Proč Íránu nevěřím

7. 07. 2019 17:53:02
Dozvídáme se, že Írán bude obohacovat uran nad rámec dohody z roku 2015. Překvapení? Mnozí si možná řeknout, že k tomu byl islámský režim dotlačen.

Postojem USA, které od dohody odstoupily, a následně ostatních signatářských zemí, jež nedokázaly Teheránu pomoci tím, že by našly mechanismus k obejití amerických sankcí. Kdo chce, ať tomu věří.

Kdo má pochybnosti, tomu mohu nabídnout jeden příklad, jakou hodnotu mají íránské sliby.

V květnu Írán „ohromil“ sportovní svět. V dopise šéfovi Mezinárodní judistické federace Mariu Viznerovi oznámil, že jeho olympijský výbor i svaz juda bude plně respektovat Olympijskou chartu a její nediskriminační principy.

Zaznamenal jsem tu zprávu a přestože byla v médiích hodnocena jako historická, na blog jsem ji nedal. Cosi mi říkalo: vyčkej času. Prostě jsem Íráncům nevěřil. Proč najednou taková změna?

Před závorku je zapotřebí vytknout toto: náš svět je natolik zvrácený, že se raduje z toho, co by mělo být naprosto samozřejmé. Buď daný režim respektuje Olympijskou chartu a pak se může účastnit OH, anebo ji nerespektuje – a pak by měl být z olympijských soutěží vyloučen. (Totéž platí i pro ostatní mezinárodní klání.) Nic mezi tím.

Jenomže – ono to tak není.

Asi nejmarkantněji je zvrácená protiizraelská politika Íránu patrná právě v judu. Obě země jsou v tomto sportu silné – a tak se čas od času stane, že los nebo pavouk svede jejich reprezentanty ke vzájemnému duelu. Ovšem pouze „papírově“: v takovýchto případech Íránci proti Izraelcům nikdy nenastoupí, i kdyby je to mělo stát zlatou medaili. Není až tak podstatné, jak se ze vzájemného měření sil vylžou – obvykle se objeví náhlé a podezřelé zranění. Podstatné je, že se to děje s železnou pravidelností.

Nejde ale o pouhý boj na tatami, pro Íránce je nepřijatelné také společné pózování na stupních vítězů. Svědky jsme toho byli letos v únoru na grandslamu v Paříži. Izraelec Muki vyhrál stříbro, Íránec Mollaei bronz. Podíváme-li se ale na webu Mezinárodní federace juda na společnou fotografii „na bedně“, najdeme tam pouze tři sportovce (ačkoli tam mají stát čtyři: v judu se udělují vždy dvě třetí místa). Íránský judista chybí. Raději fingoval nemoc, než aby se postavil vedle sportovce z nenáviděného Izraele.

Budiž připsáno ke cti Mezinárodní federaci juda a jejímu prezidentovi Mariu Viznerovi, že se snaží tuto hanebnost zvrátit. Několik kol rozhovorů s íránskou stranou vyústilo ve zmíněný dopis, který, ač Izrael nejmenuje, byl všeobecně interpretován tak, že Íránci se budou napříště chovat normálně – nebudou se zápasům s Izraelci cíleně vyhýbat, bojkotovat je z politických důvodů a tím pošlapávat všechny principy férového soutěžení. (Dlužno dodat, že tuto odpornou praktiku uplatňují i jiné muslimské země, dnes je ale naším tématem Írán.) Dopis obsahující tento slib adresovaný Mariu Viznerovi a v kopii šéfovi Mezinárodního olympijského výboru Thomasi Bachovi podepsali dva prezidenti: íránského olympijského výboru Salehi Amiri a tamní federace juda Miresmaeli. Že íránský slib bylo možné vztáhnout na Izrael bylo vcelku logicky zdůvodněno tím, že vůči žádné jiné zemi se Íránci oním hanebným způsobem nechovali.

Jak se ale ukázalo, Íránci slibují a blázni se radují. Interpretace, že se tento slib týká Izraele, byla mylná. Jeden ze spoluautorů dopisu, prezident Íránského olympijského výboru Íránu Salehi Amiri, podle zpráv izraelských médií ze 7. července nenechal nikoho na pochybách, jak se věci mají. „Vyhnout se na soutěžích sportovcům sionistického režimu (tak Íránci nazývají Izrael – LS) je pro muslimský svět otázkou principu. Chovají se tak sportovci z dvaceti zemí.“ Dodal, že tento postoj je v souladu s politikou íránského režimu – a z tohoto důvodu Íránci se sportovci sionistického režimu nesoutěží.

Toto vyjádření poskytl stejný představitel, který předtím vysoké činitele mezinárodního sportu písemně ujistil o tom, že Írán bude dodržovat Olympijskou charty včetně odmítnutí diskriminačních praktik.


Zbývá závěrečné konstatování. Nemůžeme-li odpovědným osobám íránského režimu věřit to, co slíbily ve sportu, jak se můžeme spolehnout na to, že dodrží závazky v oblasti neskonale závažnější – ve svém nukleárním programu? Nijak.


Výše uvedené je jedním z důvodů, proč představitelům íránského islámského režimu nevěřím. Je zapotřebí dodávat víc?

Autor: Lubomír Stejskal | neděle 7.7.2019 17:53 | karma článku: 16.44 | přečteno: 320x

Další články blogera

Lubomír Stejskal

K vraždě u pramene

Byl to ďábelský, hnusný, odporný, zákeřný a zbabělý čin. Arabští teroristé útočící na Židy v jejich odvěké zemi opět ukázali svoji pravou tvář. Podle svých soukmenovců v Pásmu Gazy to byli hrdinové.

23.8.2019 v 21:21 | Karma článku: 28.76 | Přečteno: 468 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Bez osobních útoků by to nešlo, páni prezidenti?

Dovolte mi, abych bez jakékoli souvislosti s Milošem Zemanem citoval Jana Weicha: „Kde blb, tam nebezpečno.“ Jak by se toto konstatování líbilo příznivcům současného prezidenta?

22.8.2019 v 18:53 | Karma článku: 25.46 | Přečteno: 733 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Je rozhodnuto: Sněmovna se rozšíří. O dvojnásobek

Nikoli poslanců, ale podlahové plochy. Na více než 100 tisíc metrů čtverečních. Minulý týden tento záměr schválila příslušná komise na radnici hlavního města.

20.8.2019 v 12:00 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 286 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Je to tak nepochopitelné?

V únoru 2018 byl na křižovatce u vjezdu do města Ariel v samařské oblasti Země izraelské ubodán Arabem devětadvacetiletý Itamar Ben Gal. Zanechal po sobě ženu a čtyři děti.

20.8.2019 v 10:17 | Karma článku: 21.76 | Přečteno: 417 | Diskuse

Další články z rubriky Sport

Petr Horký

Zápisník zuřivého Sparťana: Raus z Evropy a Baník (Páník) na kolenou.

Kupodivu se v nejvyšších letenských patrech po vymajznutí z pohárové Evropy už v kvalifikaci zachoval klídek a po relativně snadném vítězství nad Baníkem i mírněný optimismus. A prsíme se, že jsme Kangovi ukázali tvrdou ruku.

20.8.2019 v 1:16 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 313 | Diskuse

Michal Konečný

Teorie poněkud ulítlá.

Zástupy hlupáků věří nejrůznějším konspiračním teoriím. Od vypouštění chemitrails přes informaci, že newyorská dvojčata odpálila CIA, až třeba po přistání na Měsíci, realizované v holywoodském ateliéru.

19.8.2019 v 6:49 | Karma článku: 10.28 | Přečteno: 216 | Diskuse

Dalibor Kurbel

EL: Česká ostuda, baltská senzace a hořkosladké vítězství Linfield FC

Včerejší zápasy třetího předkola Evropské ligy UEFA přinesly několik zajímavých resultátů, po kterých zaplesalo nejedno srdce fotbalového fanouška. Vyjma toho českého. A právem.

16.8.2019 v 13:15 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 251 | Diskuse

Petr Bajnar

Pele: zrození legendy

Před několika dny jsem na jedné televizní stanici zhlédl životopisný film o nejslavnějším fotbalovém hráči všech dob, o legendárním Pele.

16.8.2019 v 10:50 | Karma článku: 12.23 | Přečteno: 237 | Diskuse

Dana Emingerová

Muž, který umí přelstít gravitaci

Adam Ondra se stal potřetí mistrem světa v japonském Hačiódži v lezení na obtížnost. Přejeme mu, aby zlatou pouť po skále v Japonsku podnikl i příští rok, kdy bude lezení poprvé olympijskou disciplínou.

15.8.2019 v 23:49 | Karma článku: 20.41 | Přečteno: 349 | Diskuse
Počet článků 2710 Celková karma 20.56 Průměrná čtenost 986

 Find more about Weather in Hurghada, EG
Click for weather forecast

Mým premiérovým  blogem byly Pohledy a postřehy na Lidovkách. Toto jsou NOVÉ Pohledy a postřehy. neboli "My Blog 2".

* 1956, nejen internetový publicista. Nabízím často menšinové náměty, neb i ty mají  mít své místo ve veřejném prostoru.  Hlavní okruhy:  Izrael, Egypt,  politika i sport - a kromě toho ledacos jiného. 

Spolupracovník torontského Nového domova a ČRo Plzeň. Na serveru Eretz.cz mám na starosti sportovní sekci. Mé příspěvky vycházejí mimo jiné na Neviditelném psu a na slovenském portálu Delet.sk.

Motto blogu:  Co jsem napsal, napsal jsem  (Pilatus Pontius).

Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře.

Tolik  úvodem  a nyní již - buďte vítáni.

A ještě jeden odkaz:

 http://www.flickr.com/mrstejskal

 

Najdete na iDNES.cz