Ohlédnutí za jedním plánem

28. 11. 2015 12:50:00
Na neděli 29. listopadu připadá výročí schválení geograticko-politického plánu, který dodnes vyvolává vášně. Výročí to není kulaté, plán byl schválen Valným shromážděním OSN v roce 1947.

Ano, jde o plán na rozdělení britského mandátního území Palestina na arabský a židovský stát. Město Jeruzalém a širší okolí (včetně Betléma) nemělo být součástí ani jednoho z nich.

Kdyby plán přijaly obě strany, reprezentace Židů i Arabů, patrně by to tak i dopadlo. To už se dnes nedozvíme, protože vývoj šel jinou cestou. Cestou války.

Neboť: Židé plán OSN přijali a svůj stát po skončení britského mandátu vyhlásili. Existuje dodnes. Je to Stát Izrael. Arabové plán odmítli a vzápětí po skončení britského mandátu stát Židů napadli. Od toho okamžiku neurčoval politické osudy v té době už bývalého britského mandátu Palestina včetně jeho hranic plán Spojených národů, ale výsledek války. Ten ovlivnil nejen reálné hranice Státu Izrael (poválečná linie příměří z roku 1949), ale také postavení Jeruzaléma.

Protože linie příměří Jeruzalém protínala, byl rozdělen mezi dva státy. Západní část připadla Izraeli, který jej zanedlouho vyhlásil svým hlavním městem. Východní část (Staré město) se stala součástí Jordánska.

Tady se musíme zastavit. Proč Jordánska? Kde se tam Jordánsko vlastně vzalo? Co má tento stát společného s plánem na rozdělení? Vždyť v době útoku Arabů na sotva se zrodivší Izrael žádné Jordánsko neexistovalo. Na dobových mapách (jednu viz níže) nacházíme přece jiný stát: Transjordánsko, častěji překládané jako Zajordánsko. To jsou klíčové otázky, které vyžadují odpověď. Tedy jisté připomenutí událostí, na něž sedl prach času.

ZROZENÍ JORDÁNSKA, STÁTU PRO PALESTINSKÉ ARABY

Ono je to vlastně prosté. Izrael arabskou agresi ustál, přesněji tuto arabsko-izraelskou válku (v pořadí první) vyhrál – a jeho hranice získaly jinou podobu, než jakou předpokládal plán OSN. Tvořily ji již zmíněné poválečné linie příměří se sousedními státy z roku 1949. Vně těchto hranic zůstalo palestinské teritorium, které bylo k dispozici Arabům pro vytvoření jejich státu na území bývalého britského mandátu Palestina.

Byl tento arabský stát vyhlášen? Jako takový vyhlášen nebyl, přesto vznikl.

Vytknuto před závorku: o jaké území se jednalo? O Západní břeh, tehdy včetně východního Jeruzaléma, a Pásmo Gazy. Všimněme si, co se na těchto územích v roce 1948 a následujících letech dělo.

PÁSMO GAZY

Po první arabsko-izraelské válce 1948-1949 zůstalo pod správou Egypta. 22. září 1948 zde byla ustavena „celopalestinská vláda“ (All-Palestine Government). Reálně „vládla“ ovšem pouze v Pásmu, a protože vše se dělo v režii („pod ochranou“) Egypta, můžeme hovořit o vládě loutkové. Důkazem pro toto tvrzení je prostý fakt, že ji v roce 1959 egyptský autokrat Násir dekretem rozpustil.

Pásmo Gazy (pak) bylo do roku 1967 součástí Egypta.

Lehce provokativní otázka: Mluvilo se v té době, opakovaně a s neskrývaným odporem vůči Egyptu, že se jedná o egyptskou okupaci Gazy? Byl za to Egypt soustavně pranýřován, odsuzován a dehonestován? Například v OSN? K tomu nechť se vyjádří pamětníci.

ZÁPADNÍ BŘEH

Zde byl vývoj poněkud jiný než v Pásmu Gazy: vývoj, který vedl k ustavení státu pro palestinské Araby. Ovšem v jiné podobě než jakou předpokládal plán OSN.

Především: Zajordánsko neuznalo „všepalestinskou vládu“ v Pásmu Gazy. Ovšem nejen Zajordánsko, ale ani arabská reprezentace na Západním břehu. Zde došlo k sérii politických kroků, z nichž ty klíčové se nyní připomeneme – a na jejich základě pak můžeme posoudit, zda stát pro palestinské Araby ustaven byl či nikoli.

  • Říjen 1948: Palestinský kongres v Ammánu. Na něm reprezentace palestinských Arabů požádala zajordánského krále Abdulláha „o ochranu“.

  • Listopad 1948: Nejvyšší představitel koptské církve v Jeruzalémě prohlásil zajordánského panovníka králem jeruzalémským.

  • 1. prosinec 1948: Konference palestinských Arabů ze Západního břehu v Jerichu. Účastníci provolali Abdulláha palestinským králem a odhlasovali spojení Západního břehu se Zajordánskem. Toto je klíčový okamžik dějin palestinských Arabů: byli to oni, kdo rozhodl, že na Západním břehu nevznikne samostatný stát, ale že toto území se stane součástí zajordánské (hášimovské) monarchie.

A jak zareagovalo Zajordánsko? Odmítlo s poukazem na to, že by to bylo v rozporu s plánem OSN na rozdělení Palestiny, a že arabští představitelé v Palestině (na Západním břehu) mají vyhlásit svůj stát? Nikoli:

  • 13. 12. 1948 vyslovil zajordánský parlament s požadavky Jerišské konference souhlas.

  • Spojením Zajordánska a Západního břehu (Předjordánska) vznikl nový stát: Jordánsko.

  • Palestinští Arabové ze Západního břehu získali občanství nového státu.

  • Nový stát zavedl jednotnou administrativu na celém svém území, tj. jak v Zajordánsku, tak na Západním břehu.

  • Květen 1949: Ammánský kabinet byl rekonstruován tak, že do něj byli přijati ministři ze Západního břehu (palestinští Arabové).

  • Jordánsko, stejně tak jako Izrael, odmítlo zmezinárodnění Jeruzaléma, ale podrželo si tu jeho část, kterou získalo ve válce 1948-1949.

  • Duben 1950: Parlamentní volby v Jordánsku. Za účasti obyvatelstva z obou spojených částí země. V nové vládě Saída al Muftího byla polovina ministrů ze Západního břehu. Následně nový parlament definitivně potvrdil spojení Západního břehu se Zajordánskem.

Co události z dubna 1950 znamenají? Jednoduchou věc: že palestinští Arabové (ne příliš přesně Palestinci, ale budiž) svůj stát už dávno mají. Je jím Jordánsko. Důkazy:

  • Sami Palestinci chtěli spojit území Západního břehu se Zajordánskem.

  • Palestinci získali jordánské občanství a jordánské pasy.

  • Palestinci se účastnili voleb do zákonodárného sboru jordánské monarchie – a byli do něj voleni jako zástupci svého národa.

  • Palestinci měli v jordánské vládě nejen ministry, ale také někteří z premiérů monarchie byli palestinského původu. Namátkou:

  • Samir al Rifai – narozen v Safedu (dnes Izrael)

  • Tawfik Abu al Huda ... narozen v Akku (dnes Izrael)

  • Ibrahim Hashem ... narozen v Nábulusu (Západní břeh)

  • Husayn al Khalidi ... narozen v Jeruzalémě (dnes Izrael)

  • Gen. Mohammad Daoud al Abbasi ... narozen v Jeruzalémě (dnes Izrael)

  • Ahmad Toukan ... narozen v Nábulusu (Západní břeh)

  • Kassim al Rimawi ... narozen v Bani Zeidu (Západní břeh)

Dodejme, že po vzniku Jordánska žily na jeho území na 2/3 palestinských Arabů. Ti navíc získali území větší nejen než bylo území přiřčené jim plánem OSN, a dokonce větší než samotná Palestina (britský mandát). Porovnejme (rozloha je zaokrouhlená):

  • Území pro Araby v Palestině dle plánu OSN ... 11 tisíc km čtv.

  • Britský mandát Palestina (bez Zajordánska, které bylo původně jeho součástí) ... 27 tisíc km čtv.

  • Jordánsko v hranicích 1948-1967 ... 97 tisíc km čtv.

Je pravda, že Jordánsko o malou část svého teritoria přišlo díky tomu, že se připojilo k ostatním Arabům v rámci třetí arabsko-izraelské války, ač před tímto krokem bylo Izraelem varováno. Kdyby se tehdy zachoval král Husajn rozumně a nedal se do spolku s Násirem, který tuto válku vyprovokoval v naivní představě, že zvítězí, mělo by dnes stejné území jako tehdy (červen 1967) a palestinští Arabové by měli svůj stát také na Západním břehu. Žel, komu není rady...

Závěrem se musím vyjádřit k názoru, který se často objevuje v diskusích pod mými články o Izraeli. Jde o to, že základem mírového řešení mezi Izraelem a palestinskými Araby by měl být návrat k původnímu plánu OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947.

Taková představa je idealistická - a absolutně nerealistická. Je to totéž jako kdyby někdo požadoval, aby se Německo po prohrané válce vrátilo v roce 1945 ke svým předválečným hranicím. Anebo – aby zůstala v platnosti Mnichovská dohoda 1938 a poválečné Československo bylo obnoveno v hranicích Protektorátu Čechy a Morava + Slovenské republiky (na její rozloze z let 1939-1945). To by znamenalo odměnit agresora a potrestat jeho oběť.

Na Blízkém východě je tomu podobně. Návrat Izraele k hranicím z let 1949-1967 je teoreticky jistě možný, ovšem prakticky vyloučený. V principu ze stejného důvodu, proč nezůstaly Sudety po válce Německu, ale staly se opět součástí Československa. Malý příklad: Izrael vrátil v roce 2005 Arabům Pásmo Gazy – a přiblížilo to mír? Ani o píď. Přineslo to jen stovky a stovky a stovky raket vypálených na území Izraele. Vrátit Západní břeh Arabům „jen tak“ (jak si to mnozí představují) a nezohlednit vlastní bezpečnost? To by mohl udělat jen pošetilec převlečený za izraelského politika.

Jistě, na Západním břehu žijí Arabové a o jejich postavení (samosprávě, případně dalším státu pro ně) se podle Dohod z Oslo vedou (mají vést) jednání mezi Izraelem a reprezentací palestinských Arabů. To je ovšem jiná kapitola a není to tématem tohoto článku. Jeho smyslem bylo připomenout některé aspekty plánu OSN o rozdělení britského mandátu Palestina, od jehož přijetí uplyne v neděli 29/11 „jágrovské“ výročí: 68 let.

... mapa 1/Před vznikem Izraele a Jordánska (1948). Původně zahrnoval britský mandát Palestina teritorium označené barvou modrou a starorůžovou. V roce 1922 bylo rozděleno a pod pojmem Palestina bylo myšleno pouze modře označené území. Pouze tohoto území se týkal plán OSN na rozdělení.

mapa 2/Izrael byl v roce 1948 ustaven, území vyčleněné pro arabský stát v bývalém britském mandátu Palestina v podobě po 1. arabsko-izraelské válce se stalo jednak součástí Egypta (Pásmo Gazy - 1) , jednak bylo z rozhodnutí palestinskoarabských představitelů ze Západního břehu (2) přičleněno k Zajordánsku, čímž vznikl zajordánsko-palestinský státní útvar Jordánsko. Toto arabské rozhodnutí dává odpověď na otázku, proč po zániku britského mandátu nevznikl arabský stát v hranicích tohoto mandátu (tj. pouze na západ od Jordánu).

... obr. 1/Vzácný snímek z roku 1948. Delegace palestinských Arabů, účastníků Jerišské konference, seznamuje zajordánského krále s rozhodnutím připojit Západní břeh k jeho monarchii.

... obr. 2/Budova, v níž se dle webu AteirNet konala přelomová Jerišská konference 1948.

... obr. 3/Bývaly doby, kdy nejvyšší představitelé jordánské monarchie kladli mezi Palestinu a Jordánsko rovnítko. Což lze interpretovat také tak, že státem palestinských Arabů je Jordánské království.

"Pravda je, že Jordánsko je Palestina a Palestina je Jordánsko," říká na obrázku bývalý král Husajn. Jde o citát z monarchova interview pro výše noviny z 26/11/1981.

"Palestina a Jordánsko jsou jedno." Jordánský král Abdulláh v roce 1948.

"Palestina je Jordánsko a Jordánsko je Palestina. Existuje pouze jedna země s jednou historií a stejným osudem." Jordánský princ Hassan v tamním parlamentu 2/2/1970.

"Palestinci a Jordánci nenáleží k různým národům. Jsou držiteli stejných jordánských pasů, jsou to Arabové a mají stejnou jordánskou kulturu." Jordánský premiér Abdul Hamid Sharif v roce 1980.

Člověka by napadla kacířská myšlenka: Jaká hra se to vlastně dnes kolem Palestinců a jejich státu hraje?

Autor: Lubomír Stejskal | sobota 28.11.2015 12:50 | karma článku: 17.74 | přečteno: 408x

Další články blogera

Lubomír Stejskal

Patří do porodnice automatické pušky, granáty, výbušniny a minomety?

Nesmyslná otázka, ovšem pokud hovoříme o porodnicích v českých zemích. Je ale na místě, jde-li o porodnici v Pásmu Gazy.

26.3.2024 v 13:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 15 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Premiéra: Poprvé v Praze trolejbusem

Od mládí, pravidelně od svých patnácti let, používám veřejnou dopravu. Vypěstoval jsem si k ní kladný vztah a rád se seznamuji s novinkami.

25.3.2024 v 21:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Poděkování panu Refaelu Chvátalovi

Lhal bych kdybych tvrdil, že mě nenapadlo něco podobného. Že když už dochází k tak významné změně („zbrusu nové blogy“), mohlo by ze strany administrace dojít k projevu dobré vůle a aktu milosrdenství.

25.3.2024 v 20:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K teroristickému útoku v Krasnogorsku

Především: Krvavý teror, který spáchal Islámský stát v pátek 22. března v Krasnogorsku je zapotřebí jednoznačně a co nejostřeji odsoudit.

24.3.2024 v 21:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 19 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 7.91 | Přečteno: 96 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 26.10 | Přečteno: 508 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.25 | Přečteno: 517 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.92 | Přečteno: 469 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2310 | Diskuse
Počet článků 4766 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 845

Tip:

https://forum.eretz.cz/index.php/board,9.0.html - to nejpodstatnější z izraelského sportu na jednom místě

/* 1956.   

V letech 2012 až (duben) 2023 bloger na hlavní stránce iDNES. Předtím na BigBlogeru Lidovek. V období prosinec 2020 až únor 2023 též na Blogosféře.cz. Od 11. dubna 2023 na platformě Blogosvět.cz . Jako autor spolupracuji s internetovým deníkem Neviditelný pes. Od 18. 4. 2023 aktivní také na Seznamu Médium. (Po vyloučení z hlavní stránky iDNES  jsem aktivní pouze na tomto soukromém blogu na iDNES.) 

 eContact:  mrstejskal@gmail.com

Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. Viz zde:  http://www.flickr.com/mrstejskal  

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...