Máme zde na blogu, zejména v diskusích, zvláštní skupinu přispěvatelů. Působí dojmem, že všude byli, všechno znají a všemu rozumí. Říkám jim pracovně internetoví brouci Pytlíci.
Jedním z nich je i ctěný kolega Jiří Hermánek. Zhusta si přečte toliko perex – a bezprostředně reaguje. Nezřídka, ba často, kriticky. Je to povrchní, neprofesionální, nefér.
Pak sem píše člověk, který o mně šíří bludy, že nejprve píšu a pak teprve myslím – tedy že prsty na klávesnici jsou rychlejší než mozek. Také tuto teorii v tomto článku vyvrátím.
V neděli 4. března 2018 jsem na blogu publikoval článek „Kauzy LS: Pomsta sličné majorky“. Záměrně jsem použil přechylovací variantu vojenské hodnosti (majorka Hobeicheová, nikoli major Hobeicheová).
Pan Jiří H. v reakci uvedl:
- Pane kolego, nevím, jestli jste byl na vojně, ale hodnost "majorka" neexistuje. To spíš majolka.
Mám pro pana kolegu Jiřího následující odpověď:
- 1/Na vojně jsem byl. V letech 1977-1979. Byť s jistým omezením: nesměl jsem do strážní služby. Z důvodů nikoli zdravotních, ale politických – přímí příbuzní na Západě.
- 2/Spisovatel František Nepil byl kdysi v jednom rozhlasovém pořadu dotázán, jak často otevírá Pravidla českého pravopisu. Překvapivá odpověď: „Nikdy. Já je totiž nikdy nezavírám.“ Uvádím to proto, že si počínám v principu podobně. Než zveřejním cokoli, o čem si nejsem z jazykového hlediska jist, otevřu nejprve Internetová pravidla českého pravopisu. Učinil jsem tak i v případě termínu „majorka“ - a tady je výsledek. Nejen pro pana Jiřího H., ale pro všechny podobně smýšlející:
... jak patrno, dle Internetové jazykové příručky termín "majorka" je v souladu s pravidly českého pravopisu.
A ještě jeden odborný text.
... článek z roku 1961 ohledně přechylování vojenských hodností. (Zdroj: web Naše řeč-ujc.cas.cz; nadpis článku "Nové vojenské hodnosti", autor František Švarc)
Jak patrno, termín „majorka“ existuje a v souladu s jazykovými pravidly je možné jej používat. Což jsem ve svém článku také učinil.
Závěr? Snad jen doporučení: chovejte se jako já. Než něco na internetu zveřejníte, zkuste si nejprve zjistit, jak se věci mají. Relevantních zdrojů je dostatek. Jistě, všichni jsme omylní, což platí na prvním místě o mně. Něco jiného ovšem je, když někdo „nejprve vystřelí a pak hledá terč“. Což je příklad pana kolegy Jiřího H. - kategoricky tvrdí, že hodnost „majorka“ neexistuje“, aniž by si zjistil, že opak je pravdou – a že se fatálně mýlí. (Předpokládám, že nechce zpochybňovat platnost internetových jazykových pravidel.)
