Tak momentálně jsem cca 150 km od Sal Hasheeshe a statisticky už jsme na tom dobře. Tady to na koupání v moři moc vliv nemá. Ale občas si na to vzpomenu při potápění a není to až zas tak příjemný pocit.

Za to mohou určité druhy opalovacích krémů. Milovníci detektivek mají pole působnosti otevřené.

Už ty oběti jsou dvě. Ale co - nas mnógo.

I když jsou takové útoky žraloka na člověka velice vzácné, spoustu lidí to na nějakou dobu odradí od koupání v moři (zejména pak turisty, kteří v té době byli na místě). A někdo z toho získá fobii na celý život. Podobné to je s leteckými haváriemi - byť jsou vzácné, existují lidé (diváci seriálu Letecké katastrofy), kteří do letadla nikdy nesednou.

Váš blog se mi na rozdíl od podivného stanoviska p.Libeňského líbil. Asi nejsem sám. A to proti p.L. nic nemám, naopak jeho reakce bývají dobré, nikoliv demagogicky jednostranné.

Dobrý den. Osudová, neboli fatální, tragédie je trvalou hrozbou existence každého člověka v každém věku a na každém místě. Cynicky se tomu říká být v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Jakkoli si v současnosti hrajeme na vyspělou civilizaci, ve skutečnosti se všude skrývají ony, často opomíjené a ignorované, poměry a zákony džungle. Lze to velmi dobře demonstrovat na situaci v dopravě, stejně jako na situaci v řežbách o koryta mezi zájmovými klany v naší neokoloniální gubernii. Doporučuji se v této souvislosti někdy podívat, nebo se seznámit s osudy pacientů rehabilitačního ústavu v Kladrubech u Vlašimi, kde se lze setkat s neuvěřitelnými případy nezaviněného neštěstí. Tak se točí svět.

Skoro bych řekl, že my ubližujeme (nejen) žralokům víc, než oni nám...

Můj starší syn má ze žraloků fóbii, kterou v něm vypěstovala už od dětství moje manželka, když ho strašila filmem Čelisti (mimochodem ten Spielbergův film byl resp je skvělý). Když byly děti malé, tak jsme byli taky v Hurghadě a šnorchlování si docela užili. Nicméně Faraonova nemoc se nám nevyhnula a od té doby jsem na Egypt zanevřel...

Děkuji za věcnou reakci, zajímavou, k tématu a bez osobních útoků na autora článku, jak jsme toho na internetových diskusích zhusta svědky. Mnozí by si měli vzít příklad.

No já nevím - babka v mém věku si šla zaplavat do moře, kde se občas vynoří žralok zabiják, a nepřežila to - nepsal bych "žel", protože neměla ruku a nohu a takový život není žádná velká zábava. Své měla odžito, pokoj její duši. Na silnicích umírají denně tisíce, možná statisíce lidí globálně - tohle ovšem je atraktivní a hororové. Lidi mimochodem mají rádi krev - viz zápasy těch chlapů, co do sebe mlátí a kopou. Je to very funny.

No tak to teda prrrr... Jsem jen o málo mladší než ta "babka" a rozhodně si nemyslím, že mám své odžito. Naopak teď v důchodu začínám teprve pořádně žít. Ale potápění v plánu nemám