Na co myslí Miss muslimského světa

•  Ano, taková soutěž existuje. Jako soutěž krásy vznikla na truc standarním Miss World, Universum, International a jim podobným. Jde o podnik relativně mladý. Premiéru měl v roce 2011.

Miss World Muslimah (muslimah je výraz pro muslimskou ženu) se konala minulý pátek (21/11) v Indonésii. Od klasických soutěží o královnu krásy v západním pojetí se v mnohém liší. Chybí samozřejmě promenáda v plavkách, nikoli ovšem test ze znalostí muslimských zvyků, vzdělanosti a koránu. Porota hodnotí zbožnost a oddanost dívek (ve vztahu k muslimské víře), jejich znalost náboženských textů a také schopnost porozumět tomu, co se píše v Koránu.

Dívky jsou oblečeny v dlouhých róbách (zde by se jistě skvěle uplatnila Blanka Matragi) a všechny mají během soutěže muslimský šátek (hidžáb) – vizuálně lze tedy hodnotit pouze jejich obličej, nikoli krásu v celé její nádheře, kam podle západních měřítek patří také vlasy, krk, tělo, paže, nohy, ňadra, zadeček, boky. Zkrátka postava se vším všudy. O to vše jsou diváci i porotci na Miss World Muslimah ochuzeni. Ale jistě jsou tomu rádi.

Podle webu listu Wall Street Journal vyhrávají dívky zájezd pro dvě osoby do Mekky, zlaté hodinky a zlatý dinár v hodnotě 10 tisíc US dolarů. Jiný zdroj, portál Beauty-around.com, napsal, že loňská vítězka byla poctěna dvěma zájezdy (do Mekky a Indie) a 25 miliony indonéských rupií (necelých 46 tisíc Kč).

Ještě než si představíme letošní vítězku, podívejme se na nositelky titulu Miss muslimka předchozích ročníků.

Letos se štěstí usmálo na reprezantku Tuniska. Jmenuje se Fatma Ben Guefracheová, je jí pětadvacet, jako svoji profesi uvádí, že je informatička (computer scientist) – a to je vlastně všechno. Míry samozřejmě k dispozic nejsou. Za zmínku ovšem stojí její slova vyřčená bezprostředně poté, co se dozvěděla, že je vítězkou. Přinesla je agentura AFP:

„Kéž mi všemohoucí Alláh pomůže v tomto poslání. A osvoboďte Palestinu, prosím, prosím, osvoboďte Palestinu a syrský lid.“

Kdyby tento blog četly vítězky podobných soutěží, které se kdy u nás konaly, jistě by bylo zajímavé zeptat se jich, komu a čemu patřily jejich myšlenky bezprostředně poté, co získaly vysněnou korunku. Troufnu si tvrdi, že Fatma je všechny zahanbila. Ona více než na co jiného myslela na Palestinu, kterou je třeba „osvobodit“. Nebylo by ovšem od věci zeptat se nejkrásnější dívky muslimského světa, jakou část Palestiny je třeba osvobodit a od koho. Jestli si přeje, aby Pásmo Gazy bylo osvobozeno od Hamasu, nebo Palestinskoarabská autonomie na Západním břehu od Abbáse. Mohla samozřejmě myslet i osvobození Palestiny od židovských osad v Judeji a Samaří, případně osvobození jeruzalémského Starého města od Židů – anebo dokonce celé historické Palestiny od Židů, což už se rovná likvidaci Státu Izrael.

Je jistě hodné pozornosti, že mysl Miss muslimského světa patří v okamžiku jejího dosavadního největšího životního úspěchu  Palestině, jen měla být o něco konkrétnější, aby bylo jasné, co tím vším sleduje. V každém případě ale platí, že podlehla stejné iluzi jako miliony ostatních muslimek a muslimů: že vyřešením tzv. palestinské otázky, možná „osvobozením“ Palestiny nastane mír a div ne ráj na zemi. Dosavadní zkušenost kolem Pásma Gazy nás ale učí, že je to přesně obráceně. A to žádný „stát Palestina“ neexistuje.