Konecne tema i zpracovani kde s vami mohu plne souhlasit.

Já se s těmi různými přepisy a výslovností docela srovnávám, ale co mně vadí, je používání českých názvů u evropských měst. Saská Kamenice, Soluň, Cáchy atd. Občas vás to může docela zaskočit. Vzpomínám, když jsem se po revoluci poprvé dostal na letiště ve Frankfurtu a civěl tam na destinaci Kopenhagen a pořád mně nedocházelo co/kde to je. Oni amíci mají taky někdy až humorné přepisy, protože některá slova nedokážou vyslovit. Munig, to ještě jde, ale G-town (Geilenkirchen), s tím mě dostali.

Souhrnně děkuji za slušné a zajímavé diskusní příspěvky. Vážím si takto pojaté diskuse.

A k clanku samotnemu, neznaly arbskych jazyku vychazim z toho, jak o tom pisi svetove agentury.

K prekladu jmen: München zadny Mnichovan - Bayer nevyslovi jako Mynchen, uz jen proto ze Bavori nedokazi spulit rty jak se doctete k knize Bayerisch für Ausländer ( cimz jsou samozrejme mysleni i ostatni Nemci) To mesto s jmenuje Minga.

To máte tak, pane Smejkal. Za komančů tady tlačili ideologové "chozrazčot" a "jólku" a bojovali proti "amerikanismům" a dnešní ideologové to mají prostě naopak. Je totiž třeba zabránit za každou cenu jakékoli "ruské stopě", abychom se nenechali promořit nějakou tou hnusnou, nepřátelskou ideologií. (Jinak vím, že má čeština i 5. pád, ale odjakživa jsem byl zvyklý lidi oslovovat takto a nevšiml jsem si, že by to někdy někomu vadilo). Mějte se.

Jmenuji se Stejskal. Lubomír Stejskal.

Pane Lubomíre, opravdu zajímavé téma, přepisovaní cizích názvů je často problém snad ve všech jazycích. Yen nejnovější v češtině asi je z anglického přepisu do češtiny převzané japonské slovo "tsunami". Někteří ho píší "cunami" a na diskusích si za to vyslouží pohoršení, co to prý píší za paskvil. Oficiálně jsou oba české přepisy správně. Z čistě tradičně jazykového hlediska je ovšem správně přepis "cunami", protože japonská slabika つ se už od konce 19 století vždycky "oficiálně" přepisovala do češtiny jako "cu" , ona je česká výslovnost "cu" také o něco bližší japonské výslovnosti slabiky つ než anglicky přepsané "tsu". Takže, ať si každý přepisuje 津波 (japonskou slabikovou abecedou hiragana つなみ) podle svého osobního gusta. Někdy český přepis či název tahá lid v původní zemi "za uši". Tak třeba Taiwan. Když jsem po prvé navštívil Taiwan koncem 70-tých let, vyslovil jsem párkrát jméno po česky, a moji taiwanští přátelé mě prosili, ať to "ch" z názvu jejich země vynechám, jelikož je to "tahá za uši", což sem jim slíbil a od té doby dodržuji. Za uši tahá Nory i český název "Lofoty", byl jsem svědkem, jak skupinka mladých lidí z ČR se na autobusovém nádraží v Narvik-u anglicky ptala, "which bus goes to Lofoty" a místní měli chvíli problém pochopit, že se jedná o Lofoten (fonetický přepis z norštiny do češtiny "lúfúten").

Nat'ukl jste, pane Stejskale zajímavé téma. S přepisováním či vyslovováním cizích jmen je to problém. Slyšel jsem ještě jako kluk, že rozhlasoví reportéři v ČSR museli projít nějakým školením, jak vyslovovat cizí slova. Někdy to tahá za uši. Viděl jsem nedávno fotku cedule visící v ruské Bugulmě (Bugulmu?), že tam působil Jaroslav "GAŠEK". Při to jsem měl stejný pocit, jako když kousnu do nezralého citronu.Nejhorší to je zde v Kanadě a USA, kde ani žádný standard neexistuje, ani pro výslovnost amerických měst či jmen lidí. Pracoval jsem kdysi s panem Donellym. Někteří ho nazývali panem Donlym jiní panem Donélym. Já jsem byl pro mnohé Mérek. pro jiné Marék, a pro jiné Mark. arizonské město Tucson Američané vysloví Tůsán, Angličané Takson. Stát Iowa někteří vysloví Ájova druzí Ájovey. A Češi v tom mají z pochopitelných důvodů úplný zmatek. Chicago vysloví ČIGÉGO či ČIKÉGO, als právné je ŠIKÁGOU. (Od indiánského slova ŠEKAGUA...skunk, kteréžto zvířátko tam v hojném pčtu žilo). Město Los Angeles skoro každý Čech vysloví LOS EJNDŽLS místo LOS ÉNDŽILIS. Boston je pro mnohé BOSTN nikoliv Boston či někdy Báston atd atd. Tenkrát v Babyloně ti stavaři dostali přes prsty a ted je vtom všem taková galimatyáš. Vám karma

Zdravím a děkuji. Máte recht.