- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
O co v normě jde, připomněl 28. ledna portál Středoevropan :
A české vysílání Rádia Zet na svém webu 1. února doplnilo:
Problém má dvě roviny, přičemž ta první, ono nesprávné označování nacistických vyhlazovacích táborů („polské tábory smrti“) žádný problém nepředstavuje. Myšleno mezi Polskem a Izraelem, který v této věci stojí plně na straně Poláků a opakovaně veřejně deklaroval, že používání zmíněného termínu je nesprávné, lživé, deformující historickou realitu. Nejnověji tak ve svém prohlášení učinila na webu izraelské ambasády ve Varšavě velvyslankyně Anna Azariová:
(Zdroj: Web velvyslanectví Státu Izrael ve Varšavě/Záznam pořízen jako screenshot.)
A na téže stránce se také píše, že „Izrael ví, kdo vybudoval KT Auschwitz a jiné tábory; všichni vědí, že to nebyli Poláci“:
(Zdroj: Web velvyslanectví Státu Izrael ve Varšavě/Záznam pořízen jako screenshot.)
V tomto bodu tedy problém neexistuje.
Jiné to ovšem je, pokud jde o účast Poláků na pogromech, masakrech proti Židům, ať už vlastních, anebo ve spolupráci s nacistickými okupačními silami. Tady naopak problém existuje – a proto se v Izraeli zvedla vlna odporu proti zmiňovanému zákonu.
Je historickou skutečností, že během druhé světové války docházelo ze strany Poláků k tragickým činům vůči Židům, které zavdávají důvod pro tvrzení, že někteří příslušníci polského národa se spolupodíleli na vraždění příslušníků národa židovského. Řečeno slovy kritizovaného zákona (jeho paragrafu 55a/1), některé Poláky lze vinit z „odpovědnosti nebo podílu viny na nacistických zločinech spáchaných německou Třetí říší“. Opakuji: některé Poláky, resp. některé příslušníky polského národa. Nikoli samozřejmě všechny Poláky, resp. všechny příslušníky polského národa.
V rámci objektivity je nutné zdůraznit, že to, co je trestné dle paragrafu 55a1 (a rovněž 55a/2 – týká se neúmyslného jednání), trestné není, pakliže by k takovému jednání došlo v rámci uměleckého projevu nebo vědecké činnosti – paragraf 55a/3).
Zde se nelze vyhnout námitce, že zákon je jednak poněkud „gumový“, jednak může generovat politické vězně – do kriminálu by se mohl v Polsku člověk mohl dostat (anebo k tučné pokutě přijít) za vyslovení názoru (s výjimkou umělců a badatelů, což je od představy rovnosti občanů před zákonem dosti vzdálené – tomu viz poznámku 1 níže). Takové zákony jsou ovšem více než problematické a je otázka, jestli mají být součástí právního řádu svobodné demokratické společnosti. (Pokud by někdo tvrdil, že Poláci nesou plnou odpovědnost za holocaust, pak by měl být soudním verdiktem označen za lháře a odsouzen k veřejné omluvě, nikoli do kriminálu; teprve pokud by se pravomocnému verdiktu nepodrobil, mělo by se uvažovat o sankcích. Totéž ovšem platí i o popíračích holocaustu, domnívá se liberál ve mně.)
Pozn. 1: Ač přítel Izraele a židovského národa, mám problém s kriminalizací vydání Hitlerova Mein Kampfu. Z jednoduchého důvodu: zavání to nerovností. Abych si mohl ověřit zrůdnost obsahu Hitlerovy knihy, měl bych mít ve svobodné společnosti možnost a právo si ji přečíst v českém překladu. A abych si ji mohl přečíst, musí ji někdo vydat – a nemůžeme po něm chtít, aby ji vydal „za své“ a rozdával zdarma. Zásadně odmítám variantu, že si ji nějaký znalec v oboru politologie přečte a řekne mi, že je zrůdná. Mám svůj rozum a dostatek inteligence na to, abych to pochopil sám.
Vraťme se ale k tématu. Existují důkazy, že Poláci vraždili za druhé světové války Židy? Ano. Jeden příklad za všechny: Jedwabne na severovýchodě dnešního Polska. To jsou takové svého druhu „židovské Lidice“. V tomto malém městě bylo 10. července 1941 ve stodole upáleno přes tři sta Židů. Masakr spáchali prokazatelně Poláci, byť míra účasti nacistických okupantů není úplně jasná.
Jedwabne nebylo jediným místem v Polsku, kde Židé poznali peklo na zemi. Petr Pazdera Payne na webových stránkách měsíčníku Protestant (č. 1/2010) ve stati o knize Anny Bikontové „My z Jedwabneho“ uvádí:
(Zdroj: Web měsíčníku Protestant/Záznam pořízen jako screenshot.)
Neradostné čtení, krutá pravda.
Jedním dechem je ale nutné dodat, že nejen Židé, ale i Poláci zažili v plném rozsahu peklo na Zemi. Dvěma slovy: nacistický teror. S tím nejhorším, co si pod tímto slovním spojením lze představit. O to méně pochopitelné je, že existence společného nepřítele, který byl ztělesněním samotného satana, jim nebránila v tom, aby podobné peklo, byť početně v menším rozsahu, nepraktikovali sami – vůči Židům. Před tím nelze zavírat oči a strkat hlavu do písku. Současně je ale nutné vyzvednout odvahu všech Poláků, kteří navzdory extrémnímu riziku Židům za války pomohli.
Ano, Polákům slouží ke cti, že v galerii těch, kdo byli jeruzalémským památníkem obětem holocaustu Yad Vašem oceněni čestným titulem Spravedlivý mezi národy (za pomoc Židům před holocaustem) jich je oproti občanům jiných zemí nejvíce – víc než 6700.
Jak patrno, historie není ani přímočará, ani černobílá. Proto by neměl být „přímočarý a černobílý“ ani zmíněný polský zákon, neboť věci jsou mnohem, mnohem složitější. A proto také Izraelci tak důrazně s touto normou nesouhlasí.
Další články autora |
Těšetice, okres Znojmo
7 495 000 Kč