O VH, Chartě 77 a (ne)statečnosti

21. 12. 2014 8:00:01
• Dny před Vánocemi byly časem velkého vzpomínání na Václava Havla. Mnozí tak činili v dobrém, jiní, a nikoli nemnozí, ve zlém.

Ti druzí vyčítali těm prvním, že z VH dělají div ne posvátnou ikonu, o níž je málem hřích hovořit záporně. Protože patřím k těm prvním, cítím povinnost přičinit pár slov k této celonárodní (mediální) debatě.

Američané, kteří žili v listopadu 1963 jako dospělí, říkají, že si každý pamatuje kde byl a co dělal v okamžiku dallaského atentátu na JFK. Řada Čechů si zase pamatuje co dělali, když se dozvěděli, že odešel VH. Vidím to jako dnes: scházeli jsme s rodinou ze schodů jednoho vršovického činžovního domu a chystali se na nedělní adventní procházku po stověžaté metropoli, když kdosi přišel s tou přelomovou zprávou. V tu chvíli jakoby skončila jedna éra.

Ještě nějaký čas se dařilo slušnosti ve vztahu k VH. Slova, která v době piety pronesl jiný velký polistopadový politik, Václav Klaus, takto Havlův ideový odpůrce, působila nadějně a smířlivě. Žel, pouze působila.

Nicméně Klausovo vymezení se vůči VH mělo a má, až na výjimky („princátko z velmi bohaté rodiny“) svoji úroveň. Na rozdíl od toho, k čemu se uchýlila část podhradí. Všichni ti, pro něž je VH „Veškrna“. Všichni ti, kdo tím nejubožejším a nejpodlejším způsobem zesměšnili heslo o pravdě a lásce: kdo tyto dvě hodnoty degradovali na nadávku zkoncentrovanou do antihavlovského zaklínadla pravdoláskaři. Do něj se vejde kdokoli a cokoli.

Je to plebejské, primitivní, typicky maločeské. Neboť takto šmahem ocejchovat jednoho z největších Čechů, jakkoli komplikovanou osobností VH byl, jako ostatně jiné velké persony v dějinách, může jen plebejec, primitiv, pivní mudrlant a rumový rozumbrada.

Místo toho, aby tito lidé přistupovali k hodnocení VH analyticky, označí ho za „Veškrnu“ – a můžou si dát dalšího panáka. (Čím víc panáků, tím obvykle pravdoláskaři a jejich guru větší blbci.)

Aby bylo jasno: nejsem autentický pravdoláskař, přesto píšu tento text znechucen tím, jak se o VH vyjadřovali ti, kdo na něj vzpomínali výlučně ve zlém. Dopustili se vůči němu toho nehrubšího faulu, protože s vodou ve vaničce vylili i dítě. VH opravdu není nekritizovatelný. Při zevrubném hodnocení jeho života a politické činnosti najdeme ledacos, s čím se neztotožníme. To ale nemůže být důvodem k tomu, abychom pro dílčí chyby neviděli jeho zásadní přínos a pozitivní a obdivuhodné stránky jeho osobnosti, které nad skutečnými či domnělými chybami jednoznačně a nepřehlédnutelně převyšují.

VH byl člověk, sametová revoluce bylo dílo lidské – a vše tedy bylo provázeno „člověčími“ chybami. Děláme je všichni a máme být kvůli tomu do konce života označeni záporným znaménkem? Nehovořím zde o hrubém porušení zákona, ale o každodenních lidských chybách a omylech, o občasném hraní za autovou čárou, o občasném ofsajdu, o občasném nesprávném úsudku, o občasném přecházení silnice na červenou.

Čím intenzivněji je VH kritizován, neřku-li urážen, dehonestován a špiněn, tím více nabývám dojmu, že se tím jeho odpůrci snaží chlácholit vlastní špatné svědomí. Uvedu příklad s Chartou 77, s níž je osoba VH spojena jako Dánskem se Švédskem Øresundským mostem.

Stále častěji slýcháme, že Ch77 byla něčím jako téměř spolkem osmašedesátníků (exkomunistů s nenaplněnými ambicemi) a že jí nešlo ani o liberální demokracii a tím méně o obnovení kapitalismu, tak co by v ní měli obhájci jednoho i druhého vlastně pohledávat.

Je to jedno z nejfalešnějších obelhávání sebe samých.

Jistě – podpis Ch77 nebyl vstupenkou do nebe, řečeno symbolicky, a nepodpis lístkem do pekla (to spíš podpis hanebnosti zvané Anticharta, když už). Byla to záležitost na prvním místě osobní odvahy, neboť jakkoli se postavit totalitnímu režimu znamenalo čelit tvrdým následkům (k čemuž následně došlo). Proto ti, kdo znali základní dokument Ch77 a nepodepsali jej, tak nikoli proto, že by s jeho obsahem z ideologických důvodů nesouhlasili (to je v kontextu jejího obsahu a dobové společenské reality irelevantní), nýbrž proto, že neměli dostatek odvahy a nebyli ochotni nést následky. Všechno ostatní není nic jiného než hloupé alibistické výmluvy. Netvrdím, že většina z těch, kdo k Ch77 podpis nepřipojili, byli zbabělci. Opakuji znovu: neměli dostatečnou míru statečnosti a ochoty nést následky. Píšu to takto otevřeně proto, že jsem jedním z nich – byť v mém případě to bylo o to komplikovanější, že moji rodiče byli něco jako „náboženští evangelikální disidenti“, náš rodinný dům byl plný propašované zakázané duchovní literatury ze Západu a já jsem počítal s tím, že by v případě mého podpisu došlo na domovní prohlídku a stíhaní by nakonec mohli být rodiče, nikoli já, což jsem nebyl ochoten riskovat. Taková je pravda a považoval bych za lež, kdybych tvrdil, že jsem Ch77 nepodepsal proto, že nebyla dostatečně prokapitalistická nebo něco podobného. Nikoli: šlo pouze o osobní statečnost a ochotu či neochotu podstoupit případnou perzekuci.

Protože VH je asi nejznámějším představitelem těch, kdo měli odvahu a byli ochotni nést následky, nejenže zaslouží úctu a obdiv, ale současně vyvolává nenávist u těch, kdo nejsou s to podívat se pravdě do očí – a třeba si i přiznat, že sloužili ďáblu víc než bylo potřeba. S tím nechť se vyrovná každý sám, ale pokud možno bez alibismus a průhledných výmluv.

Anebo snad chtějí tito lidé, a mluvím o nekomunistické většině národa, tvrdit, že do prvomájových průvodů chodili za „normalizace“ ze sympatií k režimu a z lásky k jeho potentátům na tribuně a z upřímného přátelství k SSSR a zemím socialistického tábora? Anebo pravým důvodem bylo to, co lze ve zkratce označit jako jednání „dobrovolně povinné“?

Autor: Lubomír Stejskal | neděle 21.12.2014 8:00 | karma článku: 39.27 | přečteno: 7132x

Další články blogera

Lubomír Stejskal

Patří do porodnice automatické pušky, granáty, výbušniny a minomety?

Nesmyslná otázka, ovšem pokud hovoříme o porodnicích v českých zemích. Je ale na místě, jde-li o porodnici v Pásmu Gazy.

26.3.2024 v 13:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Premiéra: Poprvé v Praze trolejbusem

Od mládí, pravidelně od svých patnácti let, používám veřejnou dopravu. Vypěstoval jsem si k ní kladný vztah a rád se seznamuji s novinkami.

25.3.2024 v 21:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Poděkování panu Refaelu Chvátalovi

Lhal bych kdybych tvrdil, že mě nenapadlo něco podobného. Že když už dochází k tak významné změně („zbrusu nové blogy“), mohlo by ze strany administrace dojít k projevu dobré vůle a aktu milosrdenství.

25.3.2024 v 20:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K teroristickému útoku v Krasnogorsku

Především: Krvavý teror, který spáchal Islámský stát v pátek 22. března v Krasnogorsku je zapotřebí jednoznačně a co nejostřeji odsoudit.

24.3.2024 v 21:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 18 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 24.82 | Přečteno: 486 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.70 | Přečteno: 463 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2302 | Diskuse

Bohumír Šimek

Je Babiš bezpečnostní riziko?

Mimořádná schůze sněmovny, tentokrát svolaná vládní pětikoalicí, které přetekl kalich trpělivosti, a která zvažuje riziková chování opozice, a opozice obviňující z bezpečnostního rizika vládu. Kdo má pravdu?

25.3.2024 v 18:15 | Karma článku: 22.86 | Přečteno: 648 | Diskuse

Vilém Barák

Nejsou „zemědělci“ jako zemědělci

Pěší demonstrace na Václavském náměstí sebou nese riziko, že se pár stovek účastníků vystaví posměchu. Když se stejný počet „demonstrantů“ posadí do traktorů, města včetně Prahy kolabují, účinek je o několik řádů vyšší.

25.3.2024 v 16:46 | Karma článku: 14.70 | Přečteno: 426 | Diskuse
Počet článků 4766 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 845

Tip:

https://forum.eretz.cz/index.php/board,9.0.html - to nejpodstatnější z izraelského sportu na jednom místě

/* 1956.   

V letech 2012 až (duben) 2023 bloger na hlavní stránce iDNES. Předtím na BigBlogeru Lidovek. V období prosinec 2020 až únor 2023 též na Blogosféře.cz. Od 11. dubna 2023 na platformě Blogosvět.cz . Jako autor spolupracuji s internetovým deníkem Neviditelný pes. Od 18. 4. 2023 aktivní také na Seznamu Médium. (Po vyloučení z hlavní stránky iDNES  jsem aktivní pouze na tomto soukromém blogu na iDNES.) 

 eContact:  mrstejskal@gmail.com

Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. Viz zde:  http://www.flickr.com/mrstejskal  

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...