ ti, kdo vztyčili sloup s Marií šlapajícím po drakovi v roce 2020? A nesnaží se z nás udělat hlupáky, když tvrdí, že ten drak neměl a nemá nic společného s poraženými kacířskými protestanty? (Byť „oficiálně“ jsme odkázání na knihu Zjevení 12– drak je symbol zla, symbol satana. Koho asi v dobovém kontextu představoval? Jistě ne tehdejšího papeže Innocenta X. Dlužno ovšem podotknout, že 12. kapitola knihy Zjevení je ve vztahu k tomu, co zobrazuje horní část sloupu interpretována dosti svérázně.)

Pro internetovou diskusi je ovšem příznačná velká neznalost nejen Bible, ale i církevních dějin u nemalé části přispěvatelů. Pohybují se jakoby v mlze, nevidí jasně kontury, pletou si zásadní pojmy, nerozlišují, netuší, že mnohé bylo jinak.

Jeden smutný příklad za všechny. V diskusi se objevilo, že „v Německu (po nástupu nacistické diktatury) jsme my, protestanti, podporovali Hitlera“. Je nutné se ohradit proti této polopravdě, která špiní pověst části německých protestantů. Ne všichni totiž podporovali hnědý mor. Proti „Deutsche Christen“, kteří akceptovali nacistickou ideologii, se postavila „Vyznavačská církev“, jejíž mnozí členové byli nacisty vězněni a někteří zavražděni (vězněn teolog Niemöller, vězněn a 9. 4. 1945 zavražděn teolog Bonhoeffer). Pokud toto „B“ neřekneme, ale zůstaneme pouze u onoho „A“ ("podporovali jste Hitlera"), deformujeme pravdu. A tato deformace pravdy je, žel, nedílnou součásti české internetové debaty na téma Mariánský sloup.

Poučení z této lekce? Pokud nám velí svědomí, abychom pozvedli hlas, tak nemlčet. I když předem tušíme, že budeme v menšině, v lepším případě nepochopeni, v horším dehonestováni.