Udělal jste o kousek víc, než jen připojil podpis; umožnil jste nám učinit zde to samé a za to Vám patří dík

Děkuji, považoval jsem to za svoji povinnost. Jsem rád, že jsem mohl být užitečný. Teď zbývá doufat ...

Jako v Československu v 50.létech, kdy komunisti posílali lidi na šibenici na základě vynucených obvinění.

Má to háček, v těch zachovaných soudních protokolech se neuvádí, že by rozsudek byl závislý na příznání. Uvádí se skutková podstata, porušení toho či onoho paragrafu. A bylo na nezávislém soudu, aby rozhodl, zda k tomu došlo uvedenými skutky či nikoliv.

On ale věděl, kam jede, ne?

Jo. Jel domů. To se nesmí?

Dokud je otevřeno Guantánamo nemáme morální kredit kohokoli odsuzovat za zadržování lidi bez práva na spravedlivý soud. Zloděj křičí, chyťte zloděje.

Mluvte jen a pouze za sebe za váš morální kredit. O kterém jsem v tomto případě přesvědčen, že se limitně blíží nule.

Pokud nějaký režim považuje za nutné odsoudit někoho za něco, co jinde je považováno za normální, tak musí daný režim sami poznat, že to je něco, co ho oslabuje v konkurenci režimů. Stejně tak se Iránci mohou podivovat nad tím, že by u nás byl někdo odsouzen za mnohoženství.