K útoku v Barceloně trochu jinak

Dovedeme si představit, že by Evropská unie posílala finanční prostředky Islámskému státu? Šílená otázka, šílená představa. Proč se takto šíleně ptám?

Vysvětlím níže.

Nejprve ale připomeňme: to, co nyní zažívá Evropa, útoky motorovými vozidly a ataky pomocí nožů, prožili bezpočtukrát v nedávné minulosti Izraelci. Pouze s tím rozdílem, že tomu nebyla vždy věnována  náležitá pozornost . Taková jako nyní, když se totéž děje u nás. V Evropě. 

Možná mi něco uniklo, ale nevšiml jsem si, že by petřínská rozhledna byla po jakémkoliv útoku palestinských Arabů proti Izraelcům, ať už autem nebo nožem, osvětlena národními barvami židovského státu - bílou a modorou.

Nemám nic proti tomu, že dnes, kdy píšu tento článek (pá 18/8 večer), měl být (a nakonec skutečně byl) Petřín podle televizních zpráv zahalen do španělských národních barev. Už proto, že odpoledne se u nás stavila na chvíli vnučka se zetěm; před pár dny se vrátila se svým chlapcem z Barcelony, ještě máme v obýváku vystaven pohled s vyobrazením Chrámu Sagrada Família.

Jedna z mých prvních otázek po přivítání zněla:

• Byli jste na La Rambla?
• Ano.

Byli ve správném okamžiku na správném  místě. Ti, kdo se tamtéž pohybovali ve čtvrtek 17/8 už nikoli. Špatné místo ve špatný čas. 

Krvavé útoky, které organizují palestinští Arabové proti nevinným židovským obyvatelům Země izraelské, jsou stejného charakteru jako ty, jejichž obětí jsou nevinní obyvatelé a návštěvníci evropských měst.

Je tu ale jeden významný  rozdíl.

K teroru spáchánému v Barceloně a předtím jinde v státech EU se obvykle hlásí Islámský stát. Tedy náš úhlavní nepřítel. Jsme s ním ve válce (ať už si o ní, způsobu jejího vedení,  myslíme cokoli).

K teroru páchanému v Izraeli se hlásí palestinští Arabové. Je lhostejné, k jaké organizaci patří. Podstatné je něco jiného. Palestinskoarabská autonomie v Předjordánsku vedená Fatahem vyplácí uvězněným teroristů a rodinám zabitých vrahů peníze jako mučedníkům (rodinám mučedníků). Hamas vládnoucí v Pásmu Gazy každý protiizraelský teror hlasitě oslavuje. Vedení Fatahu to možná nedělá tak okatě, ale jednoznačné odsuzení z něj leze jako z chlupaté deky, pokud vůbec. Přesto  Fatah, ačkoli financuje uvězněné teroristy, čerpá tučnou pomoc z EU. Bez materiální podpory není ani Hamas v Gaze. Ten Hamas, který v minulosti zasypal přilehlou část Izraele tisíci raketami.

Už rozumíte tomu, co jsem napsal v úvodu článku?

Dokud se nás islamistický teror netýkal, dokud umírali lidé daleko v Izraeli, vnímali jsme to, co se v té zemi stran teroru děje, div ne jako „zajímavost“. V šoku jsme až nyní, kdy můžeme být my nebo naši blízcí ohroženi. Stačí zajet do Barcelony, Londýna, na vánoční trhy do Berlína, do Nice.

Posílat peníze nebo materiální pomoc Islamskému státu by nás ani nenapadlo. Ale palestinští Arabové, teror neteror, to je jiný level, jiný přístup, jiné zacházení.

Ptám se: PROČ?

Teror ve jménu Alláha a jeho Proroka po nás sahá svými krvavými pařáty. Snad teď lépe pochopíme, jakým peklem musí procházet ti, jejichž domovem je Izrael. Uvědomují si evropské vládnoucí elity zrůdnost používaného dvojího metru v této záležitosti?

Vždyť oni, obyvatelé Státu Izrael, byli první, kdo zažil bezbřehou nenávist těch, kdo vyznávají kult smrti.