Rozhodnutí by mělo být v prospěch dítěte, ale vůbec to nebude jednoduché...

Korektní soudci (např. v USA, UK) mají různé možnosti zeptat se dítěte - kde by chtělo žít, proč, a to i v pěti letech. Jako soudce bych se nespolehla jen např. na názor psychologa (někdy bývají i manipulováni ze strany dospělých), názor či přání dítěte lehce zjistí i sociál. pracovnice, učitelka mateř. školky, ale nejlepší je, když se soudce při neformál. setkání (např. kancelář soudu či přímo v jedn. místnosti) zeptá přímo dítka. Občas to vidíme v americ. filmech, jednoduchý rozhovor či několik otázek soudce - dítě. Může se tam sice promítnout ovlivnění dítěte někým či něčím, ale primárně by se mělo vycházet z přání či zkušeností dítěte. Rozhodnutí soudu - kde má dítě žít - lze opravit, lze další vývoj přezkoumat. Každopádně je to smutné pro tohoto chlapce, přijít o své nejbližší a pak se setkat s neschopností dospělých dohodnout se, dítě nechce ublížit nikomu, je spravedlivé, mohlo by mít dva střídavé domovy, ale muselo by mu to vyhovovat (nikoli podle přání dospělých).

Jo když to je v amerických filmech tak to jo.... Ve skutečnosti je praxe v USA naprosto odlišná

Prostě normální únos... Co na tom hledat...

Napsal byste pane Hladiku totéž kdyby se nejednalo o Israel ale o Česko?