Ještě k euroviznímu galavečeru

Eurovizi netřeba přeceňovat. Ale ani podceňovat. Slovy jedné Gottovy písně (původem italské): Je jaká je. Je taková, jakými songy ji jednotlivé státy obešlou. Libí, nelíbí. Ber nebo neber.

Sleduji tuto soutěž od roku 1976, to mi bylo dvacet. Mám k ní zvláštní vztah. Možná proto, že první ročník se konal ve stejném roce, v němž jsem se narodil. A v eurovizní soutěži se zase zrodila řada písní, které nás pak provázely či provázejí životem celá léta. Mnozí ani netuší, když ty skladby třeba v rádiu poslouchají, že původně vznikly proto, aby bodovaly v tomto klání. A nemusí jít pouze o songy ověnčené vítězstvím.

Píseň „Congratulations“, s níž Cliff Richard skončil na Velké ceně Eurovize 1968 druhý, je možná známější než song „La, la, la“, s nímž na stejném ročníku zvítězila Španělka Massiel. Podobných příkladů bychom za ta desetiletí  našli víc. Pravdou ovšem také je, že obrovské množství eurovizních písní skončilo v zapomnění.

Jako dopadne letošní vítěz Salvador Sobral? Portugalec s písní Amar Pelos Dois? To prověří jediný soudce. Čas.

Že jste to jméno nikdy předtím neslyšeli? Mnozí Češi zase nikdy neslyšeli jméno zpěvačky Martina Bárta. A to byla v Kyjevě jako reprezentantka ČR. Takže klídek.

Psát článek pro svůj blog znamená, že si mohu dovolit být hodně osobní. Nuže tedy: Písnička Martiny Bárta (Bárty? - kdyby bylo příjmení v přechýlené podobě, neměl bych s koncovkou problém) se mi líbila. Na vítězství asi neměla, ale na postup do finále určitě ano. Škoda, vyřazení v semifinále považuji za nespravedlivé.

Na druhou stranu – a to je hodně velká nadsázka – je dobře, že vypadla. Alespoň mohla být přítomna v české komentátorské kabině s Liborem Boučkem a průvodní slovo pro diváky ČT svým osobitým projevem oživit. Skvělé koření: bylo ho málo, ale o to bylo „menu“ chutnější. Martina mě prostě bavila. Je inteligentní, bezprostřední, sama svá. Díky za to. 

Jednou dokonce přistihla Libora překvapivě nepřipraveného. To když se v určité fázi vyhlašování výsledků (což je na Eurovizi stejně napínavé jako samotná soutěž) moderátora zeptala (cituji volně): Portugalsko ještě nikdy nevyhrálo? On si nebyl jist, čekal na to, co řeknou moderátoři v sále. Něco takového by se profesionálům stávat nemělo, stačí se lépe připravit. Vyhrát přece může kdokoli.

A jenom nedostatkem zkušeností můžeme vysvětlit jeho údiv (který ve vodopádu slov mohl kdekdo přeslechnout) nad tím, že Řekové podpořili Kypr (dvanácti body, což je maximum, které mohou národní poroty udělit). Obdobná „regionální sounáležitost“ je v Eurovizi obvyklá, letos měla tuto podobu:

• Černá Hora udělila 12 bodů Řecku
• Makedonie Bulharsku
• Dánsko Švédsku
• Španělsko Portugalsku
• Finsko Švédsku
• Řecko Kypru
• Kypr  Řecku
• Moldávie Rumunsku
• Austrálie Spojenému království (zde je ten region poněkud rozsáhlejší)
• Bělorusko Bulharsku
• Chorvatsko Maďarsku a
• Ukrajina Bělorusku

Nejedná se o železné pravidlo a většinou ani o reciprocitu, ale není  to nic, co by mělo vyvolávat překvapení.

Libor Bouček opět (jako při semifinále II)  sveřepě trval na tom, že „pro izraelskou televizi je tenhle přenos definitivně poslední v její historii, takže velmi výjimečná chvíle“, aniž by upřesnil, o co se jedná, o jakou televizi jde. Konkrétnější byl Ofer Nachšon, který při hlášení výsledků izraelské jury z Jeruzaléma uvedl:

• Izrael byl účastníkem soutěže Eurovision Song Contest v uplynulých 44 letech a třikrát vyhrál. Ale dnes je naše poslední noc, zakrátko bude vysílání  IBA  ukončeno jednou provždy. Tak mi dovolte, aby jménem všech nás zde v  IBA  řekl: Díky Evropo za všechny magické chvíle a úžasnou muziku - v naději, že se snad ještě někdy v budoucnu setkáme.

Pak oznámil, že Izrael uděluje 12 bodů Portugalsku.

Co to všechno znamená? V sobotu 13/5, po přenosu Eurovize, skončila existence izraelské instituce IBA, pod níž spadalo veřejnoprávní vysílání v zemi. Od pondělí 15/5 je nahrazena jinou veřejnoprávní institucí – Israel Public Broadcasting Corporation (IPBC, v Izraeli známá pod zkratkou KAN). Aby se Izrael mohl napříště eurovizní soutěže zúčastnit, bude se muset IPBC stát členem Evropské vysílací unie EBU. A aby se stát mohla, bude muset splnit určité podmínky, pokud jde o organizační strukturu a formát vysílání. Tato záležitost je zatím otevřená.

•

... pracovnící IBA se loučí s vysíláním zpěvem národní hymny Hatikvy. (Zdroj: Web IBA.)

... countdown na blogu IPBC (KAN). V neděli 14/5 ve 20:30:00 SELČ zbývaly do startu nového veřejnoprávního vysílání v Izraeli 3 a půl hodiny. Hodně štěstí!