Během uplynulého víkendu se stalo něco, co nečekal nejspíš vůbec nikdo. Jeden z nejlepších fotbalistů své země skončil ze dne na den nejen jako kapitán reprezentace, ale také jako člen reprezentačního kádru.
Jmenuje se Eran Zahavi a znají ho velice dobře, byť v neblahé souvislosti, v plzeňské Viktorce. Ale vyřazení Plzně v třetím předkole Champions League, k němuž došlo v duelu s Maccabi Tel Aviv v srpnu 2015 díky dvěma Zahaviho gólům přebolelo a fotbalová karavana se posunula jinam. U nás i v Izraeli.
Zahaviho kvalit si (kromě jiných) všimli Čínané a na začátku července 2016 nastoupil za Kanton R&F hrající nejvyšší fotbalovou soutěž komunistické Číny – superligu. Zahavi naskočil do rozjetého expresu: premiéru měl v 15. kole (z třiceti) a hned se při ní blýskl gólem. Těch pak do konce soutěže vsítil ještě deset.
Čínská superliga 2017 začala čtvrtého března. Do dnešního dne (psáno 4/9) je odehráno 23 kol. A Zahaviho bilance? Excelentní! Posila z Izraele je skutečnou posilou. Zahavi vsítil 24 branek a je suverénním králem střelců superligy. Hráč na druhém místě, Brazilec Goulart kopající za konkurenční kantonský klub Evergrande, jich má na svém kontě zatím sedmnáct.
Zahavi je tedy hvězdou hvězd. S průměrem 1 branka na 1 zápas jsme si zvykli na to, že téměř v každém zápase skóruje. Zkrátka: pro Kanton R&F skvělá koupě.
Jenomže superliga v ČLR je jedna věc a kvalifikace na světový šampionát 2018 věc druhá.
V sobotu 2/9 se hrálo v izraelské Haifě na stadionu Sammyho Ofera kvalifikační utkání Izrael – Makedonie. Kapitánem domácího výběru byl samozřejmě Eran Zahavi. Jako v kontinentální Číně se mu ovšem nedařilo. A nejen jemu. Izraelci vyšli gólově naprázdno, zatímco hosté jednou skórovali – a vyhráli 1:0.
Fanoušci domácích byli hrubě nespokojeni – a dali to patřičně najevo. Hodně hlasitě. Víc, než byly Zahaviho nervy ochotné snést, protože kritika byla adresována především na jeho hlavu. V 87. minutě mu „bouchly saze“, vzteky serval z paže kapitánskou pásku a mrštil ji na trávník. Byl poslední „výkon“, který v reprezentaci odvedl.
Izraelská fotbalová asociace ho okamžitě potrestala. Ročním zákazem působit v reprezentaci, jak uvádí většina médií, pouze Jerusalem Post napsal, že distanc byl „indefinitely“, tedy na neurčito. Tak či onak, Zahavi nebyl zařazen do klíčového zápasu kvalifikace, v němž se Izraelci utkají v italském městě Reggio Emilia s domácím týmem, a to už toto úterý 5/9. Pokud prohrají, což lze předpokládat, mohou na MS zapomenout.
Den poté, co fotbalový svaz vynesl trest, tedy v neděli 4/9, Eran Zahavi oznámil, že v reprezentaci končí definitivně. Roztrpčen a bez fanfár. To vše kvůli jedné hloupé chybě. Sice se za ni následně omluvil – leč stalo se.
Ministryně sportu Miri Regevová vyčetla Zahavimu, že dal špatný příklad mládeži. Každý hráč na hřišti je vzorem pro izraelské děti, které vedeme k toleranci a odporu vůči násilí, dodala. Šéf fotbalového svazu Ofer Eini nenechal nikoho na pochybách, jaké jsou priority: hodnoty cti a sportovní duch je důležitější než jakýkoli výsledek na trávníku.
Jak patrno, morální laťka je ze strany izraelských politiků a funkcionářů nastavena hodně vysoko. Nejen verbálně.
Myslet si o tom můžeme co chceme, možná se to celé jeví jako zbytečně přísné. Dokonce nejspíš i kontraproduktivní, protože Zahavi bude týmu chybět, ne že ne. Nicméně, když jde o principy, pak ve stylu padni komu padni jde vše ostatní stranou. Včetně zasloužené popularity špičkového hráče, která ovšem nemůže být falešnou záminkou k tomu, aby nebyl dán průchod spravedlnosti. Samozřejmě v pojetí těch, kdo jsou odpovědní za respektování pravidel hry.
Možná by si z toho mohli vzít v některých fotbalových svazech příklad.
•
... Eran Zahavi hovoří s novináři. Foto na webu izraelské televize Sport 5 jako součást článku, kde se píše o jeho případu.
