Inaugurace hlavy státu je v každé normální zemi slavnostní záležitostí přitahující pozornost občanů a médií. Nejinak by tomu mělo být i v České republice.
Nevím jak občané, nevím jak ostatní média, ale veřejnoprávní Česká televize tomu věnuje pozornost dostatečnou, ba mimořádnou. Sedím u PC, kde zpracovávám několik textů (pro svůj blog a kanadský krajanský Nový domov), je půl hodina po poledni, televizi mám puštěnou jako kulisu a na ČT24 běží od dopoledne speciální vysílání zaměřené v širokém záběru na Zemanovu inauguraci.
Dodejme, že jde o televizi, kterou Miloš Zeman a jeho dvorní moderátor Jaroslav Soukup z TV Barrandov dvakrát nemilují, možná i nenávidí. Napadlo mě, jak se s dnešní slavnostní atmosférou vyrovná programově Soukupova televize s nejlepšími (podle něj) diskusními pořady v republice.
Inu, milý Watsone, je to prosté: Soudkyně Barbara, pak Nebezpečné vztahy live, opět Soudkyně Barbara, opět Nebezpečné vztahy live, Soudkyně Barbara potřetí, v 18:30 večerní zprávy, pak pro změnu zase Nebezpečné vztahy, ale už ne live – a konečně ve 20:15 Týden s prezidentem a Jaromírem Soukupem, je přece čtvrtek, že?
Toto jsem vyčetl z webu televize Barrandov, nikomu nic nevyčítám, jen bych připomněl, že by bylo dobré vzít tato fakta na vědomí, až zase bude z Barrandova moderátor JS dštít oheň a síru směrem na Kavčí hory.
Pojďme ale k jinému tématu, byť s inaugurací souvisejícímu. V televizi jsem zaslechl, že Miloš Zeman se přesune z Vladislavského sálu do katedrály, aby uctil památku knížete Václava. (Jako protestant si nejsem jist, je-li ctihodný kníže také svatý – o tom, podle mého soudu, nemůže rozhodovat nikdo na Zemi, ale vyšší instance. Nevím, je-li správné stavět Boha před hotovou věc lidským rozhodnutím, které může být mylné. To ale pro tuto chvíli nechme stranou).
Když jsem tuto zprávu zaslechl, zbystřil jsem. On se chce prezident poklonit symbolu servility a kolaborace?
Jak jsem na to přišel?
Inu, vážení přátelé, pouze jsem zopakoval slova vyřčená Milošem Zeman před plénem dolní komoru českého parlamentu dne 19. května léta Páně 2000. K dohledání jsou na webu českého zákonodárného sboru, abych vám ušetřil práci, tady jsou:
To, k čemu se chci vyjádřit, je pouze návrh na 28. září, tedy na svatého Václava. Chtěl bych blahopřát těm, kdo tento návrh předložili, protože - aniž by si toho byli vědomi - bude státní svátek na den mých narozenin, ale pochybuji (smích v sále, potlesk), že by toto byla vzhledem k charakteru předkladatelů jejich dominantní motivace. Proto se vás pokusím přesvědčit, že tento návrh, pokud by byl přijat, by nebyl oslavou české státnosti, ale oslavou servility a kolaborace. Jak víte, vždy jsem se vyjadřoval razantně, aby si to lidé zapamatovali, a nevidím důvod, proč bych svoji razanci opouštěl.Svatý Václav do našich dějin vstoupil velmi rozporně. Měl některé skvělé myšlenky, např. roční export 300 volů do Němec by mohl být prováděn i v současné situaci, čímž by se výrazně zvýšila kvalifikační struktura české populace. (Smích v sále.) Ale vedle těchto myšlenek, pro které si svatého Václava vážím, je třeba si uvědomit, že na rozdíl od svého bratra Boleslava a koneckonců i na rozdíl od ostatních Přemyslovců dospěl k názoru, že ohnutá páteř je tím nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s velkým sousedem.Myslím si, že není náhodou, kolegyně a kolegové, jestliže svatováclavská tradice byla tradicí druhé republiky, jestliže svatováclavská tradice byla tradicí protektorátu, jestliže v této zemi byla udělována svatováclavská orlice Emanuelem Moravcem. A pokud to náhodou nevíte, tak poslední velkofilm, který se koncem druhé světové války z příkazu německých okupantů natáčel na Barrandově - naštěstí nebyl dokončen - byl velkofilm, který se jmenoval Svatý Václav. A to ještě - podobně jako Norové měli svého Knuta Hansena - musím dodat, že bohužel, protože nebyli jenom signatáři Anticharty, hlavní roli v tomto velkofilmu přijal Karel Höger.Jestliže tedy shrnu tento historický význam, táži se, kdo v této sněmovně má zájem slavit symbol servility a kolaborace. Myslím si, že hlasování to prokáže. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Ano, mám problém. Problém s tím, nakolik je Zemanova úcta ke knížeti Václavovi, vzhledem k jeho výše citovanému vystoupení ve sněmovně v roce 2000, upřímná, opravdová. A pokud je v této věci zjevný rozpor mezi slovy a činy, jak mám stávající hlavě státu věřit, že podobný rozpor nelze vztáhnou k čemukoliv jinému?
