V pondělí 2. dubna 2018 v 15 hodin (káhirského, a díky letnímu času u nás také pražského) času oznámila egyptská ústřední volební komise konečné výsledky tamních prezidentských voleb.
Překvapení se nekonalo. Skoro se chce říci podobně jako nedávno v Rusku. Stávající prezident Sisi drtivě zvítězil. Hlasovalo pro něj 97,08% voličů. Zbývající procenta – 2,92 - patří jeho protikandidátovi jménem Moussa Mostafa Moussa.
K těmto dvěma číslům se sluší dodat další. Voleb se zúčastnilo 41,5% oprávněných voličů (59 078 138), což také o něčem vypovídá. Třeba o nezájmu nadpoloviční většiny voličů o oba kandidáty. Může to být i výraz tichého protestu, neboť původně bylo zájemců více, ale klání se postupně zredukovalo na duel Sisi versus Moussa. (Někteří kandidáti byli zatčeni, jiní to vzdali sami.) Sisiho převaha pak učinila případné druhé kolo zbytečným.
Připomeňme si předchozí volby v roce 2014. Situace byla v mnohém podobná. Také dva kandidáti, také jasná převaha Sisiho, účast také pod padesát procent:
- Abdel Fatah Sisi … 96,91%
- Hamdeen Sabahi … 3,09%
- Volební účast …47,50%
- Registrovaných voličů … 53 848 890
Zcela jinak vypadaly prezidentské volby v roce 2012, které sice měly tragické dozvuky, ale průběh se nejvíce blížil demokratickým standardům. V prvním kole bojovalo o přízeň voličů 13 kandidátů, do kola druhého postoupili dva s dobře známým výsledkem:
- Mohamed Mursí … 51,73%
- Ahmed Šafik … 48,27%
- Volební účast v druhém kole … 51,85%
- Registrovaných voličů pro druhé kolo … 50 958 794
Za zmínku stojí, že podle izraelského levicového politika Yossiho Beilina skončily volby obráceně, tedy že vyhrál Šafik, premiér za éry Husního Mubaraka, ale protože se v té době vládnoucí Nejvyšší rada ozbrojených sil obávala dalších nepokojů, nechala vyhrát islamistu Mursího. Pokud je to pravda, moc si tím nepomohla, neboť na nepokoje došlo tak jako tak („do roka a do dne“) a islamistický prezident byl smeten Revolucí 2013 zaštítěnou armádou (anebo byl smeten armádou, která se zaštítila Revolucí 2013?).
Ať tak či onak, kostky jsou vrženy. Sisi má na čtyři roky vystaráno, což vůbec není špatná vyhlídka (nejen pro něj). Důležité je, co se bude dít poté, případně mezitím. Zde dávám k úvaze myšlenku, že po mém soudu o kvalitě egyptské demokracie rozhodne to, jestli Sisi po čtyřech (a celkově osmi) letech v úřadu prezidentský palác opustí, anebo budeme svědky pokusů o změnu ústavy tak, aby mohl v roce 2022 kandidovat potřetí, případně pokusů ještě o něco horších – například, že by se stal prezidentem doživotním. Odolá tomuto pokušení? Nechci ale malovat čerty na zeď – vyčkejme a uvidíme.
